Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Volyňští Češi. III. část - Volyňáci obětí ukrajinských nacionalistů i nacistů

Poznámka CFP!:

Přečtěte si článek z roku 2010, který by už ve veřejnoprávním médiu dnes vyjít nemohl. A kdyby podobný článek vyšel, tak Němci by byli zaměněni za nacisty, protože dnes už víme, že Německo (a potažmo Němci) není za zločiny druhé světové války zodpovědné, to vše způsobili nacisté, žijící v nějakém tehdejším Nacistánu a samozřejmě Rusové.

No a největší zločiny Banderovců způsobili Rusové, převlečení za Banderovce. Banderovci byli vlastně fajn hoši, protože sám jejich velký vůdce Stepan Bandera seděl v německém koncentráku.

Než to ale všechno překroutí a smažou, uložte si takovéto články do svých počítačů a hlavně do svých hlav.

Mimochodem, na úvodním fotu je národní ukrajinský hrdina Stepan Bandera uprostřed.

Bohužel i dnes jsme na straně nacistů a Banderovců, ale tentokrát zcela dobrovolně.
-----------------------------------------------
V rubrice Češi v zahraničí pokračujeme v cyklu pořadů z historie Volyňských Čechů. Nejtemnější kapitolou jejich života na Volyni byla léta stalinských represí koncem 30. let a vzápětí nato druhá světová válka. A právě tomuto období věnovala Milena Štráfeldová dnešní pořad:

  • volynsti-cesi-iii-cast-volynaci-obeti-ukrajinskych-nacionalistu-i-nacistu

Větší část Volyně připadla po první světové válce Polsku a Čechům, kteří zde žili už od 60. let 19. století, se dařilo dobře. Jejich hospodářství prosperovala a jejich obce si svou výstavností nijak nezadaly s vesnicemi a městečky v tehdejším Československu. I společenský život Čechů na Volyni byl velmi bohatý, měli tu svá divadla, orchestry, kapely, Sokol, vydávaly se tu české knihy i noviny, na Volyň jezdili čeští učitelé. V r. 1939 ale i polská část Volyně připadla díky paktu Molotov - Ribbentrop Sovětskému svazu a nastaly tu stalinské represe. Na Čechy tu navíc útočili i ukrajinští nacionalisté. Pokračuje profesor Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v Brně:

"Organizace ukrajinských nacionalistů vznikla v r. 1929, takže začala mít vliv na Volyni už ve 30. letech, tedy ještě za Polska. Byla to jakási opoziční síla, usilující o osamostatnění Ukrajiny, která počítala s pomocí nacistického Německa. A také pak uvítali příchod německé armády v r. 1941 s tím, že počítali, že tam Němci zřídí samostatný ukrajinský stát. To se ovšem nestalo. A když zjistili, že Němci nemají zájem na nějakém ukrajinském státě, rozešli se s nimi a odešli takzvaně do lesů a tam vyvíjeli partyzánskou válku proti všem."

V čele ukrajinských nacionalistů stál od r. 1939 Stepan Bandera:

"Bandera byl ukrajinský nacionalista, který původně chtěl spolupracovat s Němci. Oni mu slibovali po okupaci samostatný ukrajinský stát. Bohužel se to nenaplnilo, z Bandery se stal bandita, který začal postupně likvidovat všechny národy, které na Ukrajině byly. Začal u Židů, pak přišli na řadu Poláci a pak přešel na Čechy,"

 
říká rodák z Volyně Miroslav Zich. Banderovci zavraždili stovky Čechů, často velmi krutým způsobem, jak popisuje Antonín Umlauf, původně z České Hulče:

"V Hulči se to stalo taky. Porazik, legionář z války, dělal starostu a toho zabili v noci. Pfaiferovy taky, celou rodinu. Přišli a celou rodinu naházeli do studně."

Strach, jaký vyvolávali banderovci, popisuje i Miluše Šimánková z České Hulče:

"Šla jsem ze školy kolem hřbitova a tam visel plakát, na kterém ruská vláda tvrdě útočila na banderovce. A mne nenapadlo nic jiného než ten plakát sbalit a odnést ho domů. Nikdo ho nečetl, máma ho hodila někam na kredenc, a co čert nechtěl, v noci přišli banderovci. Zaklepali, to se muselo otevřít, všechno tam prošmejdili a přišli na ten plakát. A to bylo Boží dopuštění. Začali s tím, proč spolupracujeme s Rusáky, kdo to přinesl a co s tím? Všichni jsme museli z postele. - byly jsme tam dvě děti a máma - a stoupnout ke zdi, ruce vzhůru... Byl to horor."

 

"Tak jsme to sledovali, já a ti ostatní v malínské nemocnici, kdo mohl. Z oken bylo krásně vidět na náves. /Němci/ veškerý dobytek vyháněli ze všech dvorů, a pryč. A lidi taky. Lidi byli vyvedení za vesnici a tam byli třídění, podle pohlaví, národnosti a tak dále. Najednou přivedli asi třicet ženských, každá v jiném stavu. Kočárky nebyly, nesly děti v náručí, nebo se dítě drží mámy za sukni. A mezi nemocnicí a zemědělskou usedlostí byl plot. Z jedné strany to bylo na dvůr do nemocnice. Za tím plotem zahnali ty ženské do stodoly... To se nedá povídat! - Kulometem a granáty do té stodoly, to byl nářek, křik! A ty ženské tam shořely. Jedné se povedlo utéct - člověk na to koukal! - chtěla přeskočit přes ten plot k nemocnici. Tak ji tam střelili a ona shořela se stodolou na tom plotě!"

Němci se chystali vyvraždit i pacienty v nemocnici, těm se ale podařilo ukrýt ve sklepě. Nacisté je ale brzy objevili a vhodili tam granát:

"Ten granát se odrazil asi dvakrát po těch schodech, já jsem tam byl skrčený uprostřed, tak mi spadnul u špičky nohy. A jak mi tam dopadl, to byl zlomek vteřiny, já jsem do něj trošku kopl. On se odkulil a já jsem si říkal v duchu, pane bože, snad jsme šťastní, že to nebouchne. A najednou jsem viděl, jak ten granát třikrát prsknul, zakouřilo se a žahnul. Jednoho ruského vojáka to škrtlo a ženské, která byla opřená na mně, to utrhlo nohy. Já jsem byl jen tak v košili, byl jsem od toho popálený. Dýchat se nedalo, to bylo jak v komíně, tma. A ta ženská chudák tam začala řvát a brečet."

 
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 Jara 2023-03-20 17:06
To je tedy pěkně odbyto. Proč tam taky není uvedeno, že byl Český Malín sice vyvražděn rukou Němce, ovšem na základě provokace zosnované právě Banderovci?
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře