Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Tyhle věci si vážně myslí Donald Trump...

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Trump bude neřízená střela,nikdo nezná jeho názory...
Jeho názory může znát každý, kdo se o Ameriku, americkou společnost, americkou ekonomiku a americkou politiku jen trochu zajímá.
Což ovšem naši novináři nejsou, ti se zajímají jen o Trumpovy rozvody a jeho slovník.
Od osmdesátých let Trump napsal nejméně deset knih. Těm novinářům, komentátorům a analytikům, kteří se považují za experty na americkou politiku a USA, a píší o tom, že "nikdo nezná jeho názory" bych doporučil zejména jeho "The America we deserve" (Amerika, jakou si zasloužíme).

  • tyhle-veci-si-vazne-mysli-donald-trump

 

Ta kniha vyšla v roce 2000 a obsahuje jeho názory na množství témat - a vyplývá z ní, že Trump není neřízená střela, že jeho názory na většinu politických témat jsou dlouhodobě konsistentní a že ti, kdo píší, že "jeho názory nikdo nezná" by měli spíše napsat "jeho názory neznám, protože jsem byl přinejmenším dva poslední roky líný číst a podcenil jsem nejen jeho, ale většinu otázek, o kterých Trump hovořil přinejmenším patnáct let".

Nikdy bych o sobě netvrdil, že jsem expert na Trumpa. Jsem ale "homo politicus", politiku jsem studoval a americkou politiku jsem pozoroval i z osobního zájmu. Přesto, i když pro mne tehdy byl Trump v americké politice spíše okrajovou osobou, a nemohu říci, že jsem jej soustavně sledoval, jsem o něm věděl, přinejmenším od roku 2000, kdy jeho kniha vyšla. Věděl jsem o něm z množství článků, které napsal a z rozhovorů, které poskytl mediím, které ovšem nezajímaly, a to jim moc nevyčítám, novináře ve vzdálené České republice.

Ty, pokud něco, zajímala jeho česká manželka a rozvod s ní, který pokryli přebíráním informací z amerického bulváru. Což jim též nemohu vyčítat, dělali totéž, co dělali jejich američtí kolegové.

Ještě před tou knihou vycházely články, jeho a o něm, z nichž některé jsem tehdy četl, a to zejména v době, kdy vlnu zájmu vzbudil Jesse Ventura, profesionální zápasník mimochodem slovenského původu, jeho otec pocházel ze Slovenska a Ventura se narodil jako James George Janos a Ventura bylo jeho profesionálním jménem, které začal používat až když se stal zápasníkem z povolání. Jeho život by stál za zvláštní článek, byl členem elitních jednotek námořnictva ve Vietnamu, byl jednu dobu členem ochranky Rolling Stones a do politiky vstoupil po zvolení starostou Brooklyn Parku, městské části Minneapolis s populací asi 55 tisíc lidí, většinou střední třídy a děkníků.

Jesse způsobil politický šok, když jakou úplný outsider, jak jej vnímala media, kandidoval za Libertariány na funkci guvernéra státu Minnesota a ve volbách roku 2000 nečekaně vyhrál. Guvernérem byl jedno čtyřleté volební období a mnoho lidí v Minnesote jej vyzývalo, aby za stát kandidoval do amerického Senátu. Jesse to zvážil a oznámil, že kandidovat nebude, že to co považoval za svou misi, upozornit na problémy prostých občanů a tam kde to bude možné udělat něco pro jejich nápravu, splnil A že není politikem a nikdy nechtěl strávit život jako profesionální politik a z politiky odchází. Samozřejmě jeho popularita a jeho úspěch jako starosty i jako guvernéra, byl vysvětlován jeho "populismem". Pokud je populismem míněn zájem o a "vox populi" hlas lidu, jeho problémů a otázek, které se dotýkají jejich životů a které nikdo z těch korektních politiků nevnímá, pak ano, Jesse Ventura byl populistickým politikem par excellence. Lidé jej považovali za jednoho z nich, získal a udržel si jejich důvěru a nikdy neudělal nic, čím by ji zklamal, aniž by se lidem podbízel, nebo se bál říci, nebo udělat něco nepopulárního. Což je v politice vzácnost, v USA i tady u nás.

Ale proč věnuji tolik místa Jesse Venturovi v článku ve 
kterém chci vysvětlit "fenomen Trump".

Má to dva důvody, za prvé je Jesse Ventura jakýmsi předobrazem Donalda Trumpa. Dostal nálepku "populisty" a byl předmětem posměšků medií. I on byl, ačkoliv řádově "chudší" než Trump finančně nezávislý a jeho příjmy z dob jeho velmi úspěšné profesionální zápasnické kariéry by mu dovolovaly pohodlně žít na jeho ranči a o politiku se nestarat. I on do politiky vstupoval proto, jak říkal, že cítil povinnost dát něco zpět těm, kdo byly spolutvůrci jeho blahobytu a kteří si, jak říkal, zasloužili něco lepšího, než jim společnost dává. I Trump je popisovám jako "populista" a i on říká to, co říkal Ventura a i jemu jeho voliči věří, protože bez ohledu na jeho bohatství rozumí jejich problémům a trápí jej totéž, co trápí je. I on hovoří o destrukci "amerického snu", o tom, že politici, jejich strany a jejich zájmy se rozešly s těmi, kdo je do jejich úřadů volili a vzdálili se od nich tak, že už lidé nerozumí ani jejich jazyku. Tento stav trvá již dlouho, a jestliže se toto společenské pnutí dokázalo v na začátku devadesátých let materializovat do volby guvernéra jednoho amerického, dříve solidně "demokratického“ státu unie, jeho neřešení a nevšímavost medií i politiků, mu dovolila vyrůst až k tomu, že vyvrcholilo zvolením prezidenta Spojených států.

To je jedním z důvodů toho, proč píši o Venturovi.

Druhým důvodem je to, že Trump, ač nepolitik, se v té době o politiku začal intenzivně zajímat, o politice hovořil, psal články a pokud mají pravdu tehdejší informace, Jesse Ventura jej vyzval, aby do politiky aktivně vstoupil. Trump to tehdy odmítl, necítil se, jak říkal, připraven.

Trumpův zájem o politiku jej nakonec dovedl k napsání jeho první "politické" knihy,

Čteme-li jí dnes, budeme překvapeni. Samozřejmě, že čas a historie dokáže mnoho. Některé Trumpovy myšlenky jsou poplatné době, některé názory již dnes opustil a některé by asi změnil, nebo formuloval jinak. Ale to hlavní, jeho názory a názorový rámec jeho myšlení se nezměnil, změnil se možná jen jeho slovník. Myslím politický slovník, ne ten, o kterém čteme v novinách.

Ale připomeňme si, co Donald Trump v roce 2000 říkal o politice a o americké společnosti:

Začnu tím, co předpověděl v roce 2000 o tom, jak budou media zacházet s ním, nebo kýmkoliv jiným, kdo do politiky vstoupí "zvenku", jinak než kandidáti establishmentu. Mohl referovat ke zkušenostem Ronalda Reagana, Jesse Ventury a i kandidáta jiné politické orientace, který kandidoval v těchto volbách, Bernie Sanderse:

"Řekněme si to na rovinu. Pokud bych někdy vstoupil do poliky, stanu se oblíbeným tématem a terčem každého karikaturisty a každého moderátora nočních "talk show". Ale já to beru".

A teď k tématům a jeho názorům:

Zahraniční politika

"Američané se podívají do zrcadla, a co v něm vidí, je občan jediné dnešní suprevelmoci, s velkým a dobrým srdcem. Máme toho dost, čím se můžeme chlubit. Jsme připraveni bránit jiné národy, když jsou ohroženy. Jsme první na světě v humanitární pomoci a pomoci chudobným národům. Pro všechny jsme jejich vytouženým obchodním partnerem, každoročně přijímáme uprchlíky a imigranty v řádu milionů, vytahujeme z insolvence cizí vlády a podporujeme slabé vlády, jsme mediátory jednání pro řešení spletitých cizích sporů. Máme ozbrojené síly, skvadrony letectva a flotily rozmístěné kolem celého světa. A většinou, se ani neobtěžujeme vystavit a poslat účet. Naše šlechetnost vede k velmi špatným vyjednávacím postojům.

