Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Odstoupí kvůli tragédii s metylalkoholem aspoň ministr Kalousek?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Nechci dělat chytrého - ani se jím být necítím, ale ve svém článku "DPH nechápou jen debilové, vzkazuje na Hrad a občanům premiér", ze začátku tohoto měsíce jsem k neustálému zvyšování daní na adresu ministra financí uvedl následující - "Mimochodem, náš stát nezískal do státní kasy víc peněz ani v případě zvýšení spotřební daně z piva. Naopak výsledkem tohoto "odvážného státnického kroku" byl trojnásobný nárůst dovozů levnějšího a méně kvalitního moku z Polska a Maďarska ….. /citace ze zmíněného článku/".

  • odstoupi-kvuli-tragedii-s-metylalkoholem-aspon-ministr-kalousek

 

Člověk opravdu nemusí být nijak zvlášť chytrý a ani odborníkem v ekonomii, aby pochopil, že vyšší ceny a daně nemusejí z národohospodářského pohledu nutně znamenat vyšší příjmy do státní pokladny, ale pokles státních příjmů v důsledku sníženého objemu nákupů a zvýšení produkce a odbytu podřadných potravin - včetně tvrdého alkoholu, který je oblíbenou komoditou v segmentu známého zločinného podnikání - sex, alkohol a drogy, ovládaného nejzakonspirovanějšími  gangstery.

Není přeháněním, když o  ministru Kalouskovi konstatujeme, že vedle přímé zodpovědnosti za negativní následky primitivního plošného zdražování všech k životu nezbytných potřeb - potravin, energií, zdravotní péče, služeb atd. - například podle Českého statistického úřadu vzrostly v červenci letošního roku meziročně v průměru ceny zemního plynu o 14%, elektřiny o 4,2%, vodného o 12%, teplé vody o 8,6% a nájemného o 5,2%, při souběžném plošném zvyšování daní, nese také hlavní zodpovědnost za poškozování akceschopnosti policie, za zastrašování a zlikvidování bezúhonného policejního prezidenta Petra Lessyho, za vytvoření rezortní legislativy umožňující beztrestné korupční zločinné jednání nejvyšších státních úředníků a šéfů rezortů, kterou systematicky zpracovával a zaváděl do praxe v době svého působení ve funkci náměstka ministrů obrany - jak nechtěně fakticky veřejně přiznal při bránění exministryně Parkanové před trestním stíháním za předražený nákup letounů CASA.

Jako ministr financí nese Miroslav Kalousek také přímou osobní zodpovědnost za fatální nedostatečnou činnost orgánů celní správy, zodpovědné v rámci jím řízeného rezortu za kontrolu dovozu lihu a dalších surovin, včetně případných nebezpečných náhražek pro výrobu alkoholických nápojů a za kontrolu trhu veškerého spotřebního zboží a potravin.

Problém s pančovaným alkoholem, podle šéfa likérky prestižní značky "Jan Becher", potvrzuje mezinárodní pověst Česka jako země, která nezvládá korupci. Český stát podle něj v uplynulých dvaceti letech dostatečně nepotíral černý trh s alkoholem.

"Myslím, že součástí tohoto problému musí být nějaká forma státní korupce, protože tu nefunguje kontrola a omezení jako v jiných zemích. Plošný zákaz alkoholu může silně poškodit jméno České republiky a zhoršit pověst Česka jako země, která má problémy s korupcí," uvedl šéf Becherovky dále.

Jako příklad uvedl státem schválená šestilitrová balení laciné vodky, která figurují na odstrašujícím seznamu nositelů smrtícího metanolu. Podle něj nemohou sloužit ničemu jinému než doplňování již otevřených lahví například v hospodách.

Netají se tím, že lobuje za návrat Becherovky a importovaných značek alkoholu do českých obchodů a restaurací. Jeho cílem je současný bezprecedentní plošný zákaz prodeje alkoholu nad 20% zvrátit. Zmizet z prodeje podle něj mají jen prokazatelně nebezpečné výrobky.

Další vrcholový manažer v oboru uvádí - "Úřady se mají zaměřit na podstatu a zdroje tohoto problému, a to je kriminální jednání některých lidí. V ČR je vysoký výskyt alkoholové produkce pocházející z černého trhu. Tento stav trvá mnoho let a kontrola je v podstatě nulová," uvedl k aféře s metanolem zástupce vlastníka tradiční české likérové značky, francouzské společnosti "Pernod Ricard".

Pokud někde existuje příklad, ze kterého by si čeští politici měli při řešení problémů se smrtelně nebezpečným alkoholem vzít poučení, tak je to sousední Rakousko, kde před dvaceti sedmi roky vypukla aféra, která je ekonomickým rozsahem, avšak nikoliv ztrátami na životech a zdravotními problémy, srovnatelná s dnešní českou.

V roce 1985 testy v rakouských drahých vínech odhalily diethylenglykol, toxickou látku používanou jako rozpouštědlo. Dvacítka podvodníků, která jej do vína přidávala, k tomu měla jediný důvod - zisk. Látka, která byla přirovnávána k nemrznoucí směsi, totiž výrazně zlepšila chuť laciných a kyselých vín. Podvodníci je pak prodávali do celého světa jako drahá přívlastková vína.

Pančování vína nevedlo k tak tragickým důsledkům, jako jsou nyní v Česku - množství toxické látky ve vínu nemohlo poškodit zrak, játra, ledviny ani mozek, ale dopad tzv. "fridexové aféry", jak kauzu hojně a značně nepřesně nazývala média, byl drsný pro ekonomiku.

