Z oponentů byla přítomná pouze 82letá Jiřinka Popelová-Otáhalová. Živý důkaz, že může existovat skvělý filozof v sukních. Studovala ještě u Benedetta Croceho. Autorka výborných filozofických knih.

Podle zákona museli být při obhajobě přítomní aspoň dva ze tří oponentů, aby mohla proběhnout. V přeplněném sále Filozofické fakulty nastala chvíle obav. Slova se ujala Popeluška (jak jsme filozofické babičce s láskou říkali). "Jsem ráda, že jsem se dožila chvíle, kdy je obhajována tato práce, tento intelektuální skvost českého filozofického myšlení. Proto budu mluvit o jejím obsahu a významu tak dlouho, než seženete a přivedete Jakuba..." – začala své dlouhé vystoupení. Odstartovala tím usilovné shánění Jakuba Netopilíka. Asi po hodině a půl vyplněné kvalifikovanou přednáškou Jiřiny Popelové-Otáhalové na téma Mílovy doktorské práce byl roztržitý profesor dopaden a dopraven do budovy Filozofické fakulty.

Jiřina mu uvolnila místo a Jakub, aniž by vůbec věděl, co se před tím říkalo, začal: "Když se mi dostal Ransdorfův spis čítající 1200 stran do rukou, chtěl jsem ho vrátit zpět s poznámkou – kandidátská práce má mít dle zákona 150 stran plus minus deset procent. Pak jsem však seděl na nějaké nudné schůzi. Tak jsem ji otevřel a... (udělal dramatickou pauzu) dočetl až do konce." V tu chvíli bylo o úspěšné obhajobě rozhodnuto.

Nešlo o to, že Míla práci obhájil, ale jak ji obhájil. Obhajova sama o sobě byl intelektuální koncert filozofů různé generace.

Jen Mužík si aspoň trochu ukápl v diskusi, kde Ransdorfovi poblahopřál a současně dodal: "Ovšem nevím, Mílo, jestli vám mohu věřit."

Chtělo se mi po těch slovech zvracet. Ovšem ti, co ještě nedávno na Mílu pořádali štvanice, jsou ještě mnohem horší než Mužík. Nějak nám tu v tuto dobu těch mužíků vyrostlo jako hub po dešti.)

(Pokračování)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3099-3x-s-milou-ransdorfem-2-triumfani-obhajoba.html