Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Otazníky kolem Jemenu

  • jemen-valka-obr
„Irák byla válka včerejška, Afghánistán je válka dneška a pokud nebudeme jednat preventivně, bude Jemen válkou zítřka," řekl prý senátoru Josephu Liebermanovi nejmenovaný člen Obamovy vlády.

Jemen je vcelku nezajímavá pouštní země s 23 miliony obyvatel, nedostatkem vody a vysychajícími zdroji ropy, nezaměstnanost dosahuje 40 procent, nicméně počet obyvatel by se měl do roku 2035 zdvojnásobit. Od útoku na americkou válečnou loď USS Cole v roce 2000, při němž zahynulo 19 námořníků, si Jemenu nikdo nijak zvlášť nevšímal, v posledních týdnech ale dostal nálepku bašty Al Kajdy. A to může být podle bývalé americké velvyslankyně v Jemenu Barbary Bodinové nebezpečné. „Myslím si, že by bylo velkou chybou proměnit to ve třetí frontu, pokud budeme považovat Irák a Afghánistán za frontu první a druhou," říká Bodinová, která dnes přednáší na univerzitě v Princetonu. „Pokud se pokusíme jednat s Jemenem jako s bezpečnostním problémem pro Ameriku a řešit tento problém s pomocí americké armády, riskujeme, že celý problém uměle zveličíme. Pokud tam půjdeme a uděláme z toho naši válku...zničehonic se promění ve válku proti nám a my prohrajeme."

I nedávná studie Střediska pro novou americkou bezpečnost konstatuje, že jen vojenská síla sama o sobě případnou hrozbu vyřešit nemůže. „Nejlepším scénářem by bylo, pokud by se z Jemenu stal stabilní a fungující stát - nikoli takový, který by se rozpadl a ohrozil tak bezpečnost v regionu - který by nebyl útočištěm nadnárodních teroristických skupin. To je ale ideál; americká politika sama o sobě tohoto cíle dosáhnout nemůže."

Už od sebevražedného útoku na americké velvyslanectví v Saná v září 2008 má CIA v Jemenu několik svých špičkových expertů na boj proti terorismu, a senátor Liebermanm nyní potvrdil, že američtí commandos cvičí tamní bezpečnostní síly. Tato spolupráce se datuje už od roku 2001, kdy jemenský prezident Sálih podpořil americkou invazi do Afghánistánu a následně předal americké straně informace vedoucí k zabití několika významných členů hnutí Al Kajda. Bushova vláda pak ale zrušila pomoc Jemenu ve výši 20 milionů dolarů, protože Jemen váhal s vydáním dvou osob podezřelých z terorismu. Hned nato pak Mezinárodní měnový fond snížil svou pomoc Jemenu ze 420 milionů na 280 milionů dolarů.

„Zrušili jsme programy, které mohly pomoci nastolení státní správy a vlády zákona, což přitom ale bylo v našem dlouhodobém zájmu," podotýká Barbara Bodinová.

Mezitím obří zátahy na islamisty v Saúdské Arábii zahnaly mnohé sympatizanty Al Kajdy na jih Arabského poloostrova do Jemenu. Stali se základem Al Kajdy na Arabském poloostrově a loni v lednu se podle dostupných zpráv spojili s bojovníky saúdských ozbrojených skupin. Až donedávna, kdy se Al Kajda na Arabském poloostrově údajně přihlásila ke zpackanému pokusu o atentát na letoun v Detroitu, se soustředila výhradně na místní, tedy jemenské záležitosti. „Nelze proto hned říct, zda atentátník z Detroitu byl jejich pokusným balónkem, nebo jestli to všechno bylo něco jiného," dodává odborník na Jemen Gregory Johnsen z Princetonu.

Jemenská vláda nyní prohlásila, že hrozba Al Kajdy, jak se o ní nyní mluví v USA, je nadsazovaná a že Jemen je s to se s problémem vypořádat sám.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře