Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

AP: Izrael se bojí, že Obama bude chtít nastolit na Blízkém východě mír

  • benny-barack
Izraelská vláda je hluboce znepokojena, že USA se pokusí nastolit blízkovýchodní mírové řešení, že by Palestinci mohli jednostranně vyhlásit svůj stát a že Washington mohl ukončit napětí ve vztazích se Sýrií, konstatuje analýza americké agentury AP.

Tyto obavy jen zdůrazňují, jak hluboké jsou současné rozdíly mezi USA a Izraelem a že jdou daleko nad rámec nedávného nevyřešeného diplomatického sporu o pokračující výstavbě židovských osad. Místo toho se dál prohlubuje propast mezi vizemi izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Baracka Obamy, což -- bez ohledu na jeho proklamovanou neotřesitelnost -- vyvolává otázky o pevnosti americko-izraelského spojenectví.

Netanjahu se obává, že by Izrael mohl být donucen k nevítaným ústupkům, což by posílilo jeho protivníky. Jeho vláda prosazuje, aby byla pozornost zaměřena výhradně na hrozby ze strany Hizballáhu, Hamasu a -- především -- Íránu a jeho sporného jaderného programu.

Obama naopak mluví o příslibu míru a podnikl několik neobvyklých kroků, přičemž veřejně označil izraelsko-arabský spor za škodlivý pro americké zájmy. Mnozí si to vykládají jako předehru k nátlaku na nastolení míru.

Sedmička nejvýznamnějších izraelských ministrů se minulý týden hned třikrát sešla, aby našla způsoby, jak oteplit chladné vztahy s Obamou, na žádném konkrétním kroku -- jakým by bylo třeba zastavení židovské výstavby ve východním Jeruzalémě -- se ale nedokázala shodnout, konstatovaly anonymní zdroje k jednání, která byla uzavřená.

Izrael stále neodpověděl na řadu požadavků, které Obama 23. března údajně vznesl při napjatém jednání s Netanjahuem ve Washingtonu. Vedlo to ke spekulacím, že se Netanjahu snaží získat čas v naději, že Obama nebude s blížícími se listopadovými kongresovými volbami ochotný na Izrael tolik tlačit, protože podpora židovských Američanů je ve volbách klíčová.

Frustrace z nulového pokroku na Blízkém východě vedla v Obamově vládě k diskusím, zda nenavrhnout americký mírový plán, který by jasně nastínil, co Bílý dům v regionu očekává. Izraelci se obávají, že by se tak dostali pod silný tlak k územním ústupkům, čemuž se doposud rozhodně bránili. „Všichni, kdo podporují vynucené řešení, ho ve skutečnosti činí méně pravděpodobným," prohlásil náměstek izraelského ministra zahraničí Danny Ayalon.

Izrael strávil minulý týden snahami poukazovat na myriády hrozeb, kterým v regionu podle svých slov čelí. V době, kdy USA vracejí svého velvyslance do syrského Damašku, izraelské zpravodajské služby prohlásily, že se domnívají, že Sýrie dodává gerilám Hizballáhu do Libanonu smrtící rakety Scud. Sýrie to popřela, Hizballáh jen přiznává, že se masivně vyzbrojuje už od izraelské invaze do Libanonu v roce 2006, nicméně načasování těchto zpráv jasně svědčí o tom, že je Izrael Obamovou politikou vůči Sýrii zneklidněn.

Současné americko-izraelské rozpory mohou být nevyhnutelným výsledkem faktu, že v USA je vláda liberální, zatímco v Izraeli krajně pravicová. Nicméně vzhledem k tomu, že merzinárodní image Izraele je po loňské zničující invazi do Gazy v troskách - při současné urgentní americké potřebě získat si v muslimském světě skutečné spojence k dokončení svých cílů v Afghánistánu a Iráku - může trpělivost s 43 let trvající okupací Palestinců opravdu docházet.

Stejně frustrovaný palestinský premiér Salámem Fajjád si pohrává s myšlenkou, že by příští rok jednostranně vyhlásil palestinský stát, čímž vyprovokoval izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana k hrozbám, že anuluje stávající mírové dohody a anektuje části Západního břehu.

V americko-izraelském napětí se skrývá i dost ironie. Izrael dává najevo hlubokou nedůvěru v Obamu a jeho vládu i přes to, že v jeho návrzích jsou záruky přežití Izraele coby židovského a demokratického státu - s přihlédnutím k tomu, že Arabové na územích tvořících historickou Palestinu Židy brzy početně převýší.

Netanjahu odmítá územní kompromisy hlavně proto, že si myslí, že budou ohrožovat bezpečnost Izraele, jeho tvrdý postoj však ve svém důsledku může zhatit jeho snahy získat si mezinárodní podporu pro jeho hlavní cíl, kterým je zabránit Íránu v získání jaderných zbraní.

Obamův vyslanec pro Blízký východ George Mitchell v příštích dnech znovu přijede do oblasti a pokusí se oživit plán na zahájení nových nepřímých rozhovorů. Tlak na Netanjahua před samotnými rozhovory zatím neměl žádný výsledek, pokud ale Bílý dům na Netanjahua zatlačí v rámci rozhovorů, přičemž na stole bude skutečný mírový plán, pro izraelského vůdce nastane okamžik pravdy, v němž bude muset zvolit mezi svými jestřábími koaličními partnery a umírněnější koalicí, mezi kompromisem a snahou udržet celé území.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře