Ban za smajlíka. Nebo za obyčejné vyjádření nesouhlasu. Za jakoukoliv hloupost roky zpátky. Nikdy nevíte, kdy to přijde. A proč. Pravidla neexistují. Možnost odvolání neexistuje. A systém se nikomu nezodpovídá.
Chápete, jak může někdo hájit tenhle orwellovský systém, kde pro miliardu lidí evidentně neplatí žádná pravidla a můžete být bez odvolání zlikvidováni z jakékoliv svévole? Systém, který vám šmíruje dokonce i soukromou poštu? A algoritmy, které "pro vaše dobro" bez vašeho vědomí vybírají, co a koho vám ukážou a co ne? (1)
A hlavně: umíte si představit, jakou moc tohle dává všem, kteří takový moloch zrovna ovládají a úkolují? A že takových je spousta nejen zvenčí, ale i v rozhodujících místech těchto korporací...
Kdo ovládá komunikaci, ovládá svět
- Květen 2018: bývalý zaměstnanec Facebooku prozrazuje, že editoři manipulovali s takzvanými trendy, tedy algoritmy, které vám vybírají, co máte vidět. Editoři měli z nabídky úmyslně mazat konzervativní témata. Zuckerberg tehdy slíbil, že věc důkladně prošetří a v srpnu část editorů propustil. (2, 12)
- sociální sítě jsou žalovány ze shadow banningu a zneviditelňování konzervativních zdrojů ve vyhledávačích. Unikají interní dokumenty, potvrzující progresivistický ideologický tlak na zaměstnance.(13, 14, 15, 16)
- Brusel, 2016: Evropské unie se aktivně pokouší o kontrolu obsahu a řízení cenzury. Za přispění české eurokomisařky Jourové (ANO) domluvila dohody o dohledu nad příspěvky a jejich mazáním s Facebookem, Twitterem a Googlem. (3) Samozřejmě pro vaše dobro a demokracii.
- Francie, listopad 2018: Facebook umožní několika vysoce postaveným francouzským úředníkům, aby po dobu šesti měsíců uvnitř společnosti kontrolovali, jak firma potírá projevy nenávisti na svých platformách. Podle zdroje z francouzské vlády budou skupinu tvořit regulátoři z oblasti telekomunikací a z ministerstev spravedlnosti a vnitra. (4)
- Brusel, leden 2019: "Evropská unie zesiluje svou snahu potírat takzvané fake news před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Fakta bude ověřovat mezinárodní síť expertů..." (5)
No a netrvalo dlouho a máme tady EU podle Orwella. Jediný publikovatelný názor a témata k diskusi bude zajišťovat nikým nevolené, nedobytné, všemocné Ministerstvo Pravdy. A kdo bude vyčnívat, bude i nadále označen za agenta a zlikvidován. Jen účinněji. Třeba za odlišný názor. Za fotku usvědčující režim ze lži nebo násilí. Nebo za smajlík.
oh, wait... aha, už chápu kdo to hájí a proč ...
Vlády prý mohou Facebooku nařídit, co má mazat, mohou si do Facebooku dokonce poslat dozorovat vládní zaměstnance... ale najednou nemůžou Facebooku nařídit, aby nemazal. Je to přece soukromá organizace, ne?
Mají v tom soudruzi někde chybičku....
Soukromé firmy, nebo veřejný prostor? A má tahle otázka vůbec smysl?
Je zajímavé sledovat, jak se údajní obhájci svobody a demokracie najednou předhánějí v obhajobě organizované politické cenzury a tváří se, že naprosto nechápou, co se děje. Jsou ochotni popírat, že svoboda slova je ZÁKLADNÍ lidské právo a nadřazují mu právo nadnárodní korporace provozovat politickou cenzuru.
Sociální sítě se postupně staly součástí každodenní komunikace mezi lidmi. Ale pro život s nimi používáme pořád pravidla a předpisy platící v minulých stoletích. Nové technologie potřebují i novou právní úpravu, smést to ze stolu argumentaci o soukromém vlastnictví v situaci, kdy ovlivňují život miliardy lidí, to prostě nestačí.
