Dvanáct kroků na cestě za uskutečněním

Podrobnosti

Speciály CFP! / spiritualita & tajemno|

7. únor 2012|

Michal Čagánek|

7473 x

Každý z nás má svůj sen. Ne žádné obyčejné přání plné touhy, ale skutečný, ničím nespoutaný a neomezený Sen, který činí náš život Životem, dává mu řád a smysl. Naplnění tohoto Snu se rovná naplnění našeho života. Darovat to nejlepší ze sebe bez očekávání, co dostaneme nazpět. Odevzdat to, čím jsme, ve prospěch toho, čím se můžeme stát...

Každý z nás má všechny prostředky k naplnění svého snu. Každý z nás může uskutečnit to, co chová ve svém srdci. Někdy stačí impulz, drobné povzbuzení, aby všechno zapadlo na své místo a nám se zjevil cíl a smysl.

1. Zastav se

Do pokoje vlétla sýkorka. Mladý nezkušený pták ztratil při letu za potravou orientaci a otevřeným oknem vlétl do lidského příbytku. Uvědomil si to takřka okamžitě a okamžitě začal hledat cestu ven. Lidský příbytek! Zvenku příhodné místo pro odpočinek plné výklenků pro stavbu hnízd, vždy s něčím dobrým k snědku, zevnitř téměř dokonalá past, ze které není úniku. A skutečně. Čím urputněji se pták snažil najít cestu ven, tím prudší rány dostával, tím tvrdšími údery byl srážen k zemi, tím větší bolest prožíval, větší úzkost a strach. Ať se vydal kterýmkoliv směrem, vždy to bylo stejné. Stejně bolestný náraz do neznámé překážky. Vzlet, pád, vzlet, pád, vzlet a nový pád.

Vyděšenému ptáčkovi začaly docházet síly. Ještě naposledy se vzepjal, aby se pokusil nalézt cestu ze svého vězení. Rozepjal křídla, vyrazil vpřed a vzápětí se polomrtvý zřítil na podlahu sražený stínidlem lampy.

Jak tak ležel na podlaze a vzpamatovával se z tolika bolestných střetů, zvolna se rozhlédl po místnosti. Většinu věcí, které spatřil, neznal a budily v něm strach. V rohu místnosti rozpoznal květiny, i když byly jiné, než jaké rostly v zahradě, ve které žil, přece to považoval za dobré znamení. Klouzal pohledem dál. Najednou ve změti cizorodých předmětů spatřil povědomý obrázek. Koruny stromů pohupované jarním vánkem, nadýchaná oblaka, modré nebe. Hned se mu vrátily všechny síly. Rozepjal křídla a přímou cestou zamířil z místnosti do své milované zahrady.

Je možné, že okno ke splnění našich snů je vždy otevřené? Že ho prostě jenom nevidíme vysilováni neustálým poletováním sem a tam? Z jedné nenaplňující práce do druhé. Z jednoho ubíjejícího vztahu do druhého. Od povinnosti k povinnosti. Z problému do problému.

Ať už chceš vyřešit otázku zaměstnání, svých vztahů nebo financí, ať chceš řešit cokoliv, ze všeho nejdříve se zastav. Právě teď. Na místě, na kterém se nyní nacházíš. Většina z nás je neustále v pohybu. Neustálá aktivita, neustálá činnost, neustálé přemýšlení. Jako by nic jiného neexistovalo, jako by každé zastavení představovalo nenahraditelnou ztrátu, neodpustitelné prodlení na cestě k cíli. Jaký je to ale cíl? Kam vlastně směřujeme? Jak to můžeme vědět, když ani netušíme, kde se nacházíme právě teď.

Komentáře