Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Řízení auta podává obraz o člověku

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

V občanském životě se lidé zpravidla snaží předvádět se v nejlepším světle. Pozdraví, do společnosti přicházejí čistí, oholení, používají parfém, oblékají se podle módy,  preferují značkové oblečení. Dávají přednost dámě ve dveřích, ruku podávají podle vžitých pravidel. Snaží se zachovat dekorum, být důvěryhodní a rozšiřovat potenciální okruh přátel a obchodních styků. Jakmile se posadí za volant a ztratí se v plechové anonymitě, odhalí svůj opravdový charakter. Vnější pozorovatelé jejich chování jim nevadí, jsou pro ně bezvýznamní. Pro rozumné spolucestující a svět však vydávají o sobě důležité svědectví.

  • rizeni-auta-podava-obraz-o-cloveku

Stávající poměry na silnicích jsou hlubokým odrazem poměrů ve společnosti. Nedodržování pravidel silničního provozu je součástí obecné neúcty k zákonům, které početná část obyvatel (a bohužel i politiků) považuje za zbytečné omezování osobní svobody.  Je ochotna dodržovat jen ty z nich, které uzná za vhodné, nebo ty, které slouží k osobnímu zvýhodnění. Z naší ateistické společnosti se vytratila výchova ke slušnosti a léta totality z mnohých udělala mistry v obcházení zákonů  a v jejich nedodržování. Ti, co nedbali na tradiční morálku a slušnost, a komunistický režim aktivně podporovali, byli po r. 1989 odměněni lepším startovním polem v nových začátcích, a těm, kdo tehdejší režim dokonce vytvářeli, se nic nestalo. Nyní v důchodu, jsou na tom dokonce lépe, než ti, kdo si zachovali tvář a nekolaborovali. Toto neblahé poselství, že kašlat na morálku a zákony se vyplácí, se skrývá v obecném povědomí a vytváří základ chování nejen mnoha podnikatelů, ale i početných účastníků silničního provozu.

Jestliže řidič soustavně porušuje rychlostní limit, a takových je opravdu mnoho, je to výrazem jeho sobectví a namyšlenosti. Cítí se být důležitější než ostatní, až na roveň těm, kteří smějí ze zákona jezdit s majáčkem a s předností v jízdě. Ochotu respektovat pravidla považuje za slabost, která přísluší jen neúspěšným.

Situací na silnici, v nichž bezděky odhalujeme svůj charakter, je bezpočet. Slušný člověk však zákon dodržuje ne proto, že mu hrozí postih, ale právě proto, že je slušný. A možná také proto, že si uvědomuje, že fyzikální zákony jsou, na rozdíl od těch lidských, neúprosné a potrestají každé porušení. Nedají se oklamat. Nemají uši – nedají se okecat, nemají  oči – nedají se uplakat, a nemají kapsu – nedají se uplatit. („Dostal“ smyk. Od koho?)

Pokud ovšem člověk slušný není, často i proto, že chce získat konkurenční výhodu, např. dostat se někam rychleji než druzí, měl by nastoupit stát a  dodržování zákonů si vynutit. Zatím se tak děje jen zřídka při  občasné silniční kontrole. Pro zámožné není problém se s pokutou vypořádat, s touto možností zpravidla počítají.  Bodový systém do jisté míry  klid  narušovatelů silničního zákona omezil, ale vážné obavy z jeho porušování nepřivodil.

Říká se, že jezdíme tak, jak žijeme. Častým porušováním zákona o silničním provozu dává řidič jasně najevo svůj postoj k dodržování i ostatních zákonů. Chce-li si stát opravdu vynutit dodržování demokraticky přijatých zákonů, měl by se přestat dívat na bezohlednost řidičů jako na nějaký kavalírský delikt, ale měl by se takovými osobami zabývat zevrubněji,  tím spíše, že  sami dobrovolně vydali signál o své občanské nezodpovědnosti.  Ten by se  měl stát znamením nejen pro technickou kontrolu vozidla, ale i pro finanční úřad, aby ověřil, zda dotyčný plní řádně své daňové povinnosti, pro živnostenské aj. úřady podnětem ke kontrole podnikání. Rovněž další státní instituce (stavební úřad, inspektorát bezpečnosti práce apod.) by mohly inspekcí prověřit plnění příslušných zákonů dotyčným ve svém okruhu působnosti.  V době propojených databází by to neměl být problém.

Pro obchodní partnery by informace o hazardování na silnici měla být varováním při uzavírání smluv.  Pojišťovny by mohly při likvidaci eventuálních škod  prověřovat, zda je dotyčný pojištěnec dostatečně odpovědný, a zda mají za stanovené pojistné nadále plnit celý rozsah škod zdravotních či hmotných.  I pro banky by to mohl být signál důvěryhodnosti žadatele o půjčku.V neposlední řadě pak by si i blízké osoby přestupce mohly udělat úsudek o tom, jakým dotyčný opravdu je a vyvodit z toho nějaké závěry, přinejmenším nejezdit s člověkem, který si před jízdou přihne.

Takovýmto komplexním způsobem by se dal vytvořit patřičný tlak na každého řidiče, ale zejména na ty, kteří si myslí, že díky svému postavení či svým penězům jsou nepostižitelní. Nekompromisní postoj k narušitelům zákona by se bezesporu odrazil i v jiných sférách života než je silniční provoz. Mohl by totiž působit i opačně, jak  už se o tom začalo hovořit. Např. -  jak spolehlivým řidičem je asi člověk, který neplatí výživné pro vlastní děti?

Dovedu si živě představit, jak by se k návrhu postavil známý poslanec Benda, ale i celá řada dalších veřejných činitelů, kteří pod záminkou ochrany podnikání a trhu brojí proti všemu, co by mohlo bránit nepravostem, např. proti registračním pokladnám či majetkovým přiznáním.

Jsem si vědom, že dokud se nezmění politická reprezentace,  takové náměty jsou nerealizovatelné. Přesto je předkládám k zamyšlení. Těm, co zákony respektují, i těm ostatním.

Ivo Krieshofer

Facebook komentáře