Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Za deset let bude Amerika hrát druhořadou roli

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Na pořadu dne jsou znovu jaderné zbraně a hrozba jejich použití, znovu zní slova jako „antirakety“, „rozšíření NATO“ nebo „jaderný potenciál“. Portál Ochrana.ru (ruský portál věnující se bezpečnostní problematice), který ani neočekával tak výrazné zostření situace v oblasti globální bezpečnosti, položil několik otázek generálplukovníku Leonidu Ivašovovi, jednomu z největších expertů na geopolitiku a analýzu mezinárodních konfliktů a bývalému náčelníku Hlavní správy mezinárodní vojenské spolupráce Ministerstva obrany RF.

  • za-deset-let-bude-amerika-hrat-druhoradou-roli

Jak dnes podle vás vypadá geopolitický obraz světa? Změnil se nějak v souvislosti s aktivitami Ruska v oblasti zahraniční politiky?

Ve světovém vývoji dnes existují zcela zřetelné a globální tendence. Tou hlavní z nich je skutečnost, že Západ postupně opouští arénu dějin v roli dominanta světové politiky a že na jeho místo výrazně a zřetelně nastupuje Východ. Centrum ekonomického života se také přesunuje na Východ – a v asijsko-tichooceánské oblasti je růst ekonomiky nejdynamičtější. Právě sem se přesunují finance, včetně těch z Evropy a USA. Právě tato oblast se proto stává hlavním místem, kde se střetávají protiklady světa. Také Rusko se, i když pomalu, obrací na Východ.

A to je důvod druhé tendence: Západ v čele s USA a mezinárodním kapitálem není připraven „hrát druhé housle“; výsledkem je posilování konfrontace mezi Východem a Západem a je zřejmé, že zejména americký kapitál udělá všechno možné, jen aby zabránil „výměně pólů“. Používá k tomu všechny možné prostředky včetně informační války, vytváření specifických ekonomických zón typu Transatlantického investičního partnerství (TTIP), teorie chaosu a v neposlední řadě také vojenské síly.
 
Znamená to, že pro USA a západní státy se tato výzva (Východu) stává, dalo by se říci, výzvou civilizační?

Ano, je to tak. Je také pravdou, že hlavním původcem této „nové války“ je americký kapitál a že jak jednotlivé státy, tak i svazky států již nejsou schopny odolávat finanční síle založené na dolaru. A tak se dnes státy i národy spojují a vytvářejí globální etnokulturní civilizace. Příkladem se stala Čína, následovala ji Indie, obdobný proces probíhá v Latinské Americe, a to bez ohledu na tamní rozpory. Také Rusko se o něco podobného snaží v postsovětském prostoru.

Pokud vezme v potaz všechny tyto tendence, nedá se předpokládat, že Amerika, která se tak moc snaží izolovat Rusko od všech důležitých procesů, se během nějaké doby sama ocitne v izolaci?

No, o izolaci bych nemluvil – vždyť ekonomická a vojenská síla USA se vyrovná síle kteréhokoli jiného státu nebo i aliance. Ale myslím si, že během deseti let budou USA při dalším rozvoji světa hrát už druhořadou roli. Vždyť obrysy toho nového světa jsou dnes již celkem zřetelné: Rusko v rámci Eurasijského svazu obnovuje svoji civilizační identitu – a země bývalého Sovětského svazu si uvědomují, že přidávat se k Západu nemá smysl – jde o rozdílné kultury i žebříček hodnot. A navíc, Šanghajská organizace pro spolupráci, BRICS, nedávné fórum Rusko – ASEAN… To je budoucnost 21. století.

Jednání o NATO probíhá na všech úrovních naší společnosti již desítky let. V čem spočívá reálná podstata hrozby této aliance (pro Rusko) a čím jí máme čelit?

NATO je v první řadě nástrojem kontroly Američanů nad Evropou. A dobře vidíme, jak ji drží pod krkem. NATO, to je i nástroj nátlaku na Rusko. V podstatě jde o blok, který nepotřebuje ani Evropa, ani běžný Američan. Ale protože Rusko má své historické poslání – sjednocovat národy, protože se vrátilo do eurasijského prostoru a protože obrací svou orientaci na Východ, za to vše se (USA) Rusku mstí. I za to, že si uvědomují ruský potenciál – ani ne tak ekonomický jako sjednocující a činorodý. A to je důvodem pokusů postavit Rusko proti Evropě a oslabit ho. Samotnou Evropu by pak chtěly (USA) zahltit islámskými radikály, kolonizovat a zničit Evropskou unii a Evropu pak prostřednictvím „transatlantického partnerství“ podřídit americkému kapitálu.

