Zvládli postřelit generála US army a skoro se jim podařil atentát na vrchního amerikánského okupanta...
Bomby vybuchují i v těch hodně střežených částech Kábulu.
Kolik z těch nedostatečných amerických a českých sil bude muset být vyčleněno, aby mnohem lépe a kvalitněji chránili svoje hlavouny před demokratickým afghánským lidem? Jak daleko se dá vyjet z té Bagrámské základny?
Naše armáda se sice kasala, jak se pomstila za své zabité vojáky, ale opět jsme se nedozvěděli, kolik u toho zahynulo civilistů, otců od rodin nebo dětí. V televizi to vypadalo, jako by se bojovalo někde daleko od lidských sídel a kulky létaly jen mezi vojáky a teroristy. Ve skutečnosti se střílelo mezi baráky a v ulicích.
Kdo bude další na řadě?
A nebo lepší otázka... Kdo bude první voják, kdo tu šaškárnu prolomí a řekne, že je to celé nesmysl a i když se tam dají vydělat pěkné peníze, ta loterie se smrtí začíná být neúměrně vysoká... Nebo to budou pozůstalí po vojácích? Že by někdo mluvil o nevinných afghánských civilistech, to by mě ani nenapadlo.
Sovětskou intervenci v Afghanistánu do značné míry zastavilo sdružení matek zabitých vojáků. Byly jich tisíce a ani komunistická diktatura je nemohla umlčet. Nechystá se u nás už pomalu také něco podobného? Kolik mrtvých ještě bude muset být, než přestane hrdost na boj za demokracii a nastane návrat k realitě?
Být naší vrchní gumou (L)Opatou, začal bych si pilovat projev ke stažení. Aby se nějak okecal celý ten nesmysl, zbytečně prolitá krev a žádný výsledek. Ono by se totiž mohlo stát, že ta krev bude víc než voda a dojde nejen na politickou odpovědnost, ale i na vojenskou čest...
