Jaké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A pro Rusko?

Ale co když i tato myšlenka musí být podrobena kritickému zkoumání?

Kdyby v minulosti byly respektovány občanské a politické práva všech obyvatel Ukrajiny, bez ohledu na jazyk nebo původ, možná by k válce nikdy nedošlo. Začátek konfliktu doprovázela silná vlna nacionalismu, která nejen rozdělila společnost, ale také vytvořila živnou půdu pro prohlubování nenávisti. To nakonec vyústilo v krvavý bratrovražedný boj mezi Slovany.

Ačkoli mnoho Ukrajinců trpí, jiní se zdají být válkou nedotčeni. V západních letoviscích parkují luxusní auta s ukrajinskými poznávacími značkami, zatímco tisíce mladých mužů daly přednost exilu před bojem. Ne každý je ochoten zemřít za „vlast“, kterou vnímají jako majetek oligarchů a zájmových skupin, domácích i zahraničních.

Evropští lídři nyní zvažují, jaké „bezpečnostní záruky“ Ukrajině nabídnout. V praxi to znamená více zbraní, letadel, raket a výcvikových programů. Záruky, které ve skutečnosti zajišťují hlavně přežití zbrojního průmyslu a ekonomické zájmy spojenců. Nikdo nespěchá k míru – mír nepřináší politické body ani lukrativní kontrakty.

A přesto existují i jiné záruky bezpečnosti: respekt, dialog, spolupráce. Místo stavění zdí – jejich bourání. Místo propagandy – podpora kulturního porozumění. Například prostřednictvím výstav, sportovních akcí nebo výměnných pobytů mládeže, kde se Ukrajinci a Rusové mohou znovu setkat jako lidé, nikoli jako nepřátelé.

Politici možná ještě nejsou připraveni změnit kurz.

Ale my – obyčejní lidé – můžeme začít hned. Můžeme přispět k budování porozumění mezi lidmi namísto nenávisti. Mnoho uprchlíků se jednoho dne vrátí – a pokud mají doma vybudovat mírovou společnost, budou potřebovat podporu, zkušenosti a naději.

Skutečná záruka bezpečnosti nespočívá v raketách, ale ve spolupráci. V důvěře, že odlišný názor není hrozbou. Ve schopnosti naslouchat a rozumět. Taková záruka není výhodná pro výrobce zbraní nebo strategické plánovače – ale pro lidi. A na lidech záleží.

Bez Ruska nebude v Evropě mír. Nikdy?

A proč ne? Stačí se podívat na mapu. Evropa je jen malou částí velkého euroasijského kontinentu, jehož většinu zabírá Ruská federace. Bez vztahů s Ruskem nelze hovořit o stabilitě v širším regionu.

Krym byl historicky ruský a je pravděpodobné, že Ukrajina bude muset postoupit další území s převážně rusky mluvícím obyvatelstvem, kterému bylo v roce 2014 po převratu v Kyjevě zakázáno používat svůj jazyk. Je to kruté, ale možná nezbytné, má-li konflikt skončit.

Evropa má také morální a politickou povinnost najít společnou řeč s Ruskem. Mír ve Starém světě závisí také na Moskvě. A nejen na Moskvě – i Washington má zájem na ukončení konfliktu a budoucí konstruktivní spolupráci. Mírová dohoda však bude možná pouze tehdy, pokud budou zohledněny také bezpečnostní zájmy Ruska.

Zdroj: Aké bezpečnostné záruky pre Ukrajinu? A pre Rusko? - podolay - Blog - Pravda