Leonide Grigorjeviči, co je dnes podle vašeho názoru hlavní geopolitickou vojenskou hrozbou pro ruskou bezpečnost?

Tou hrozbou jsou dnes samozřejmě Spojené státy s jejich vojenskou silou a s jejich vychytralým, podlým jednáním. Nechtějí se s Ruskem dostat do jaderného konfliktu a bojí se konfliktu konvenčního. A proto se snaží, abychom se „zapletli“ v lokálním konfliktu s evropskými zeměmi a také s Tureckem. USA by potom postupovaly tak, jak postupovaly vždy – v první i druhé světové válce – přidaly by se k oslabenému vítězi v poslední fázi boje.

Přitom pak předkládají všem svoji vlastní verzi děje, že vítězi jsou hlavně oni. Názorný příklad: 9. května vyrazil reportér televize RT do ulic New Yorku a ptal se obyčejných Američanů, kdo zvítězil ve Velké vlastenecké válce. Většina z nich odpověděla, že spojenci na čele s USA – a do Berlína dorazili podle jejich názoru jako první také američtí vojáci…

Kdyby jen kolemjdoucí! Měl jsem možnost přednášet na Harvardské univerzitě a potom klást studentům otázky. Opravdu neskutečná byla jejich omezenost, hlavně Američanů. Malajští nebo čínští studenti znají dějiny (a dějiny 2. světové války tím spíš) mnohem lépe než Američané. Ti se vyjádřili tak, že v roce 1945 bojovalo NATO s Ruskem – a zvítězily USA.

Je podle vašeho názoru operace v Sýrii takzvanou „asymetrickou odpovědí“ Ruska na rozšiřování NATO?

To bych s NATO vůbec nespojoval. Na zničení Libye a na organizování agrese v Sýrii se aliance podílela jen pasivně. Tady se angažovali především Američané, Turci a spolu s nimi Saúdská Arábie a Katar. A to, co Rusko dokázalo v Sýrii, to je velká historická událost. Poprvé od zániku Sovětského svazu a bipolárního uspořádání světa se zemi, která se stala objektem agrese ze strany NATO, podařilo uchránit si svoje státní zřízení. Rusko se stalo příkladem spravedlnosti, ukázalo, že bude podporovat státy, které se staly předmětem nevyprovokované agrese.

Bez ohledu na to, jak moc se snažili Turci a Saúdové, Sýrie vydržela – a dnes je duchovním lídrem Blízkého východu. A to, že kromě Sýrie vydržel i Írán a že Egypt si nenechal nasadit americké opratě, jasně hovoří o novém trendu: odmítání silové politiky USA. Možná jsme si to ještě dostatečně neuvědomili, ale bylo to právě Rusko, které zahájilo proces stabilizace a návratu k mírovému životu na celém Blízkém východě. A vyvolá i proces sebeorganizace, resp. reorganizace celého islámského světa.

Jaké kroky by měla v nejbližším období naše země udělat pro to, aby její bezpečnost nebyla oslabena konkrétními hrozbami Ameriky nebo dalších zemí?

K takové věci je nutno přistoupit komplexně. Jednak politicko-diplomatickou cestou tlačit na Američany v Radě bezpečnosti, v OBSE a všech dalších mezinárodních organizacích, kritizovat je za porušování mezinárodních právních norem, a to hlavně v bezpečnostní oblasti. No a také je nutné pokračovat v posilování vojenského potenciálu tak, aby byl neutralizován americký protiraketový systém.

Bez účinného systému se USA neodváží k náhlému velkému útoku. Není tedy dnes tak důležité soustřeďovat síly v Pobaltí nebo u rumunských hranic, ale je nutně zapotřebí vytvořit vojenská uskupení vybavená vysoce přesnými zbraněmi u břehů USA. Jsou to totiž hlavně Spojené státy,

které jsou iniciátory vojenských agresí ve světě a iniciátory mezinárodního napětí, a proto je třeba „mít je na mušce“.

Denis Borisov

Zdroj: Ochrana.ru

http://www.eurasia24.cz/nazory/762-za-deset-let-bude-amerika-hrat-druhoradou-roli

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 fr.oplustil@seznam.cz 2016-07-14 15:50
Jednoznačný souhlas s analýzou dnešního stavu!, a také přání:
... kéž by měl autor článku pravdu i ve své prognóze.

Facebook komentáře