Máte firmu? Tak to vás čeká pořádná porce papírování navíc. Brusel totiž zavádí povinnost zpracovávat tzv. ESG, tedy výkazy o tom, zda firma dodržuje “environmentální a sociální udržitelnost”.
Pod tímto orwellovským newspeakem se skrývá snaha EU zasahovat do trhu, omezovat průmysl v členských státech a “vychovávat” firmy a potažmo jejich zákazníky podle ideologie EU. Ne nadarmo je ESG označováno jako pilotní verze sociálního kreditu podle vzoru Číny.
ESG v praxi obnáší pro firmu povinnost zpracovat a odevzdat zprávu o tom, zda v daném roce dodržovala principy “udržitelnosti”, a to v rámci 3 oblastí: Environmentální faktor, sociální faktor a faktor řízení rizik.
Pokud si říkáte, že to aspoň povede firmy k ochraně přírody, pak vězte, že to přírodě nijak nepomůže, spíše naopak. Pod líbivým slůvkem “environmentální” se totiž prvořadě skrývá “zmírňování změny klimatu”, což je jednak nesmysl z vědeckého hlediska (klima se bude měnit vždy, ať budeme dělat cokoliv) a jednak to vede k “dekarbonizační” politice, která má potenciál naopak přírodě dost uškodit.
A ještě horší důsledky může mít paskvil jménem “sociální faktor”, respektive “společenská odpovědnost firmy”. To s sebou totiž nese i takové věci, jako je “rozmanitost, inkluze a diskriminace, vliv podniku na okolní komunitu či jak se společnost staví k dodržování lidských práv”. Do těchto vágních frází se pak může schovat ledacos – např. podpora LGBT ideologie (možná právě zde je důvod, proč se některé firmy tak zasazují za “manželství” homopárů).
Aniž by o tom většina lidí věděla, od roku 2018 je ESG povinné pro některé velké firmy, jako jsou banky. To se promítá i do výběru toho, na co dá banka úvěr. Z doslechu vím o případu, kdy firma nedostala úvěr, protože pracovala s cementem, který banka vyhodnotila jako “klimaticky škodlivý”. Jedná se o další příklad toho, jak EU hází klacky pod nohy našemu hospodářství.
Postupně má být ESG povinností pro další a další firmy a nakonec se má tato zbytečnost týkat i menších a středních podniků (mluví se o roce 2026). Dokážete si představit, co by to pro naše firmy znamenalo? Už teď jsou firmy dušeny zbytečně velkou byrokratickou zátěží. Papírování a plnění nesmyslných předpisů často zabere firmě více času a úsilí než její vlastní činnost. Po nástupu ESG by se to ještě prohloubilo a mnoho firem by to pravděpodobně přivedlo ke krachu, protože taková byrokratická zátěž by pro ně byla už neúnosná.
Podle mě je to další z mnoha důvodů, proč nemá cenu se pokoušet o nějakou “reformu EU”. Ta šílená “zelená” ideologie je tam totiž zažraná už tak hluboko, že žádnou reformu nepřipustí.
Jediné řešení je vystoupit z EU. Jen tak se můžeme vrátit k normálnímu životu bez “zelených” šíleností.
RNDr. Jan Sedláček, přírodovědec a místopředseda ND
