Už první výrobek ale naznačil, že nepůjde o žádnou selanku. Umělé sladidlo sacharin se začalo vyrábět synteticky z toluenu jako ingredience do Coca-Coly (dnes je Cola Light slazena aspartamem, který Monsanto také vyrábí). Při studiích na zvířatech se objevila rakovina močového měchýře, dělohy, kůže a dalších orgánů, přesto byl nakonec v mnoha zemích včetně ČR povolen. Stejně jako většina dalších produktů.

 

Nástupce sacharinu aspartam byl podle britského magazínu The Ecologist dokonce Pentagonem zařazen na seznam bojových neurotoxických látek, čemuž by odpovídaly i výsledky studií. Ačkoli prokázaly u opic krmených aspartamem rozpuštěným v mléce záchvaty způsobené dysfunkcí mozku a u myší rovnou díry v mozku, lidi si jím dnes sladí žvýkačky i limonády. Jak je to možné?

Když byli v roce 1977 pracovníci amerického ministerstva spravedlnosti Sam Skinner a William Conlon pověřeni stíháním dceřiné firmy Monsanta Searle za předkládání falešných testů, firma je přeplatila. Oba právníci přešli na druhou stranu a firmu díky promlčecí lhůtě uhájili. Pomohl i pro tyto účely najatý šéf firmy Donald Rumsfeld. (O tom, co je Rumsfeld zač, mluví v exkluzivním rozhovoru pro Šifru dlouholetá americká kongresmanka Cynthia Ann McKinney.)

Herbicid Agent Orange, další výrobek Monsanta, povolený na základě chybných studií, otrávil miliony lidí především ve Vietnamu. Nemluvě o dioxinech, jejichž existenci ve výrobních procesech i v konečných výrobcích firma dlouho popírala. Poté, co jej řada občanů zažalovala za ublížení na zdraví, Monsanto zaplatilo studie, které vědomě zkreslovaly výsledky tak, aby dokázaly neškodnost dioxinů. U polychromovaných bifenylů (PBC) manažeři Monsanta zatajili, že pochcípaly ryby v potoce u továrny, kde se PBC vyráběly, i výsledky studie, podle kterých způsobily krysám rakovinu, a nařídili změnit její závěry z „nepatrně karcinogenní“ na „nezdá se být karcinogenní“.

Superplevel

Původně chemická společnost se nakonec k naší smůle v 90. letech stala sama zemědělcem. A jakým! Na poli geneticky modifikovaných výrobků Monsanto debutovalo v roce 1994 růstovým hormonem rBGH. Látka s obchodním názvem Posilac či BST je produkována genetickou modifikací bakterie E.coli. Při stimulaci syntetickou látkou, jež je dojnicím vstřikována kvůli vyšší produkci mléka, je organismus přetížen, krávy rychleji umírají nebo onemocní například hnisavým zánětem vemene, jenž se léčí zvýšenou dávkou antibiotik, která se pak dostávají do mléka.

Zatímco rBGH se ani v USA nerozšířil nikterak masivně, GM kukuřice v USA zabírá přes 90 % polí s touto plodinou, většina je i GM sóji. A to přesto, že se v USA zřejmě neprováděly žádné testy, které by zkoumaly následky.

Ačkoli hlavním proklamovaným cílem GMO bylo snížení chemizace zemědělství, stal se – jak možná tušíte – pravý opak. Zatímco v první takzvané zelené revoluci se v 60. letech koncernům v čele s Monsantem podařilo přesvědčit zemědělce, aby používali syntetické pesticidy, nyní je v plném proudu druhá „zelená“ revoluce.

