První převrat v Venezuele,
jehož součástí bylo sebe vyhlášení Juana Guaidó prezidentem Venezuely, včetně jeho uznání ze strany USA a dalších zemí, se nepovedl. Prezident Nicolás Maduro neodstoupil a domluvená jednotka armády se nepostavila na stranu sebe vyhlášeného presidenta.
Druhý převrat, tentokrát vojenský,
odstartoval na mostě blízko vojenské základny. Sebe vyhlášený president Juana Guaidó s opozičním politikem Leopoldem Lópezem a 25 vojáky v plné zbroji, včetně kulometu. Juana Guaidó veřejně ocenil přivezené vojáky, kteří se dali na jeho stranu a vyzval zbytek, tedy cca 120 000 venezuelských vojáků, aby se k jeho velké jednotce připojili.
Asi to bylo zase špatně domluveno,
ale žádní Venezuelští vojáci se nepřidali a opoziční protesty v ulicích byly potlačeny. Sebe vyhlášený president Juana Guaidó se uklidil do úkrytu a Leopoldo López skončil po Španělském, či na Brazilském velvyslanectví, kam se uchýlilo rovněž asi 20 vojáků. Další ohlášená opoziční demonstrace bez Juana Guaidó, se nekonala. Lidé nepřišli a prezident Nicolás Maduro pouze degradoval cca 55 vojáků, včetně důstojníků.
Generální prokurátor Venezuely
ohlásil vydání 8 zatykačů z důvodu podpory vojenského převratu. Neuvedl jména a nejistota mezi opozičními politiky prudce narostla. Opoziční poslanec Edgar Zambrano, zástupce Juana Guaidó při zatýkání nechtěl vystoupit z auta a tak si ho odvezli i s autem. Je obviněn z velezrady, spiknutí a za pokusu svrhnout zvolenou vládu násilím. On a dalších 7 poslanců bylo zbaveno imunity. Jeden z nich Richard Blanco, se již hlásil jako host na Argentinském velvyslanectví.
Nelze přehlédnout,
havárii vrtulníku na trase San Carlos Cojedes, kde prý zahynulo 7 důstojníků spadajících pod ochranku prezidenta Nikoláse Madura, který měl v uvedeném cíli vystupovat mezi kadety a vojáky. Problém byl asi se zpravodajskými informacemi, protože prezident Nikolás Maduro v tom vrtulníku nebyl, cestoval jinak a vystoupení s kadety a vojáky se s ním konalo. Možná si prezident Nikolás Maduro bude muset pořídit obrněný vlak, jako Kim Čong-un.
Situace ve Venezuele se začala uklidňovat,
ale napětí z dalšího vývoje trvá. Mezinárodní Červený kříž po dohodě s vládou Nikoláse Madura distributuje ve spolupráci s vládou humanitární pomoc, včetně dodávky nouzových zdrojů elektřiny do nemocnic, kde chybí. Horší situace je na Venezuelském velvyslanectví ve Washingtonu, kde je ubytovaným a pověřeným osobám spol. CodePink vládou Venezuely, omezována dodávka vody, potravin a elektřiny ze strany správy USA.
Prezident USA Donald Trump
prý odmítá válečné návrhy vicepresidenta Mike Pence a ministra zahraničí Mikea Pompea s tím, že nyní prosazuje mírové řešení, s ohledem na hlad lidí ve Venezuele. Ostatně těch problémů má administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa už dost, ať se jedná o Irán, Severní Koreu, Afganistán, Irák, Libyi , či Sýrii, atd. Ostatně válka ve Venezuele by nebyla vůbec jednoduchá a mohla by vyvolat pnutí a střety v celé Jižní Americe.
Prezident USA Donald Trump
by se neměl nechat tlačit do války a měl by pochopit, že současné politika USA vůči Venezuele pouze posiluje prezidenta Nikoláse Madura. Není třeba pospíchat. Nejlepším řešením by byla mírová pomoc Venezuele ve formě odvoláním sankcí a různých navrhovaných blokád. Lidé ve Venezuele musí cítit, že USA jsou jejich přítelem. Potom zcela jistě se sami rozhodnou, jaký chtějí režim
a koho chtějí za prezidenta, v příštích prezidentských volbách ve Venezuele.