Facebook a Twitter jsou platformy pro mezilidskou komunikaci, ne redakce novin, publikující obsah. Poskytují infrastrukturu, kterou my všichni plníme vlastním obsahem. A i když si to třeba neuvědomujeme, platíme jim za to. Ať už shlédnutími placené reklamy, nebo nemalými penězi za to, že náš příspěvek neschovají před ostatními. Každý jedinec tady je svoje vlastní redakce. Sítě jsou jen médium, jako papír, nebo telefonní ústředna. Jejich morální právo sledovat a manipulovat sdělení, která přenášejí, je nulové.
„Představte si, že by vám někdo odposlouchával telefon. A odpojil hovor, jakmile by v něm zaznělo nedovolené slovo. A pokud by se to stávalo opakovaně, zabavili by vám na měsíc mobil. Případně z něj rovnou smazali všechny kontakty a data. Zcela nemyslitelné! A nikdo by si nedovolil tvrdit, že operátor je soukromá firma a má právo na takové zásahy.“ (6)
Korporace ve službách režimu, režim ve službách korporací
K zásadnímu problému a porušení svobody podnikání došlo v okamžiku, kdy tyto korporace podlehly státnímu tlaku a ideologickému aktivismu a začaly znevýhodňovat nebo dokonce mazat příspěvky nebo celé stránky podle politického zadání, případně s odkazem na gumové paragrafy o „hate speech“ a „dezinformačních serverech“.
Obrovská moc, soustředěná v rukou těch, co ovládají informační nadnárodní korporace, směřuje k totalitě korporátního fašismu. Korporátní fašismus má vždy snahu zachovat zdání demokracie. To znamená, že zůstávají parlamenty a uskutečňují se volby, ale kompetence se přenášejí na různé specializované úřady, na různé nevolené komise, pravomoci lokálních státních parlamentů se omezují...
Korporace už dávno neprodávají zboží, ale dohlížejí na ideologie, převychovávají občany a ty vzpurné trestají sociální izolací a finanční likvidací. Jak to může vypadat? Představte si, že jste konzervativní publicista. Smažou účet na Facebooku, LinkedInu, vymažou aplikace z Google Play, Apple Store, Paypal vám zruší účet a Visa/Mastercard vám znemožní platby od vašich čtenářů a podporovatelů ... to je faktická likvidace. A ano, to se opravdu děje. (7, 8, 9, 10, 11)
Prvním pokusem pojmenovat problém svobody slova a veřejné debaty v nových podmínkách a začít ho řešit, je návrh zákona, předložený Václavem Klausem ml. Nejde o zákaz toho, že Vy někoho smažete či zablokujete na svém profilu, jak se nám snaží namluvit demagogové. Jde o to, aby provozovatel sítě celou svou politikou cíleně neblokoval veřejnou diskusi o některých tématech nebo některé politické názory, pokud nejsou za hranou platných zákonů této země. Místo snahy navrhovatele ukřičet by měla přijít vážná debata, jak dál. Pokud nám tedy jde o demokracii bez přívlastků, ne nějakou nabarvenou "liberální" totalitu.
Máme zákony, které postihují vyvolávání nenávisti. Máme ústavu, která říká, že cenzura je nepřípustná, kromě případů veřejného zájmu, které stanoví zákon. Pokud chce někdo omezovat veřejnou diskusi nad rámec těch zákonů, jedná protiprávně. Je to zločinec s totalitními metodami a je úplně jedno, za jaké řeči o "ochraně demokracie", "bezpečí", "cizích hrozbách" se skrývá. Tyhle kecy o Dobru uměli totiž moc dobře už jak nacisté, tak bolševici.
Netolerantní ideologie jsou totiž v jedné věci nesmírně efektivní: dokážou využít demokratickou pseudotoleranci k tomu, aby demokracii zničily. Demokracie je totiž vůči totalitě nesmírně bezbranná. Aspoň dokud si neuvědomí, že tolerance k netoleranci jiných je jen zbabělost. A vede k totalitě.
