První pochod za práva migrantů

Podrobnosti

Doporučujeme / CFP! doporučuje|

2. červen 2010|

Práva migrantů|

6560 x

V neděli 6. června v 16 hodin, Palackého náměstí v Praze.

Pochod připravila Iniciativa za práva pracovních migrantů a migrantek, která je otevřenou platformou lidi z různých neziskových organizací, českých občanů solidarizujících s migranty a migrantů samotných.

Iniciativa chce upozorňovat na situaci řady migrantů v období ekonomické krize, porušování jejich pracovních práv konkrétními zaměstnavateli a na ilegalizování jejich práce a pobytu ze strany státních úřadů.

Můžete se také přidat k petici na http://zpravodajstvi.ecn.cz/petice/inbaze/

Budeme rádi, když budete tuto zprávu šířit a když dorazíte v neděli 6. června v 16 hodin na Palackého náměstí v Praze!

OCHRANA PRACOVNÍHO TRHU NEBO JEHO OHROŽENÍ?

„Sebrat vše těm, co něco mají, ještě vůbec neznamená dát něco těm, co nemají nic", jsem kdysi četl v jakési sbírce výroků coby lapidární kritiku komunistických revolucí, připisovanou myslím knížeti Metternichovi. Tuto větu lze aktualizovat na situaci pracovních migrantůžijících v České republice asi takto: „Nepovolit práci cizincům ještě vůbec neznamená zabezpečit ji českým občanům a prospět tak českému státu."

Smyslem ochrany trhu práce je upřednostnit uchazeče o zaměstnání vedené úřady práce (jde ostatně nejen o české občany, ale i o cizince z EU a cizince s trvalým pobytem). Má-li tedy o určité pracovní místo zájem uchazeč o zaměstnání, musí dostat přednost před cizincem ze třetí země. Pokud ovšem se na pracovní místo žádný uchazeč nehlásí a pokud ani úřad práce zaměstnavateli zaměstnance nesežene, není důvod, aby pracovní povolení nedostal cizinec. Tento závěr zní banálně, avšak zprávy z Ministerstva práce a sociálních věcí naznačuje, že úředníci neví, jak naplňovat zákon a co je veřejným zájem České republiky.

Na jednu stranu oběžníky ministerstva nabádají úřady práce, aby při rozhodování o pracovních povoleních postupovaly „obezřetně". K tomu je třeba dodat, že úředníci jsou povinni postupovat podle zákona, tedy obezřetně, vždy, nejen v době krize. I v dobách největší konjunktury totiž bylo mnoho nezaměstnaných, kteří měli nárok na zprostředkování zaměstnání. Již samotný pokyn, aby úředníci dodržovali zákon, tedy vzbuzuje obavu, že úřady práce byly a jsou ovládány více mediální atmosférou či tlaky mocných (podnikatelů, politiků, odborůaj.) než nezpochybnitelnými fakty, kterými každý úředník musí zdůvodnit své rozhodnutí v konkrétní věci, jak to přikazuje správní řád.

Na druhou stranu je třeba analyzovat dopad restrikcí na trhu práce. Kolik míst, na které nebylo dovoleno nastoupit cizincům, obsadili skutečně čeští občané? A naopak kolik cizinců pracuje na pracovních místech, na které by byl ochoten nastoupit český uchazeč, kolika Čechům tedy skutečně„vzali" práci cizinci? Někteří odborníci hovoří o dvou oddělených trzích práce ve vyspělých státech: o primárním trhu práce, na kterém soutěží domácí populace, a o sekundárním trhu zahrnujícím špatně placená zaměstnání s nízkou prestiží (např. úklidové práce), jehož účastníci - cizinci tak domácím vlastně ani nekonkurují.

Jenže proč by pracovní místa na sekundárním trhu práce ubývala více než na primárním? Uklízí se přeci i v době krize! Opravdu tedy není práce anebo spíše jen není vůle vydávat pracovní povolení?

Nevím o žádné analýze toho, zda a komu restriktivní praxe úřadů práce prospěla. Naopak vím, v čem je tento vývoj pro českou společnost nevýhodný? Už jen fiskálně: každý Legálně zaměstnaný cizinec - při minimální mzdě8 000 Kč-odvede měsíčně do veřejných rozpočtů částku 5.220,-Kč, tedy ročně 62.640,-Kč. V roce 2009 poklesl počet zaměstnaných cizinců o 50 000 (uznávám, že některá pracovní místa zanikla bez zavinění státu); pokud by tito cizinci pracovali, získal by český stát více než 3 miliardy korun ročně. Dalším důsledkem státních restrikcí je pak nelegální práce, neboť většina cizinců zde pobývá i nadále a musí se živit, jak jen dokáže (proč úřady pořád bojují proti práci načerno, když prý žádná práce není?). Nelegální práce přitom svým dumpingem deformuje pracovní trh, snižuje sociální standardy a prudce zvyšuje humanitární riziko pracovního vykořisťování. Tím to však nekončí, protože se ztrátou zaměstnání je zcela nesmyslně spojena i ztráta legality pobytu; náš sociální stát, namísto, aby cizincům, kteří předtím řádně přispívali na sociální zabezpečení, při ztrátě zaměstnání pomohl, jim ještě zruší vízum. Cizinci jsou tak vytlačováni do nelegality, což znamená i nerozumné plýtvání lidským potenciálem těch cizinců, kteří zde již třeba i několik let pobývají, ovládají češtinu a jsou do určité míry integrovaní. Až bude po skončení krize zapotřebí nových zaměstnanců, budou muset být najímáni zase noví cizinci v zahraničí, kteří opět budou muset zaplatit za zprostředkování práce drahé peníze a celý kolotoč dovozu a zneužívání podvedených migrantských dělníků se roztočí nanovo.

Tiskové zprávy o zpřísňování povolování zaměstnání pouze šíří nejistotu mezi migranty a nahrávají nelegálním zaměstnavatelům, kteří cizincům - často lživě-tvrdí, že legálně dnes pracovat prostě nelze. Úřady by namísto nabádání ke „zvýšené obezřetnosti" vůči cizincům měly veřejně uznat, že většina imigrantů z dob konjunktury let 2006 až 2008 v České republice pravděpodobně zůstane, a při rozhodování o práci a pobytu těchto cizinců postupovat dle zákona a nepodléhat momentálním populistickým proticizineckým náladám. A hlavně k těmto náladám samy nijak nepřispívat!

Mgr. Pavel Čižinský,

Organizace pro pomoc uprchlíkům

Komentáře