Naděje šéfa Pentagonu Leona Panetty na to, že obsazení syrského města Aleppa povstalci bude posledním hřebíkem do víka rakve Bašára Asada, se nesplnily. Tento strategický bod vzaly pod svou kontrolu vládní síly. Opozice s těžkým srdcem přiznala svou porážku.
Boje o druhé největší syrské město pokládaly jak úřady, tak i povstalci a experti na Západě za rozhodující. V případě úspěchu hodlala ozbrojená opozice obsadit i sousední Idlib a vytvořit tak mohutnou základnu pro další bojové akce. Západní tisk vytruboval do celého světa: kontrola nad Aleppem dodá „povstání“ novou mízu a donutí prezidenta, aby začal balit kufry. Situace se ale vyvíjela jinak, než si „bojovníci s režimem“ představovali. I když to nesvědčí o tom, že vládní síly dosáhly rozhodující převahy, soudí orientalista, profesor Vladimir Isajev.Naděje šéfa Pentagonu Leona Panetty na to, že obsazení syrského města Aleppa povstalci bude posledním hřebíkem do víka rakve Bašára Asada, se nesplnily. Tento strategický bod vzaly pod svou kontrolu vládní síly. Opozice s těžkým srdcem přiznala svou porážku.
„Situace se nijak radikálně nezměnila – před tím přece byla obsazena i část Damašku. Určitého úspěchu ale vládní vojska dosáhla. A dál bude všechno závislé na tom, nakolik se dokáže opozice dát dohromady a získat další financování od zemí Perského zálivu, USA, EU a Turecka. Nakolik se jí podaří pronikat přes prakticky neexistující hranici mezi Tureckem a Sýrií. Co teď může podniknout Asad? Jelikož se všechny pokusy o mírová jednání dostaly do slepé uličky, pak mohu odpovědět slovy syrského vyslance v OSN. Ten řekl, že bude třeba činit tvrdší opatření. Asad si je moc dobře vědom toho, že když opozice nechce přistoupit na jednání, věnuje se ozbrojeným provokacím a vystoupením proti režimu, pak nezbývá nic, než rozhovor za pomoci síly. Jinou otázkou ovšem je, na jak dlouho vystačí“.
Za zmínku stojí, že Aleppo je velkým komerčním střediskem, jehož obyvatelé podporují Bašára Asada. A zjednání elementárního pořádku ve městě, což znamená zbavit ho ozbrojenců, je přímou povinností moci. Kromě toho vyšlo po bitvě o město najevo, že mezi ozbrojenci je mnoho zahraničních žoldáků z Turecka, Kataru a Saúdské Arábie. Avšak Leon Panetta, tradičně ignorující naprosto zjevná fakta, prohlásil: Aleppo je dalším tragickým příkladem násilí režimu Bašára Asada vůči vlastnímu lidu. Zdá se, že podobných demagogií ještě uslyšíme spoustu. Vysvětlení musíme hledat v jiné rovině: pro povstalce a jejich západní spojence není Aleppo jen základnou pro bojové akce, ale i základnou pro získání zahraniční pomoci. Teď bude třeba hledat jinou.
