Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Kam zmizely tajné služby IS. Názor

Kupodivu, jen málokdo, aspoň veřejně, na toto téma mluví nebo píše. Teroristický stát, který vládl části syrského a iráckého území, měl velmi účinnou výzvědnou službu globálního rozsahu. Kam se poděla? Která její část byla zlikvidována, která dobyta, která zmizela? Žádná odpověď.

  • kam-zmizely-tajne-sluzby-is-nazor
Anebo si můžete přečíst reportáž z iráckého Mosulu osvobozeného od džihádistů, která byla uveřejněna v americkém časopisu Foreign Affairs. S velkým množstvím užitečných podrobností.

 

Mobilní telefon zakopaný na zahradě

Islámský stát měl tajnou službu podobající se gestapu, tedy, vnitřní, která byla postrachem obyvatel okupovaných území. Teroristé ale měli také zahraniční tajnou síť, která působila, možná, ne po celém světě, ale v jeho dost velké části. Formálně ale jde o jednu službu pod názvem Emni (překládá se přibližně jako „důvěrná informace").

Čteme tedy v časopise, jak se tito lidé velmi dovedně přizpůsobili zvláštnostem informačního století, v kterém se dá každá zpráva zachytit, rozluštit na superpočítači podle klíčových slov a také jinými způsoby. Proto nesměli informátoři Emni používat mobilní telefony, přes které posílali zprávy do Bagdádu. Informátor musel zakopat svůj telefon na zahradě, dost hluboko. Pak ho vykopával, když měl rychle navázat spojení. A pak zase zakopal, aby nebyl zachycen.

Máme ale poznamenat, že článek ve Foreign Affairs není zdaleka veledílem vyšetřovatelské žurnalistiky. Má tři autory: jednoho „nezávislého Syřana" a dvě ženy s ruskými jmény, jedna je zřejmě Američanka a druhá z Ukrajiny. Jejich reportáž je navíc napsána tak, jakoby nebyla žádná Sýrie a úspěšná válka v této zemi, ale pouze Irák, kde jsou hlavními hrdiny samozřejmě Američani. Vypadá to přibližně tak, jakoby někdo napsal reportáž z Francie v zimě 1944-45 a snažil se zapomenout na existenci nějaké východní, ale první, fronty.

Chcete-li se dozvědět více o Emni, pak se raději podívejte, například, na článek (v podstatě menší knihu) na portálu amerického Střediska pro průzkum násilnického extremismu. Nevadí, co je to za organizaci, příspěvek je velmi podrobný, i když pro dnešek trochu zastaralý.

Tento materiál zejména připomíná, že samotná IS byla prostě dílem této ilegální tajné služby (Emni). Všechno přece začalo americkou okupací Iráku v roce 2003, když byla zahájena amerikanizace a demokratizace, kdežto politická, vojenská a výzvědná špička režimu Saddáma Husajna byla vyhozena na ulici. A pak předvedli příslušníci tajných služeb zabitého Husajna skvělý výkon: založili tajnou organizaci, která dlouho a gramotně shromažďovala síly, aby koncem června 2014 vyhlásila svůj „chalifát" na dobytém iráckém a syrském území.

„Kostí" tohoto příběhu byla tedy speciální operace velmi dobře organizovaného systému, který se z výzvědného změnil na teroristický. Kdežto „maso" (potrava pro děla, všichni tito místní a cizí vojáci), tohle bylo druhotné.

Zásluha autorů článku ve Foreign Affairs spočívá hlavně v tom, že včas nastolili před dost velkým obecenstvem otázku: vedení Emni již téměř určitě opustilo území Sýrie a Iráku a zahraniční síť tam vůbec nebyla. Nebylo nic slyšet o smrti nebo zajetí těchto lidí. Což znamená, že se IS může kdekoli a kdykoli obrodit.

Müller, který zmizel

Když už jsme si připomněli rok 1945, podívejme se, o čem se tehdy dohodli vítězové. A sice SSSR a Američani s Angličany, kteří se nechovali k Moskvě lépe než dnes, ale přece jen měli se sovětským vedením solidní balík dohod o tom, co má být uděláno po válce.

Dohody se týkali zejména toho, že nejen špička, ale také tajné služby Třetí říše mají být odhaleny a zneškodněny. Počínaje Heinrichem Himmlerem až do vykonavatele, včetně nikoli vysoké šarže. Jejich organizace byly vyhlášeny za zločinecké.

V našem případě jsou lídři IS a hlavy jeho tajných služeb vůbec prakticky stejné osoby.

Co se týče světa, v kterém dnes žijeme, pak se to vůbec nepodobá otevřeným mezistátním dohodám z roku 1945. I když kontakty tajných služeb existují a ty, buď evropské nebo americké, se velice snaží spolupracovat v likvidaci sítě Emni.

Faktem je, že Rusko zachránilo Sýrii před zničením. Není si ale třeba myslet, že Moskva hodlá pospíchat na pomoc v každém koutu světa. Vážná práce proti hlavní hrozbě naší doby teprve začíná, ale žádná aliance, ani aspoň trochu podobající se té z roku 1945, neexistuje a ani se neočekává.

Ale liší se situace od tehdejší natolik moc? Vzpomeňme si, co se stalo po roce 1945 ne s těmi, koho soudili v Norimberku, ale s hitlerovskými tajnými službami. Dohody s SSSR byly, ale jak se plnily, to je jiná věc.

Dá se ještě přít ohledně toho, co ukázala genetická analýza kostí Martina Bormana. Kam se ale poděla hlava gestapa, Heinrich Müller? A jako by se vypařila o něco méně známá postava, Hans Kammler, generál SS, který měl na starosti nacistické zázračné zbraně.

Ten prostě zmizel, bez falešných stop a dvojníků. Zato ale se objevilo něco jiného, uran, který měli Němci, ale neměli do jisté doby Američani. Jenže v srpnu 1945 se u nich objevil — a bombardovali Japonsko.

A tak tomu bylo se stovkami příslušníků hitlerovských tajných služeb. Nevidíme zatím dnes „nový IS," avšak najevo je fakt: není moc jasné, kam se poděla mocná tajná organizace, jež byla jádrem syrsko-iráckého Islámského státu. A není jasné, dozvíme se, nebo ne, co se stalo s jeho hlavními a nehlavními postavami.

zdroj:https://cz.sputniknews.com/nazory/201711266332110-tajne-sluzby-is-nazor/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře