Tereza Spencerová: Na Tchien-an-men před 22 lety krev netekla

Podrobnosti

ze světa / Asie a Pacifik|

6. červen 2011|

Tereza Spencerová|

13369 x

Depeše amerického velvyslanectví odtajněné přes WikiLeaks částečně podporují tvrzení čínské vlády, podle níž vojáci v ranních hodinách 4. června 1989 na náměstí Tchien-an-men demonstranty nemasakrovali, píše britský The Daily Telegraph, kerý k depeším získal exkluzivní přístup.

 

Vojáci prý zahájili palbu až do účastníků protestů mimo centrum Pekingu, když se pokoušeli dostat se ze západní části města na Náměstí nebeského klidu.

Americké depeše datované 3. červnem 1989 popisovaly „10 až 15 tisíc vojáků" přesouvajících se do města, přičemž někteří měli „automatické zbraně". Z jihu se mezitím přesouvaly „elitní výsadkářské oddíly" a „tankové jednotky". Armáda ale narazila „na důmyslný systém blokád", které studentům umožnily „kontrolovat většinu pekingského centra". Barikády tvořily převrácené autobusy, studenti dávali vojákům najevo, že neprojdou, a ke komunikaci mezi jednotlivými zablokovanými místy používali týmy kurýrů na motorkách.

Když se vojenské oddíly daly do pohybu, diplomaté byli varování, aby „zůstali doma". „Situace v centru města je nepřehledná," konstatuje depeše z 3. června. O tom, co se děje na náměstí Tchien-an-men, americké kolegy informoval chilský diplomat přímo z místa: „Viděl, jak armáda vjíždí na náměstí, ale nebyl svědkem žádné masové střelby do davů, i když sporadické výstřely slyšel. Podle jeho svědectví většina vojáků, kteří byli převeleni na náměstí, byla vyzbrojena jen pořádkovými prostředky - obušky a dřevěnými holemi. Skutečně ozbrojení vojáci je zajišťovali," dodává depeše z července 1989.

Podle interních dokumentů čínské vlády, které byly zveřejněny v roce 2001, se 2000 vojáků a 42 obrněných vozidel začalo na náměstí pomalu přesouvat v půl páté ráno 4. června. V té době kolem památníku na náměstí seděly asi tři tisíce studentů. Vůdci protestu, mezi nimiž byl i loňský laureát Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po, vyzvali studenty k odchodu z náměstí, a - podle chilského diplomata -- pak se chytli za ruku a hromadně z náměstí odešli jižní stranou.

Takový popis událostí odporuje některým zprávám novinářů, kteří v té době v Pekingu byli a popisovali, jak vojáci „vyprazdňovali zásobníky" do neozbrojených civilistů. Jeden z těchto novinářů, James Miles, který v té době působil v Pekingu jako zpravodaj BBC, v roce 2009 přiznal, že „získal mylný dojem" a že na „Tchien-an-men k žádnému masakru nedošlo". „Demonstrantům, kteří na náměstí byli ještě ve chvíli, kdy dorazila armáda, bylo po vyjednávání s vojáky umožněno odejít. Na Tchien-an-men masakr nebyl, masakr byl v Pekingu."

Prudké střety se místo toho totiž odehrály asi pět kilometrů západně od náměstí, kde se v noci 3. června spontánně sešly tisíce lidí a snažily se bránit armádě v postupu. Armáda se nejprve dav snažila rozehnat slzným plynem a gumovými projektily a ostrými do lidí začala střílet až v půl jedenácté dopoledne. Dav se pak snažil uprchnout, ale narážel na své vlastní blokády v ulicích.

http://www.literarky.cz/tereza-spencerova/4319-wikileaks-na-tchien-an-men-ped-22-lety-krev-netekla

Komentáře