FAKTA A NÁZOR: Bojové chemické zbraně byly už v pravěku, starověku... Bohužel nyní opět byly použity v Sýrii. Jak se zachová svět (?)

Ve vojenské historii se ještě dnes většinou uvádí, že chemické zbraně byly nasazeny poprvé v 1. světové válce. Tým britských archeologů však nedávno objevil nový důkaz, že chemicky se ničili již lidé o tisíce let dříve. Perská vojska dobývající římskou pevnost Doura Europos v Sýrii použili k hubení římských legionářů mimo jiné i směs síry a dehtu. Doura Europos, opěrný bod říše římské nedaleko hranic dnešního Iráku, byl po dobytí Peršany vydrancován, vypálen a opuštěn. Bitva byla opravdu nelítostná.

Chemická past v tunelu už za Peršanů

Jak to nedávno popsal jeden z objevitelů této teorie? "Peršané chtěli narušit zdi hradeb a rozhodli se proto vyhloubit podzemní tunely. Římané však brzy zjistili, co se stalo a začali kopat tunely směřující proti těm perským. Když se pak v tunelu střetly dvě jednotky, byli na tom Římané zjevně hůře," uvedl profesor Simon James, kterého citoval list The Independent.

Archeologové tu objevili 20 legionářů v kompletní bojové výstroji. Co se přesně stalo? Dostat do tunelu širokého necelé dva metry celý oddíl římské legie nebylo opravdu snadné. Peršané zřejmě vytušili záměry Římanů, uvedl profesor James, a připravili jim kruté překvapení. Ve své části tunelu připravili kovářské měchy a ohřívadla na žhavé uhlí. Když Římané padli do pasti, vypustili Peršané tyto tehdy ještě primitivní chemické látky a římští vojáci v několika vteřinách padli k zemi v bezvědomí. Během několika minut nastala smrt. Tak byly vysvětleny krystaly síry a stopy po dehtu, které archeologové v tunelech lokality Doura Europos nalezli.

Nakonec už pravěk znal chemické zbraně

Skutečná historie tzv. chemických bojových látek však ve skutečnosti sahá mnohem dál do dávné minulosti. Prvními chemickými zbraněmi byly už v pravěku otrávené šípy a oštěpy lovců a bojovníků, které zabíjely vpravením toxinů do jedů, získaných hlavně od hadů a štírů do krevního oběhu, či primitivní bombardování protivníka včelími úly. Archeologové objevili hroty kamenných šípů, které byly namáčeny do jedu štírů - jejich cílem byly sice zřejmě především antilopy, ale určitě byly čas od času užívané i proti lidem.

Starověké kultury také znaly účinky jedů a otravných látek

Důkazem použití jedů v daleké minulosti jsou i řecké dějiny a báje - šípy do jedu namáčeli slavní hrdinové bájí i historické postavy. Chemická zbraň tohoto druhu zabila i slavného Hérakla - šíp namočený v jedu hydry zabil i legendárního poloboha. Ve starověku, se tak hlavně objevují zmínky o tajemném trávení nepřátel v mytologických textech Sumerů a Chetitů, stejně jako v řeckých bájích.  V Indii se pak dokonce dochovaly starověké recepty jak otrávit vodu, nebo připravit jedovatý dým.

Už i staří Číňané, kteří vynalezli střelný prach, tak umožnili výrobu granátů plněných toxickými látkami. Ve staré Číně o tom existují podrobné, tři tisíce let staré záznamy. V roce 178 n.l. je pak popsán případ povstání rolníků, které bylo potlačeno i s pomocí "duši-požírající" mlhy, která obsahovala arsenik.  Tyto zbraně nacházely stále většího uplatnění v nesčetných válkách vedených s cílem získat nová území, suroviny, levnou pracovní sílu odbytiště pro výrobky (... že by nějaká aktuální podobnost s dneškem?).

Během středověku se v Evropě používaly při dobývání hradů výkaly, splašky a také nehašené vápno. Rané křesťanství se vůči jedům a podobným látkám stavělo velmi odmítavě, proto si musely chemické zbraně počkat na nové využití až do renesance. Jedním z prvních mužů, kteří na ně upřeli pozornost, byl slavný Leonardo da Vinci. Navrhoval, aby se proti nepřátelským armádám použily dusivé plyny. Měly se využívat především v námořních bitvách, kdy mohla jedna láhev plná plynu vystřelená katapultem zabít posádku až celé lodi.

Použití yperitu v roce 1915, plyn zákeřnou zbraní

Začátkem minulého 20. století byly bohužel vytvořeny všechny základní předpoklady pro vznik moderních chemických zbraní. Hlavně technologická úroveň. Především byla vyvinuta průmyslová velkovýroba, jež umožňovala nadprodukci toxických chemických sloučenin, trhavin, a v poslední řadě došlo ke vzniku masových armád, kterých nasazení obrovského množství zbraní přímo vyžadoval. Katastrofickým byl pak den 22. dubna 1915, tehdy v I. světové válce použila německá armáda na západní frontě u belgického městečka Ypres poprvé chemickou zbraň. V ten den odpoledne otevřeli němečtí ženisté nedaleko Ypres na 5 tisíc láhví s chlórovým plynem a vítr pak zavál smrtonosnou mlhu nad francouzské zákopy. Chemický útok zabil kolem pěti tisíc vojáků.

Obvykle se trochu mylně uvádí, že tehdy Němci použili otravné látky vůbec poprvé. Jde však o jeden z historických mýtů. Němci vypustili chlór už v lednu 1915 na východní frontě u Bolimówa (jihozápadně od Varšavy). Mráz ale minimalizoval účinky smrtícího plynu, takže útok Rusové vlastně ani nezpozorovali.

O několik měsíců později nasadili chlórový plyn i Britové a Francouzi a vypukla tichá chemická válka. V červenci 1915 Němci vyzkoušeli plynové dělostřelecké granáty a o dva roky později strašný zpuchýřující hořčičný plyn yperit. Kupodivu během války žádný válčící stát proti „novému válečnému trendu" neprotestoval. Naopak ho každý využíval. V této válce se vedle chloru používaly i dusivé bojové látky jako fosgen (který má dokonce za svědomí 60 % celkových ztrát), difosgen a chlorpikrin. Celkem se dusivých látek během 1. světové války vyrobilo 12 000 tun. Odborníci odhadují, že jejich obětí se stalo 1 297 000 lidí, z toho kolem 91 200 nešťastníků zemřelo.

Ženevský protokol platí už do roku 1925

Ještě v šoku z válečných zkušeností byl hned v roce 1925 v Ženevě podepsán "Protokol o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce". Tato ani další mezinárodní dohody ale užití chemických látek v bojích nezabránily. Americká armáda například použila během vietnamské války odhadem přes 75 milionů litrů herbicidů, včetně plynu Agent Orange. Škody majetkové a zdravotní postižení celých generací jsou bohužel čerstvé ještě i v současnosti nejen Vietnamu.

Nezodpovědnost diktátorů bohužel i v současnosti

V březnu 1988 zase bývalý irácký diktátor Saddám Husajn zlikvidoval s pomocí yperitu a dalších chemických látek tisíce Kurdů. Konkrétně v kurském městečku Halabdža, kde si útok vyžádal až 5000 mrtvých. V současnosti hrozí zneužití chemických zbraní spíše od teroristů, než ve válečných konfliktech. Věřme, že podobných zbraní a hrůz, kterých už zažila lidská historie, s užitím nejrůznějších chemických, biologických či dneska už i zákeřných nervově paralytických zbraní, se nedočkáme my ani další generace potomků.

Nyní zřejmě použití chemických zbraní v Sýrii ...

Bohužel je ale svět nyní postaven před aktuálním problémem, kterým se zřejmě stalo použití chemických zbraní ve zdivočilé Sýrii, kde vládní strana už nějakou dobu bojuje se vzniklou opoziční konkurencí.  Náš prezident M. Zeman to pojmenoval - parafrázuji "diktátor proti teroristům". Podle všech zveřejňovaných zpráv a analýz inspekčních komisí OSN, je zřejmé, že kdosi skutečně použil na východním předměstí hlavního města Damašku zakázané chemické zbraně a způsobil takto smrt nejméně 355 lidí, včetně dětí a civilistů. Pozdější aktuálnější informace uvedly, že chemický útok z 21. srpna si vyžádal nejméně 1429 civilistů, z toho více než 400 dětí (pozn. - doplněno). A pořízené  dokumentární fotografie této hrozné  tragédie samozřejmě oblétly svět. A  veřejné mínění civilizovaných zemí světa, především pak na Západě začalo vytvářet tlak na své politiky.

Západ, resp. Spojené státy spolu s některými státy Evropy vážně uvažují o potrestání viníků. Také Rada bezpečnosti OSN bude rozhodovat, zda půjde o potrestání za užívání chemických zbraní a o vážné varování pro Asada (a všechny ostatní diktátory), aby si v budoucnosti užití zakázaných zbraní opravdu dobře rozmysleli. Tím se už ale tak složitá situace na Blízkém východě jen zase komplikuje. Jde zřejmě o to, ze všech navrhovaných, už možných jen špatných rozhodnutí, přijmout to nejméně špatné, ale efektivní z hlediska varování kohokoliv - příště takto nekonat! Podle aktuálních zpráv z tisku a internetu, Spojené státy dospěly k závěru, že syrská vláda skutečně provedla chemický útok na civilisty nedaleko syrského Damašku, alespoň takto to prohlásil prezident Barack Obama. Uvedl také, že prozkoumaly důkazy a nedomnívají se, že syrská protivládní opozice má tyto chemické zbraně nebo alespoň možnosti a prostředky, jak je opět získat. O tom, jak OSN, USA a ostatní státy zareagují, ještě definitivně nerozhodnuto nebylo. Ale zatím to vypadá, že syrský režim prezidenta Bašára Asada zřejmě bude v nejbližších dnech čelit úderu Spojených států a jejich spojenců.

Reakce na chemický útok určitě, ale je právo na potrestání a odvetu (?)

A hned ale nastane nový problém - mají tyto "trestající" státy vůbec právo, morální i skutečné, stát se jakýmsi četníkem planety a ztrestat jiný stát, kde si sice někdo dovolil takovou strašnou hnusárnu, jako je užití chemických zbraní proti vlastním lidem? Ono s tím četníkem světa začaly Spojené státy, tehdy podporované i britským premiérem Churchillem, už po skončení války.  Známý je Churchillův projev, který pronesl na univerzitě v americkém Fultonu ve státě Missouri v březnu 1946, kdy se do této role státníci pasovali a tehdy začali užívat termín "studená válka" a výsledkem byla i ona "železná opona" bipolárního světa tehdejší Evropy. A dnes je svět opět před podobným dilematem, školácky klasifikovat jednotlivé státy a těm uličnickým udělit políček. Ale trestní akce by nebyla nutnou "sebeobranou či odvetou", protože Spojené státy i další iniciátoři potrestání se ve skutečnosti nestaly terčem a obětmi inkriminovaných útoků. Navíc už charakter této uvažované akce se bohužel uplatnil naposledy roku 1999  při "humanitárním bombardování" Kosova ze strany NATO, kde svojí neblahou roli podpory sehrál i tehdejší prezident Václav Havel. A  svět by neměl být na toto řešení zrovna moc pyšný. A tak to tedy vypadá, že až příští hodiny a dny ukážou, jak celý tento smutný příběh v Sýrii tentokrát dopadne. Úmysl a záměr zdůraznit akcent zákazu užívání chemických a biologických zbraní proti komukoliv na této planetě je správný a jasný. Jde o to, jakými metodami bude tento zákaz připomínán a celosvětově vymáhán. Věřme, že na začátku 21. století už konečně snad bude vítězit rozum a humanita...

(připravil - Matuška)