Facebook Twitter RSS

Nezkoumejte, jestli chtěl krást, když je u mě v domě a já ho nezval

  • zlodej
Musíte mít u nás opravdu velikou a téměř náhodnou kliku, aby Vás po obraně svého života, zdraví, nebo majetku, pustila policie domů bez obvinění a nežili jste v nejistotě, zda vás nezavřou. Zatím poslední případ je ten s šípem v hlavě. Média jsou plná „šli krást“, „hledali jen šrot“, „byli to cikáni“, „popravil ho“, „rasismus“, „neadekvátní reakce“, nebo „těžké ublížení na zdraví“.

Všem těm komentářům ale uniká to základní. Je totiž úplně jedno, jestli do nějakého objektu vlezl Rom, Čech, Rumun, Němec, Američan, nebo třeba Brazilec. Je jedno, jestli byl bílý, černý, hnědý, nebo žlutý. Je úplně jedno, jestli tam chtěl krást nebo nechtěl. On tam prostě neměl co dělat. Dle mého nejhlubšího přesvědčení se následné výslechy na policii měly odvíjet asi takto:

Výslech občana, který střílel

Policista: „Jste majitelem objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Pozval jste ty, kteří k Vám do objektu vnikli?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Vyzval jste k odchodu z Vašeho objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Uposlechli Vás?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Co jste udělal po neuposlechnutí výzvy?“
Občan: „Vystřelil jsem po prvním z nich. Pak jsem zavolal záchrannou službu a policii.“
Policista: „Děkuji, zde máte doklady, přečtěte si a podepište protokol a můžete jít domů. Zbraň si vezměte s sebou.“

Výslech občana, který vnikl do objektu

Policista: „Jste majitelem objektu?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Pozval Vás majitel objektu k sobě?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Vyzval Vás k odchodu z objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Uposlechl jste?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Porušil jste ústavní právo majitele objektu, založené Listinou základních práv a svobod, Hlava druhá, Oddíl první, Článek 12, bod (1) – Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Budete obviněn, máte právo na advokáta. Služba! Odveďte ho co cely předběžného zadržení.“

Pokud to takto nemohlo proběhnout, protože současné platné zákony a dosavadní praxe nařizují jiný postup, pak je takové zákony a postupy nutné co nejdříve změnit. Do té doby budou mít vždy navrch ti, kteří první poruší práva jiného. A to má se skutečnou spravedlností pramálo společného.

Vyšlo: František Matějka, blog.idnes.cz

 

podporte-width