Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Poplach: Čína 'zaplavuje' Ameriku špiony

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Vzhledem k alarmující situaci by měl Washington okamžitě uzavřít všechna čínská operační centra v USA, včetně čtyř zbývajících čínských konzulátů v Chicagu, Los Angeles, New Yorku a San Franciscu, a podstatně snížit počet zaměstnanců čínského velvyslanectví. Velvyslanectví ve skutečnosti potřebuje pouze velvyslance, nejbližší rodinu velvyslance a osobní personál, nikoliv stovky lidí, kteří jsou tam nyní zaměstnáni.

Špionážním centrem je také čínský konzulát v New Yorku. James Olson, bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA), podle deníku New York Post "konzervativně" odhadl, že "ve městě v daném okamžiku působí více než 100 čínských zpravodajských důstojníků." Město New York je podle něj "napadeno jako nikdy předtím".

Převede Peking své špiony do čínských bank a podniků působících v USA? Pravděpodobně ano, ale bude mu to nějakou dobu trvat a Washington může každopádně nařídit také uzavření čínských nediplomatických základen.

Jiní budou zase tvrdit, že americké podniky v Číně potřebují konzulární podporu. To je samozřejmě pravda. Podle mě je však v zájmu Ameriky dostat své společnosti z Číny pryč, a to z morálních i jiných důvodů. Ztráta konzulární podpory bude dalším důvodem pro to, aby si rychle sbalily své kufry.

  • poplach-cina-zaplavuje-ameriku-spiony

Zpráva zveřejněná v prosinci 2020 o členovi Sněmovny reprezentantů USA za Demokratickou stranu z Kalifornie Ericovi Swalwellovi upozorňuje na alarmující průnik Pekingu do americké společnosti.

Vliv Číny roste a agenti čínských zpravodajských služeb zaplavují Ameriku. Vzhledem k alarmující situaci by měl Washington okamžitě uzavřít všechna čínská operační centra v USA, včetně čtyř zbývajících čínských konzulátů.

Snad nejpozoruhodnějším aspektem zprávy o Ericovi Swalwellovi je, že Fang Fang – pravděpodobná agentka čínského ministerstva státní bezpečnosti známá také jako "Christine" – s ním poprvé nenavázala kontakt až poté, co se stal stálým členem výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, ale již v době jeho působení v městské radě Dublinu v Kalifornii.

Fang sledovala a podporovala jeho kariéru, podporovala jeho zvolení do Sněmovny reprezentantů a jmenování do výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů – výboru, o jehož činnost má Čína velký zájem.

Čína má v USA stovky – možná tisíce – agentů, kteří identifikují, usměrňují, podporují, ovlivňují, kompromitují a korumpují Američany v politice a dalších oblastech, které jsou pro Čínu důležité.

Aby čínští agenti mohli identifikovat všechny tyto Swalwelly a navázat s nimi 'spolupráci', tak jich musí být až stovky tisíc. Darrell Issa, republikán z Kalifornie, který byl znovu zvolen do Kongresu, řekl televizi Fox News 11. prosince 2020, že "stovky tisíc lidí se chovají jako špioni, kteří jsou koordinováni Čínou."

Čína při pohovorech se studenty, turisty a byznysmeny vracejícími se do Číny, používá metodu "tisíce zrn písku" – metodu sběru zdánlivě bezvýznamných střípků informací. Peking je schopen tento shromážděný materiál zpravodajsky vytěžit s použitím své zdokonalující se umělé inteligence a jiných metod.

Fang se však zdá být více než jen náhodnou sběratelkou informací. Fang Swalwella možná chytila i do 'osidel lásky', Swalwell obvinění ze sexuálního vztahu s ní dosud nepopřel. Fang přiletěla do Ameriky někdy kolem roku 2011 studovat na Kalifornské státní univerzitě, East Bay (Cal State University East Bay), kde vedla místní pobočku neziskové organizace Asian Pacific Islander American Public Affairs. V současné době studuje na amerických vysokých školách a univerzitách přibližně 370 000 Číňanů. Počet Číňanů studujících na vysokých školách v USA se za deset let ztrojnásobil.

Každý čínský student je potenciálním agentem, protože všichni jsou pod zákonným nátlakem nuceni provádět špionáž proti USA. Články 7 a 14 Čínského zákona o zpravodajských službách z roku 2017 vyžadují, aby každý čínský státní příslušník na požádání prováděl špionáž. V bezohledném hierarchickém systému Komunistické strany se žádný čínský občan nemůže protivit požadavku na provádění špionáže – nebo spáchání jakéhokoliv jiného činu.

Není divu, že Čína systematicky využívá své občany pro shromažďování zpravodajských informací a své diplomaty k jejich zpracování. Například Fang byla v kontaktu s čínským diplomatem, který je pravděpodobně agentem ministerstva státní bezpečnosti a pracuje na čínském konzulátu v San Francisku.

