Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Čínský HDP v roce 2050: Debata

Hodnocení uživatelů:  / 8
NejhoršíNejlepší 

 

The UNZ Review ANATOLI KARLIN: 18.11.2020  přeložil: I.BUbeník

Kde skončí čínský HDP: Na úrovni ~ USA, nebo 2-3 násobek úrovně USA?

Velmi důležitá otázka – koneckonců rozhodne, zda svět zůstane unipolární (pokud Čína ~= USA, druhý zůstane dominantní díky svému aliančnímu systému a měkké síle) nebo "rozdvojený" mezi americko-západní a čínskou sférou.

 

  • cinsky-hdp-v-roce-2050-debata

Na tuto otázku byly předpovědi  shromažďovány (pokud jde o nominální, ne PPP, Parita kupní síly, HDP).

Argumenty pro to, proč Čína příliš nepřekročí USA od Thulean Friend:

Růstovou cestu Číny nelze srovnávat s SK /Japonskem/Tchaj-wanem, protože oni zaplatili mimořádnou politickou cenu (stali se Americkou loutkou), aby získali "zelenou" k prosazování některých dost šílených protekcionistických opatření, např. Korea v 60. letech úplně zakázala dovoz automobilů. Všichni provedli masivní měnovou manipulaci.

USA tolerovaly něco z toho pro Peking, pokud věřily, že Čína v podstatě skončí velkým Tchaj-wanem. Tzv. hra podle amerických pravidel/diktátů. To se samozřejmě nestalo, takže smířlivé zacházení je nyní mimo obraz,, pokud nedojde k Deus Ex Machina (CCP -Ch.kom.strana padá od moci atd.). To je důvod, proč extrapolovaní z SK / Tchaj-wan / Japonsko je mylné.

Geopolitická situace je radikálně odlišná. USA a jejich koloniální zástupci stále do značné míry ovládají poptávku rozvinutého světa po exportních trzích. To je klíčové pro každou rozvojová zemi, kterou Čína podle rozumné definice stále je.

Čína je velká ekonomika, ale je to také obrovská země. HDP na obyvatele je pouze ~$10 000. To znamená, že je prostě příliš špatné spoléhat se převážně na domácí trh, aniž by se zadlužila. Což dělá.

TSF (celkové sociální financování) se nyní blíží 300 % HDP. Contra klauni jako vědátor Gordon Chang, Čína se nezhroutí. Bude však čelit japanizaci, ale především na mnohem nižších úrovních příjmů.

Čína může ještě 10-15 let přidat pákový efekt, než ji skutečně zasáhne nižší dynamika. Takže i v mém 'medvědím' scénáři se Čína bude i nadále sbližovat se Západem v současné době, ale zaplacená cena bude více a více dluhem. V těchto koronavirových dobách se to nemusí jevit jako velký problém, ale Čína v letech 2010-2020 přidávala dluh mnohem rychleji než kterákoli západní země.

 

V období 1980-2010 tomu tak nebylo. Když systém začne přidávat obrovské částky dluhu aby rostl, ukazuje to, že je něco rozbité. To platí zejména v případě, kdy jsou oni stále poměrně chudí. Pro srovnání, celkový dluh České republiky vůči HDP (veřejný+soukromý) je poloviční než v Číně, přestože je dvakrát bohatší.

Jakmile Čína narazí na tuto zeď, nezhroutí se a pravděpodobně ani příliš nezaostává. Bude se stabilizovat na úrovni Amerického HDP nebo mírně nad ním a bude držet krok, ale nebude jej dále předjíždět. Předpovídám, že Čína uspěje v mnoha svých klíčových cílech (technologická soběstačnost), ale nedokáže vytlačit USA jako klíčového hegemona. Je to proto, že USA ovládají obrovskou koloniální loutkovou síť, která může působit jako gigantický multiplikátor sil. Čína to jednoduše není schopna reprodukovat. USA mají Německo a Japonsko; Čína má Laos, Kambodžu, Pákistán. Rusko je jedinou napůl slušnou přátelskou zemí vůči Číně, ale není tak submisivní-povolné. Američtí koloniální poddaní jsou a pravděpodobně nikdy jiní nebudou.

"Konečná podoba Číny" bude velmi významným protivníkem, který bude mít jedinečné schopnosti zmapovat imperiální politiku USA ve svém okolí, ale ne příliš mimo ni. Z pohledu Pekingu to může stačit. Bude dostatečně silná, aby se vyhnula šikanování a může si v klíčových oblastech zájmu jít po prstech.

To, co se děje mimo tuto oblast, může být méně důležité. Vzestup Číny tak výrazně neovlivní rovnováhu sil v regionu MENA ani v LatAM.. Čínský vliv také nenahradí Americký koloniální diktát v Evropě, s výjimkou několika zbloudilých zemí, jako je možná Srbsko nebo jiné Balkanoidy, což budou výjimky, které potvrzují pravidlo.

.

Skončím tím, že řeknu, že doufám, že se mýlím. Svět by byl lepším místem, kdybych se mýlil. Ale musím oddělit svá přání od mé nezaujaté analýzy.

