BKP: Poděkování českým lékařům a aktivistům v boji proti koronapsychóze a experimentální vakcinaci

Stručná orientace v duchovní oblasti Česka

Už v době mezi dvěma světovými válkami byla známa činnost pana Břetislava Kafky a jeho experimenty v parapsychologii. Kafka se prezentoval jako katolík.

V období komunismu, v 70.−90. letech proslul svou mimořádnou činností kněz František Ferda i katolík Jindřich Paseka a bylo by možno vzpomenout ještě i jiné katolíky činné v této oblasti. Dr. Rejdák, který se zabýval parapsychologií, zdůrazňoval, že i kardinál F. Tomášek měl pozitivní vztah k činnosti kněze P. Ferdy. V tom měl pravdu; v době komunismu byl totiž jakýkoliv projev duchovna mylně brán jako podpora křesťanství. Takový postoj měla většina kněžstva. Ateizmus byl státem vnucován jako vědecký světový názor a de facto jako státní náboženství. Přesto už v období komunismu získalo velkou popularitu duchovno spojené s cvičením jógy. Ta byla kvalifikována jako nevinná gymnastika a zároveň jako léčebná metoda. Ve skutečnosti šlo o pohanské duchovno, mající kořeny v hinduismu, i s uctíváním různých božstev, které křesťanství kvalifikuje jako démony (např. bohyně Kálí s náhrdelníkem z lidských lebek...). S tímto přišel i guruismus se zbožšťováním guruů...

Pádem komunismu nastalo duchovní vakuum, které zvláště díky záplavě esoterické literatury nasálo nejrůznější formy duchovna spojené s New Age, reklamujícím úspěšnost a pseudomystiku. Mnoho lidí absolvovalo kursy Reiki, Silvovy metody a jiné tzv. ozdravující kursy. Lékárny naplnila homeopatie. Moderní se stala akupunktura, filosofie spojená s jinem a jangem, hinduistické a buddhistické meditace, čínské masáže, léčení tibetskými mísami atd. Všeobecně šlo o návrat k starým pohanským praktikám, spojeným s věštěním a magií. Toto duchovno se projevovalo i v destruktivních a nebezpečných sektách (sekta Hare krišna, Transcendentální meditace, Moonova sekta...). V duchovní oblasti je proto nutno rozlišovat.

Chápeme, že současný katolicismus s pseudopapežem Františkem nemůže v žádném případě upřímně hledajícího oslovit. Nedává jasný pohled na pravdivé duchovno a pravdivý duchovní život, který je spojen se spasitelnou vírou v Ježíše Krista, Syna Božího, který vzal na sebe naše hříchy a svou smrtí na kříži nám otevřel bránu do života věčného. Duchovní život spočívá v tom, že se sjednocujeme s naším Pánem a Spasitelem Ježíšem Kristem. Svou životní cestu i své utrpení spojujeme s Ním a s Jeho učením evangelia. Moc Ducha Božího nás skrze osobní vydanost přeměňuje do podoby Krista – abychom měli Jeho myšlení i Jeho Ducha. Přitom je paralyzováno naše ego – ložisko zla v nás. To je pravdivá podstata křesťanství. Nirvána, reinkarnace, karmy, to vše je falešná cesta, která odvádí od podstaty a drží člověka v duchovní temnotě. Pravá duchovní svoboda a pravé štěstí je jedině v Kristu. Smrtí je dovršeno do plnosti ve věčném štěstí. Nikdo ho nezíská kardinálským kloboukem či církevním úřadem.

Faktem je, že kněz Ferda měl duchovní zkušenosti, kterými „sloužil“ tisícům. Faktem rovněž je, že Břetislav Kafka svými pokusy se subjektem (médiem) ukázal na určitou duchovní realitu, která se vymyká přirozeným zákonitostem. Jenže Boží slovo, a to už od Mojžíše, přes proroky, apoštoly a církevní otce, tedy po více než 3000 let, před touto duchovní realitou varuje. Proto nehledě na postoj kardinála Tomáška či jiných církevních autorit, které nerozlišují duchovní pozadí, lze kriticky, s odstupem času, dokázat, že pokusy Břetislava Kafky jsou na bázi dávné zkušenosti označované termínem spiritismus (viz příklad z Bible – 1Sam 28).

A co se týče činnosti Pátera Ferdy, jednoznačné je, že zde nelze mluvit o darech Ducha svatého, tedy o Božích charismatech, ale šlo o formu jasnovidectví či věštění. To, že dary Ducha svatého lze od tohoto mimořádného působení, tzv. fenoménů, někdy jen těžce rozlišit, to je fakt. Základním rozlišovacím znakem je, jestli člověk, který má mimořádné dary, je schopen pravdivé sebekritiky i ochoty přiznat si svůj hřích a dávat svou bídu i svou budoucnost do rukou Božích.

Co se týče zázraků a nadpřirozených činů, v životě každého světce jich bylo více. Světec byl ale postaven jako vzor ne pro ty zázraky, které se skrze něho staly, ale pro svůj morální život naplněný

hrdinnými ctnostmi, především hlubokou pokorou a láskou k bližnímu spojenou s úsilím pomoci mu získat život věčný. Světec ukazoval na své spojení s Ježíšem Kristem a na to, že všechnu sílu a moc má od Něho. Velmi povzbudivé jsou životopisy svatých, především z prvních dob křesťanských. Jsou zaznamenány zvláště v ruských životopisech svatých od metropolity Rostovského (Daniil Tuptalo), který je zpracoval podle historických pramenů.

Kéž by Bůh dal upřímně hledajícím poznání ne falešného klerikálního, ale pravého křesťanského duchovna!

Ještě jednou děkujeme všem odvážným lékařům a aktivistům, kteří se postavili za pravdu a za život proti lži a smrti!

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

13. 5. 2021

Komentáře