Tuniské ženy jako doplňky mužů - Jak si tuniští umírnění islamisté hrají se slovíčky

Tunisané stejně jako Egypťané dosáhly snad nikoli pouze imaginární možnosti více participovat na vládě ve své zemi. Ve volbách, které následovaly, vyjádřily podporu stranám s více či méně umírněnou inklinací k islámu (An-Nahda, Muslimské bratrstvo). Západu se zatajil dech hrůzou s vidinou dalšího přílivu nechtěných severoafrických uprchlíků a všichni netrpělivě očekávají, jak to celé dopadne. Podobný experiment v nedalekém Alžírsku skončil rozvleklým občanským konfliktem a Iránský pokus o islámský stát „par excellence" se rovněž nedá považovat za příliš úspěšný příklad politického islámu v praxi (tedy z mého pohledu). Rovněž v samotném Tunisku řada sekularisticky smýšlejících občanů pohlíží na vládní koalici v čele s An-Nahdou s nedůvěrou a hlasité spory sekularistů a islamistů hýbou celou zemí.
Jejich obavy dostaly hmotnější podobu poté, co Selma Mabrouk z politické strany Ettakatol a členka komise „the Right and Liberty" pracující na podobě nové ústavy zveřejnila 2. Srpna 2012 ve francouzském překladu podobu čl. 28 ústavy. Původní text, jenž je možno nalézt na jejích fb stránkách zní takto:
Article 28 :
L'état assure la protection des droits de la femme et de ses acquis, en tant qu'associée veritable de l'homme dans le développement de la patrie et sous le principe de complémentarité des roles avec l'homme au sein de la famille.
L'état garanti la lutte contre la violences faite aux femmes, quelqu'en soit la sorte.
(voté par 12 députés )
Omlouvám se za svůj překlad, pokud to zvládnete lépe, prosím ozvěte se.
„Článek 28:
Stát garantuje ochranu práv ženy a jejích úspěchů/zisků (co tím myslí nevím), jako skutečného partnera muže při budovaní vlasti, v souladu se zásadami vzájemně se doplňujících rolí s mužem v rodině. (trochu kostrbaté, ale snad srozumitelné)
Stát zaručuje odstranění násilí jakéhokoli druhu páchaného na ženách."
V první řadě mě napadá proč se o právech žen v ústavě vůbec šířit, stačí přeci říct, že všichni lidé jsou si před zákonem rovni a jejich práva jsou zákonem zaručena bez ohledu na rasu, pohlaví nebo náboženské vyznání, tak jak to obvykle ošetřuje většina ústav. Toto vyčlenění/ oddělení ženských práv trochu zavání. „Doplňování rolí" v domácnosti smrdí ještě zřetelněji a znovu vyvstává otázka, proč tuto záležitost je třeba v ústavě vůbec uvádět. Zní to téměř alibisticky, něco jako „koukej umýt nádobí, máš to v ústavě." Také to tak trochu zanechává dojem ženy podílející se na budování vlasti z kuchyně uzamčené v rolích manželek a matek, což jsou role jistě úctyhodné a naplňující, avšak doufejme ne jediné role žen v moderní lidské společnosti. Nebo to má být odsunutí ženy do pozice „té druhé" stvořené jako společnice muže pro jeho potěchu a šíření jeho DNA a přirozeně s nikdy nekončícím břemenem domácnosti na svých plodných bedrech.
V pondělí 13. srpna 6000 Tunisanů/nek vyrazilo do ulic k obraně svých práv. Budoucnost ukáže, zda jejich počínání bude mít nějaký vliv na podobu budoucí tuniské ústavy.
Jak tento článek číslo 28 působí na Vás? Má vůbec v takovém dokumentu jakým je ústava své místo?