Írán: ropné embargo se neminulo účinkem
Hodnocení uživatelů:
/ 0
- Podrobnosti
- ze světa / Asie a Pacifik |
- 16. červenec 2012 |
- Konstantin Garibov |
Sankce přiměly Írán usednout k jednacímu stolu, není to ale ten nástroj, který může přinutit Teherán, aby přijal rozhodnutí, které by si Západ tolik přál, - soudí doktor Mamdouh G Salameh, expert na těžbu ropy, konzultant Světové banky:
„Západ by chtěl, aby se Írán vzdal svého atomového programu, mimo jiné kvůli fámám o tom, že se chystá vyvíjet jadernou zbraň. Ať je tomu ale jakkoli, sankce jen sotva ovlivnily íránskou ekonomiku, ba co víc, Íránu dokonce nahrály. Podařilo se mu totiž ušetřit přes 20 miliard dolarů, které vydával za subvence na očištěné produkty".
Autor knihy Atomový Írán: zrození atomové mocnosti David Patrikarakos s takto nastolenou otázkou polemizuje:
„Nemohu s tím souhlasit. Írán se přece vrátil k jednacímu stolu. A myslím si, že sankce to v podmínkách zvýšeného diplomatického nátlaku podstatně usnadnily."
Skutečně to ovlivnily sankce? Mínění Andreje Baklického, ředitele projektu v ruském Centru politických výzkumů:
„Těžko říct, na koho měly sankce větší vliv. Jak tu už ale zdůraznili moji kolegové, po dvou letech mlčení se Írán vrátil k jednacímu stolu a to znamená, že k tomu měl pádný důvod. A netýká se to jen sankcí omezujících možnost prodeje ropy, ale i neustálého nátlaku na Teherán. Íránské banky byly izolovány od systému mezinárodních transakcí SWIFT".
Hrozba preventivního úderu ze strany Izraele nebo izraelsko-americké koalice, to ještě není příčina, proč Írán neodmítá jednání, soudí Andrej Baklickij. Když se jich totiž zřekne, pak zůstane sám. Tato zem se stále ještě nachází pod obrovským tlakem, přičemž nejen ekonomickým.