Do roku 2000, kdy mu končil patent, což by znamenalo ztrátu monopolu, představoval největší zisky pro Monsanto nejprodávanější herbicid na světě Roundup. Monsanto však přišlo s plánem, jak byznys udržet. Pomocí genových manipulací vytvořilo odrůdy rostlin s patentem Roundup Ready. Tato nová kukuřice (či sója či jiné plodiny) snese vyšší koncentraci herbicidu, takže zemědělcům ušetří námahu. Pole se Roundupem pořádně zalije a vše živé kromě kukuřice má smůlu. Tato strategie se vyplatila. Rapidně vzrostl prodej Roundupu – v letech 1994 až 2005 o 1500 procent. Kromě toho, že postřik obsahuje jedovaté glyfosáty, jejichž zhoubnost na ekosystém i lidský organismus potvrzují další a další nezávislé studie, došlo ještě k jinému zajímavému jevu – vzniku superplevele, který si vůči všem možným chemikáliím vypěstoval odolnost. Tím lépe pro Monsanto. Protože díky tomu teď může vyvíjet ještě silnější postřiky.

Druhý způsob, kterým se genetická modifikace provádí, je zabudování genu z bakterie Bacillus thuringiensis, jenž je sám o sobě pro hmyz toxický. Teoreticky tedy není potřeba umělá chemie. Francouzští a američtí vědci ale publikovali v odborném magazínu Nature Biotechnology alarmující závěry: na základě 77 studií z osmi zemí pěti kontinentů vyšlo najevo, že ze třinácti zkoumaných druhů hmyzu je jich už pět schopno požírat GM plodiny. Tito superčervi decimují celá kukuřičná pole v Iowě, Nebrasce či Illinois. Bojovat se s nimi dá jen koňskými dávkami Roundupu a koktejlu jiných, často zakázaných chemikálií.

Farmáři jsou navíc nuceni podepisovat s Monsantem smlouvu, podle níž musejí na GM plodiny používat pouze postřiky firmy Monsanto. Firma si ale patentovala i semena a vyvinula speciální technologii zvanou Terminator, která spočívá v tom, že se semena patentované rostliny stanou sterilními; farmáři tayk místo tradičního uchovávání semen musejí nakupovat každý rok nová.

Ačkoli si Monsanto, vědomo si své katastrofální pověsti, najalo PR agenturu Burson-Marsteller, která jej barví nazeleno, fakta jsou čím dál znepokojivější. Když Indii zachvátila po zavedení GM bavlny vlna sebevražd, britský deník Daily Mail to s nadsázkou označil jako geneticky modifikovanou genocidu. Jen v roce 2009 spáchalo sebevraždu 17 638 indických zemědělců, tedy každých třicet minut jeden. Monsanto jim totiž zapomnělo říct, že nová bavlna potřebuje víc vody, což je ale v Indii problém. Podle smlouvy musejí nakupovat další a další semena a pesticidy, čímž se dostávají při opakované neúrodě do spárů lichvářů. Zabíjejí se ale stylově – vypitím Roundupu.

Monsanto nejobdivovanější společnost, Donald Trump navržený na cenu míru… Zcela určitě se stanou i další věci, které nám pomohou otevřít oči a uvědomit si, že propojený svět velkých společností a médií se dočista vymkl kontrole a pomátl, snad svou vlastní mocí.

 

Líbí se vám Šifra? Již základní obsah na www.casopis-sifra.cz, ke kterému má každý přístup zdarma, je nabitý informacemi, zajímavostmi, komentáři, videi nebo glosami, ale až tištěný časopis či jeho elektronická verze, kterou si můžete pohodlně listovat a číst na displeji PC, mobilu či tabletu, nabízí ty pravé poklady – jedinečné informace, reportáže, rozhovory, pravidelné rubriky, analýzy, seriály a mnoho dalšího exkluzivního čtení a původních materiálů. Zakoupením elektronického předplatného získáte roční (499 Kč) či půlroční přístup (260 Kč) ke všem číslům časopisu, která již vyšla, a k nim vám neustále budou přibývat nová čísla tak, jak budou vycházet. Kompletní Šifrotéku můžeteobjednávat zde.

Jan Petrák, Milan Vidlák

Zdroj: http://www.trueactivist.com/fortune-magazine-names-monsanto-one-of-the-worlds-most-admired-companies/

Převzato:http://www.casopis-sifra.cz/jak-bylo-monsanto-ktere-otravilo-cely-svet-oznaceno-za-jednu-z-nejobdivovanejsich-spolecnosti-na-svete/