Co tak trocha pokory, pane Tomáši Halíku?

Za takovou blamáž, nehodnou katolického duchovního se na Vás snesla palba kritiky. Nejen od prostých věřících, ale také od osobností veřejného a kulturního života, které ve své pýše stěží můžete podezírat, že by nerozuměli postmodernímu divadlu. Stačí snad jedno jméno: Petr Žantovský, bývalý diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla. Není třeba uvádět další. Proti Vám vystoupili rovněž politici, věřící i nevěřící, jako třeba Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Michael Canov (STAN/SLK), Zdeněk Škromach (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) či Marian Keremidský (SPOZ). Dovolím si dva názory ocitovat. Nejdříve Bohuslav Chalupa (ANO 2011): „Pokud jde o pana Halíka – ve vší úctě – typická ukázka do sebe zahleděného a sebe poslouchajícího se člověka, který se pohybuje v prostoru a sférách zcela odtržených od reálného života obyčejných lidí ... víc nemám co dodat.“ Velmi trefně se vyjádřil také Pavol Lukša (dříve TOP09, nyní Dobrá volba 2016): „Tomáš Halík je takový Soros na českém mediálním nebi. Má-li však takový postoj k českým věřícím a ti jsou od časů Ježíše takzvaně prostí, tak může klidně konvertovat a určitě chybět nikomu nebude.“

Normální, alespoň trochu slušný člověk, by se zastyděl a vydal by jakés takés vysvětlení, třeba že byl špatně pochopen. Asi by Vám to mnoho lidí nevěřilo, pane Tomáši Halíku, každopádně by to bylo slušné gesto. Místo toho se cítíte urážen, potupen, ba, nazýván zločincem![1] Ó, jaká pýcha čiší z Vašich slov! Přímo ďábelská! V jedné staré písni se zpívá „Kristus, příklad pokory, ...“ Neměl by se kněz Kristův, pokud jím ještě jste, vyznačovat také takovou pokorou? Obávám se, že u Vás ji lze stěží nalézt.

Opět urážíte lidi, kteří, dle Vás, uvažují povrchně. Z čeho tak soudíte? Nebo každý, kdo Vám nepochlebuje, je povrchní? Váš výrok se dá chápat, jako byste všechny, kromě sebe, označoval za hlupáky. Pokud tomu tak je, pane Tomáši Halíku, rád se k té obrovské armádě hlupáků hlásím.

Léta prý stavíte mosty mezi lidmi. Přitom už před nějakými patnácti roky jsem se setkával s velmi kritickými postoji k Vašim názorům. Tenkrát ještě neexistovaly sociální sítě, kde „... lidé žijí ve stejných názorových bublinách, což pak zhoršuje morální, kulturní a psychologické klima doby.“ Na sociální sítě nelze svést všechno, pane Tomáši Halíku.

Po návratu z USA v letech 2015–2017 jste českou společnost nepoznal, setkal jste se s nenávistí a zlobou, „kdy lidem nestačí jen s vámi nesouhlasit. Oni vás musí urazit a potupit. Nazvat bývalým estébákem, zločincem, pedofilem a kdoví čím ještě.“ A divíte se?

Přitom právě v roce 2015 Vás musel Váš nadřízený biskup, J. Em. Dominik kardinál Duka, tvrdě umravnit. Už jste zapomněl, jak jste málem zprznil svou akademickou farnost v souvislosti se sodomistickou akcí Prague Pride? To byla ukázka nenávisti a zloby? Možná. Jenže tu jste vyvolal Vy sám. Katolický kněz, který se něčemu takovému propůjčí, to se hned tak nevidí! Vyvolal jste tenkrát vlnu nevole jak mezi katolíky, tak mezi nekatolíky či lidmi nevěřícími. Bohudíky, že pražský arcibiskup se nebál zasáhnout!

Nevím, zda má smysl dále pokračovat, pane Tomáši Halíku, snad je toho napsáno dost. Každopádně, jako kněz byste měl nejen znát, ale také měl žít doporučení našeho Spasitele: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“[2] Pokud toto dokážete, pane Tomáši Halíku, potom budete skutečně knězem par excellence, skutečným knězem Kristovým. K tomu Vám pomáhej Bůh.

[1] https://plus.rozhlas.cz/tomas-halik-lidem-ted-nestaci-jen-s-vami-nesouhlasit-musi-vas-urazit-potupit-a-7232342

[2] Evangelium svatého Marka 9, 35