Právě na tomto konzulátu se skrývala čínská vědkyně Tchang Ťüan hledaná FBI. Tchang Ťüan se americkým úřadům vzdala 24. července 2020, až po měsíci skrývání se v areálu konzulátu. Tchang Ťüan pracovala jako bioložka ve výzkumu na Kalifornské univerzitě v Davisu a je podezřelá z tajného napojení na čínskou armádu.

V červenci 2020 ministerstvo zahraničí USA nařídilo uzavření čínského konzulátu v Houstonu. Ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že konzulát v Houstonu je "centrem špionáže a krádeží duševního vlastnictví". Spekuluje se, že konzulát byl mimo jiné použit ke zcizení technologií těžby ropy místních texaských firem.

Špionážním centrem je také čínský konzulát v New Yorku. James Olson, bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA), podle deníku New York Post "konzervativně" odhadl, že "ve městě v daném okamžiku působí více než 100 čínských zpravodajských důstojníků." Město New York je podle něj "napadeno jako nikdy předtím".

Mike Pompeo deníku New York Post řekl, že čínští operativci mají v New Yorku základny na čínském konzulátu a čínské misi při OSN.

Výzvědné aktivity čínských agentů zahlcují americké bezpečnostní služby. Ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray v červenci 2020 na akci sponzorované Hudsonovým institutem uvedl, že "téměř polovina" případů vyšetřovaných FBI se týká Číny. FBI zahajuje vyšetřování případu "souvisejícího s Čínou" "přibližně každých 10 hodin".

Christopher Wray při slyšení před senátním Výborem pro zpravodajskou činnost v únoru 2018 uvedl, že zejména v akademickém prostředí Čína využívá "netradiční sběratele informací – profesory, vědce a studenty," je to něco, "s čím se setkáváme téměř ve všech našich kancelářích po celé zemi."

Někdy jsou do špionáže přímo zapojeni i diplomaté. Podle studie Anastasyi Lloyd-Damnjanovic pro Woodrow Wilson International Center for Scholars byly "zaměstnanci fakult dotazováni způsobem, který je běžný při shromažďování zpravodajských informací."

10. prosince 2020 řekl bývalý šéf expozitury CIA Dan Hoffman Harrisovi Faulknerovi z televize Fox News: "Čína zaplavuje zónu."

Existuje jen jediný způsob, jak tuto špionážní záplavu zvládnout: uzavřít čínské operační základny v USA. To znamená uzavřít čtyři zbývající čínské konzuláty v Chicagu, Los Angeles, New Yorku a San Franciscu a podstatně snížit počet zaměstnanců čínského velvyslanectví. Velvyslanectví ve skutečnosti potřebuje pouze velvyslance, nejbližší rodinu velvyslance a osobní personál, nikoliv stovky lidí, kteří jsou tam nyní zaměstnáni.

Po ořezání personálu velvyslanectví na kost by ministerstvo zahraničí mělo vykázat z USA současného čínského velvyslance Cchueje Tchien-kchaje, který se společně s někým z čínského konzulátu v New Yorku pokusil naverbovat ke špionáži jednoho vědce v Connecticutu.

Washington může Pekingu říct, že může vyslat jiného velvyslance, ale měl by Číňany varovat, že při prvních známkách nevhodného chování bude vyhoštěn.

Převede Peking své špiony do čínských bank a podniků působících v USA? Pravděpodobně ano, ale bude mu to nějakou dobu trvat a Washington může každopádně nařídit také uzavření čínských nediplomatických základen. V tomto ohledu může prezident Trump k ukončení obchodní, investiční a technologické spolupráce s režimem využívajícím tyto vazby ke špionáži využít zákon o obchodování s nepřítelem z roku 1917 (Trading with the Enemy Act of 1917) a zákon o mimořádných mezinárodních ekonomických pravomocech z roku 1977 (International Emergency Economic Powers Act of 1977).

Čína samozřejmě zareaguje uzavřením amerických konzulátů v Číně a zmenšením počtu personálu velvyslanectví v Pekingu. Analytici budou tvrdit, že Washington potřebuje diplomatické základny v Číně více než Číňané v Americe, protože zatímco Amerika je společností otevřenou, tak Čína je společností uzavřenou.

To je silný argument, ale USA by přesto měly jednat, aby ukázaly Pekingu, že jsou naprosto odhodlány se bránit. Nic nevyjádří "politickou vůli" lépe než ochota přijmout tvrdou ránu.

Jiní budou zase tvrdit, že americké podniky v Číně potřebují konzulární podporu. To je samozřejmě pravda. Podle mě je však v zájmu Ameriky dostat své společnosti z Číny pryč, a to z morálních i jiných důvodů. Ztráta konzulární podpory bude dalším důvodem pro to, aby si rychle sbalily své kufry.

Čínští špioni zamořují Ameriku a méně drastická opatření selhala. Je proto čas udělat něco efektivního.

Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

Překlad původního textu: Espionage Emergency: China 'Floods' America with Spies Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/16980/poplach-cina-zaplavuje-ameriku-spiony

 

Facebook komentáře