Jedním z pilířů mého pohledu na svět je ústřední postavení lidského kapitálu, jak je určeno národními IQ, pro hospodářskou výkonnost. Kromě toho, čím optimálnější,  jsou ekonomické systémy jak tomu bylo před desítkami let, tím méně rozdílů vidíme v různých zemích v "očekávaném" a "realizovaném" HDPcc.

Je to proto, že pouze vysoké IQ národy jsou schopny udržovat složité "O-Ring" typ procesy, které oddělují skutečně vyvinuté / First World národy od ostatních. Vzhledem k tomu, že stále více zemí přijímá podobné koktejly "nejlepší politiky", lze očekávat, že základní rozdíly v lidském kapitálu budou hrát stále více dominantní roli.

Pokud jde o Čínu, jak lze předpovědět z úrovně lidského kapitálu, rychle zaceluje propast s rozvinutým světem, třebaže trvale zaostává za jižní Koreou a Tchaj-wanem zhruba o 20-25 let, a to především díky svým dřívějším maoistickým šílenostem. Vezmeme-li v úvahu kulturní podobnost a obecně obdobnou úroveň lidského kapitálu, můžeme očekávat, že Čína se za dalších 20 let rovněž přiblíží se svými úrovněmi GDPcc (PPP), přičemž nominální úrovně HDP se brzy poté dočkají, jak to obvykle dělají, když technologicky složité země dosáhnou vysoké úrovně HDP (PPP).

Teď jsem velmi skeptický, že Čína se stane 5x + tak bohatá jako USA (tj. plně konverguje, nebo dokonce překročí Ameriku v přepočtu na hlavu), i když je třeba poznamenat, že některé modely, jako je Heiner Rindermann v kognitivním kapitalismu, naznačují právě to. Z důvodů, které zůstávají nevyřešené, jsou USA podstatně bohatší, než naivně předpovídá jejich lidský kapitál, zatímco rozvinuté východoasijské občanské řády (Japonsko, Tchaj-wan, Korea atd.) jsou podstatně chudší. Prozkoumal jsem možné příčiny tohoto v National Wealth and IQ at the Edge: American Exceptionalism, East Asian Mediocrity

Co však považuji za zarážející, je to, že mnoho faktorů, které jsem označil jako možné příčiny této „americké výjimečnosti“, se v následujících desetiletích proti USA prudce pohne:

  • USA už dlouho přeplňují svou ekonomiku tím, že vysává nejráznější globální chytré frakce, ale jejich kredit v posledních letech prudce klesá, a pokud se něco chystá zrychlit vzhledem k neo-maoistickému šílenství, které ji předběhlo. Například, většina čínských postgraduálních vysokoškolských studentů v USA začala repatriovat na rozdíl od snahy zůstat tam asi před deseti lety.

  • USA mají už dlouho vysokou mobilitu pracovních sil ze strany globálních i evropských, ale to nyní klesá.

  • Téměř veškerý populační růst v USA od nynějška do roku 2050 připadne nižším etnickým skupinám IQ. Nehispánští bílí jsou v naprostém přirozeném úpadku.

 

  • Odhaduje se, že status Amerického dolaru jako světové rezervní měny připojí 5-10% HDP kvůli něčemu, čemu se říká "American alfa" (i když to není bez jeho nevýhod). Ale bude tuto pozici zastávat donekonečna? (Uměle nižší rizikové prémie v USA znamenají, že cizinci jsou ochotni „iracionálně“ investovat do amerických dluhopisů za sazby výrazně převyšující rovnováhu)

  • Katastrofické události: Existuje šance, že USA nebo Čína budou přerušeny kolapsem (např. rozpuštěním státu, občanskou válkou), na rozdíl od jejich stávajících trendů úpadku a vzestupu. V tomto okamžiku je pravděpodobnost toho pro USA třeba považovat za vyšší, i když v absolutním vyjádření zůstává skromná.

 

  • Naopak, zatímco mnoho lidí považuje růstovou trajektorii Jižní Koreje nebo Tchaj-wanu za nejvyšší „vrchol“ toho, v co může Čína ve svém velkém státním sektoru realisticky doufat, nemyslím si, že je to všechno tak zřejmé:

  • Přestože se o 1,4 miliardě obyvatel Číny často hovoří jako o přítěži – jen si představte, že řídíte tolik lidí! (bez ohledu na to, že máte na to více manažerů) – je to ve skutečnosti obrovské aktivum díky bezkonkurenčním úsporám z rozsahu, které se otevírá. Na velmi zásadní úrovni Čína světové trhy nepotřebuje.

  • tradiční sociální struktury (např. čínští zaměstnavatelé necítí stejné povinnosti vůči svým pracovníkům jako japonští). To ironicky může Číně umožnit dosáhnout vyššího vrcholu GDPcc, vše ostatní stejné.

  • Dokonce i ve východní Asii – proč by Čínská trajektorie měla nutně následovat trajektorii Koreje nebo Tchaj-wanu (přinejlepším?). Proč ne Singapuru, alespoň pokud jde o jeho městské regiony?

Byl bych tedy velmi překvapen, kdyby čínský HDP nebyl v roce 2050 alespoň dvakrát vyšší než HDP USA. Moje očekávání je, že bude s větší pravděpodobností třikrát větší.

 

Facebook komentáře