Trumpova bezpečnostní doktrina sahá po vojenské intervenci jen tam, kde USA jsou přímo ohroženy, nebo tam, kde mají jasně definované a pevně narýsované strategické zájmy. To, že někde dochází ke válkám či genocidě, není samo o sobě úzce definovaný strategický zájem USA a důvod k zákroku, leda jako část mezinárodní iniciativy. 
Humanitární problémy, které se často stávají předmětem našeho národního zájmu, samy o sobě neospravedlňují nasazení našich ozbrojených sil. Není v našem zájmu a zcela jistě nemáme právo intervenovat v cizích mezinárodních nebo vnitřních konfliktech.

Imigrace:

Imigrace se stala jedním z hlavních témat letošních voleb. Co o ní říkal Donald Trump dlouho, celých patnáct let před tím, než se stal kandidátem na úřad prezidenta a nakonec prezidentem?

"Nevládní organizace zabývající se imigrací, nemají právo vyvolávat protesty a požadovat zvláštní práva, speciální služby a privilegia. Nemůžeme si dovolit přijímat imigranty jen z laskavosti. Pokud někdo vstoupí do naší země tím, že překročí naše zákony, jak si můžeme být jisti, že se z něj potom stane řádný, zákony respektující občan? Buďme velmi opatrní, přijímejme jen tolik imigrantů, kolik jich dokážeme absorbovat. Prvním pravidlem je, že se musíme postarat především o naše občany."

Mezinárodní obchod

Trump v knize cituje svou rozsáhlou zkušenost a při vyjednávání obchodních smluv a říká, že tuto oblast vezme pod osobní kontrolu:

"Pokud bych se stal prezidentem, jmenoval bych sám sebe americkým vyjednávačem pro ty nejdůležitější smlouvy. Naši obchodní partneři by věděli, že ten, kdo sedí proti nim na druhé straně stolu je Donald Trump. Zaručuji vám, že by to byl konec nevýhodných smluv."

Terorismus

Na to, že kniha byla napsaná před, a vyšla zároveň s útokem 9/11, je překvapivé, jak se jeho přesně formulované obavy vyplnily.

A věnuje se nejen potenciálním útokům, ale i jejich příčinám. Připisuje teroristů nenávist k americkým a západním hodnotám jako svoboda a rovnoprávnost žen, což není ještě to hlavní, totéž říkal o něco později i prezident G. W. Bush, ale mluví rovněž a to velice výrazně, o americkém vojenském adventurismu jako jedné z hlavních příčin protiamerického sentimentu.

"Množství Ameriku nenávidících potenciálních útočníků každým dalším dnem roste. Naše početná vojenská dobrodružství, z nichž některé mohou být oprávněná a mnohá nikoliv, vytváří v obou případech legie lidí, kteří chtějí pomstít smrt svých příbuzných, svých souvěrců, nebo spoluobčanů. To je jedna z cen udržování míru, kterou musíme vždy brát do úvahy".

Vzdělání:

Trumpův argument je, že největším problémem amerického školství je to, že systém nepřipravuje žáky a studenty na reálný život.

"Lidé odpovědní za naše veřejné školství, nechtějí, aby se škola nějak dotkla studentovy osobnosti. Jejich zájem se soustřeďuje na "vývoj jeho osobnosti" a mají obavu, že žák ztratí sebedůvěru, když mu učitel vytkne špatně vypočítaný příklad, nebo propadne ve zkoušce z gramatiky. Myslí si, že je lépe žáka poplácat po ramenou a pochválit jej za jeho "originální" přístup k řešení problému a "kreativní užívání jazyka". Ale pro lidi, kteří opustili školu bez získání základních znalostí jsme mívali jiné slovo, říkali jsme o nich, že jsou negramotní"

Ano, mnoho z té 16 let staré knihy je setřeno rychle plynoucím časem a událostmi. V mnohém lze s Donaldem Trumpem nesouhlasit a mnohé lze brát se špetkou soli.

To základní ale je, že Donald Trump odkryl karty před patnácti lety, že je zde, v této a jiných jeho knihách i jeho článcích, vystoupeních a rozhovorech dostatek informací. Že jsou lehce dosažitelné a že ukazují, že Donald Trump je v základních věcech dlouhodobě konsistentní a čitelný

Říkat dnes, že nevíme, kdo je Donald Trump, a že je neřízenou, nekonsistentní střelou, je přinejlepším mýlka, ale velmi často je to, lež.

Lež těch, kdo lžou sami sobě, aby omluvili vlastní lenost.

zdroj:http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/16304-tyhle-veci-si-vazne-mysli-donald-trump-.aspx

 

Facebook komentáře