Miliony lahví vína byly okamžitě staženy z trhu, rakouští vinaři krachovali ve velkém, vývoz se téměř okamžitě zhroutil. Pověst rakouského vinařství byla zcela zničená, následujících pět let bylo katastrofálních. Úplně nevinní výrobci najednou neměli žádný odbyt, export se propadl skoro o 95%.

Vinaře zachránil tvrdý zásah státu. Podvodníci skončili ve vězení a politici, kteří měli situaci na svědomí, odešli ze svých funkcí.

Rakouská vláda reagovala tak, že vytvořila speciální úřad sledující trh s vínem a přijala nejpřísnější vinařský zákon na světě. Ten vylučuje možnost pančování vína díky důsledným kontrolám a systému značení láhví.

Každá láhev jakostního vína musí být opatřena v řadě za sebou číslovanou páskou. Přísné jsou kontroly původu vína - tedy míst, odkud se víno dostává k zákazníkům.

Tvrdá opatření se vyplatila. Nyní vyváží Rakousko více vína než před rokem 1985, na špatnou pověst se už nevzpomíná. Rakousku tak nyní patří 17. místo na seznamu vinařských zemí podle objemu výroby.

Čeští producenti, obchodníci i stát nyní řeší škody kvůli metanolu v tvrdém alkoholu. Výpadek na daních kvůli zákazu prodeje by mohl dosáhnout 750 milionů korun měsíčně. Každý den stát kvůli zákazu prodeje přichází asi o 30 milionů korun na daních.

Metylalkohol si již vyžádal 20 obětí, přestože již čtvrtý den platí zákaz prodeje lihovin s obsahem alkoholu nad 20%.

České likérky prožívají "zemětřesení“, omezují výrobu a bojí se propouštění zaměstnanců. Prohibice silně zasáhla do podnikání výrobců lihovin i dovozců  ze zahraničí. Část likérek omezila výrobu, větší likérky posilují produkci nízkoalkoholických značek a export. Distributoři alkoholu ohlašují velké ztráty a doufají, že prohibice zmírní a půjde prodávat aspoň alkohol ze zahraničí.

Jaká opatření se však dají očekávat od Nečasovy vlády? Napoví na prvý pohled poněkud nesouvisející příklad známý v souvislosti s návrhem na jmenování právníka Roberta Pelikána členem Rady Českého telekomunikačního úřadu /ČTÚ/, kterého navrhl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Během jednání vlády 6. 9. 2012 k návrhu vystoupil ministr financí Miroslav Kalousek a upozornil na obsah internetového blogu Roberta Pelikána, na němž kritizoval vládu, jmenovitě premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. Návrh na právníkovo jmenování byl na popud Miroslava Kalouska následně stažen z jednání.

Zeptejme se sebe a lidí jejichž názorů si vážíme, zda státní úředník smí veřejně kritizovat členy demokratické vlády a jejich chybná rozhodnutí? A zda může demokratická vláda odmítnout občana proto, že jí kritizoval?

Na uvedené otázky formou ankety odpovídalo 125 vrcholných manažerů českých firem, například následovně

"Rozumný člověk reaguje na kritiku zpravidla tak, že se nad ní zamyslí a zváží argumenty, které obsahuje. A vyvodí z ní závěry, které jsou užitečné pro něho i celou společnost"

"Ubožáci a někteří členové Nečasova kabinetu reagují tak, že svého kritika okamžitě označí za ,veřejného nepřítele‘ a spustí na něho i lživou mediální palbu. Příkladů je bezpočet. Ve skutečně demokratickém státě by takové počínání bylo kvalifikováno jako zneužití pravomoci a takový ministr by se musel dávno poroučet. Nikoli však v Česku! Tady platí na kritiky úplně jiný metr".

"Diskuse a kritika jsou legitimními nástroji komunikace každého občana, státního úředníka nevyjímaje.“

"Kdo má vlastní názor a je schopný jej obhájit a udělat něco pro nápravu, by měl být naopak pověřen, ať s tím něco udělá.“

"Neměly by rozhodovat názory, i když jsou pro někoho nepříjemné, ale profesionalita, kompetentnost a odbornost osoby pro konkrétní místo.“

"Člověk, který nesnese kritiku, nemá ve veřejné funkci co pohledávat!“

„Je to pouze další důkaz, že v České republice nefungují standardní pravidla demokracie, a trapnosti nekompetentního ministra Kalouska, který nesnese osobní kritiku a rád se mstí.“

"Je to jen projev malosti toho, kdo takto rozhodl…………".

Když situaci na naší vládní scéně nezaujatě shrneme, dojdeme ke konstatování, že od svého nástupu v roce 2010 Nečasova vláda nezvládá žádnou kritiku, nemá žádnou sebereflexi, utápí se ve vlastních existenčních problémech a nedokáže pro občany nic prospěšného ideově vyprodukovat, natož prosadit.

Ve zdravé demokratické společnosti je adekvátní kritika představitelů státu vstupenkou pro nové kandidáty na vládní funkce, kteří by měli zajistit nápravu.

V Česku ale vláda občanům a voličům vůbec nenaslouchá. Mínění lidu vládu  nezajímá a místo rozvoje státu a prospěchu občanů, premiér Nečas a členové jeho kabinetu se pouze snaží udržet co nejdéle své vlastní mocenské posty.

Jakákoli snaha kultivovat českou vládní a parlamentní politiku nemá stále naději na úspěch. Jak dlouho bude tento stav ještě trvat?

Facebook komentáře