Rozšíření bloku BRICS "jej upevní jako protiváhu západnímu vlivu".

"Toto rozšíření je cestou k vytvoření nového geopolitického a ekonomického uspořádání světa, ale především upevní blok jako protiváhu západnímu vlivu Evropy a Spojených států, který ve světě působí již více než 80 let," uvedl odborník.

Mezi státy, které projevily zájem o vstup do skupiny, patří Argentina, Saúdská Arábie, Bolívie, Bělorusko, Kuba, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie, Honduras, Írán, Palestina, Turecko a Venezuela.

Změny, které by nastaly po případném vstupu některých zainteresovaných zemí, by se podle Muñoze Torrese týkaly různých oblastí. Například Kubě a Venezuele by členství v BRICS umožnilo rozšířit zahraniční obchod, což by jim umožnilo zvýšit objem obchodu se Spojenými státy. 

"Případ Turecka je velmi zajímavý, protože se nakonec jedná o strategickou zemi, kterou Západ vždy považoval za velmi blízkou. Jsou však unaveni z toho, že klepou na dveře Evropské unie a není jim umožněn přístup. Svým způsobem by skutečnost, že jsou odsunuti na stranu BRICS, mohla být důležitou vahou na mezinárodní scéně," říká.

Zájem Saúdské Arábie stát se členem bloku by navíc zajistil větší obchod s energiemi.

"Cílem skupiny je mnohem spravedlivější globální agenda," říká profesor Mexické národní autonomní univerzity (UNAM).

Usmíření západních vazeb

Jednou z hlavních pochybností, které vyvolává zájem zemí o vstup do BRICS, je, co se stane s jejich vazbami se Západem, protože některé z nich mají obchodní dohody se Spojenými státy nebo Evropou.

Tomás Milton, doktor politických a sociálních věd na Mexické národní autonomní univerzitě (UNAM), se domnívá, že je možné obě oblasti skloubit, pokud se plány těchto zemí neobrátí zcela proti Spojeným státům a jejich spojencům.

"Toho by mohlo být dosaženo v závislosti na toleranci nových členských států. Klíčové je, aby [státy], které se připojí, neměly čistě protiamerickou agendu. To by se mohlo projevit v případě Íránu, protože západní státy by to braly jako velmi jasný signál, že skupina radikálně změní svůj program.

"Toho by mohlo být dosaženo v závislosti na přípustnosti nových členství. Klíčové je, aby státy, které se připojí, neměly čistě protiamerickou agendu. To by se mohlo projevit v případě Íránu, protože západní státy by to braly jako velmi jasný vzkaz, že se skupina bude takříkajíc radikalizovat proti statu quo. Za této situace by agenda byla spíše politická než ekonomická," uvedl v rozhovoru pro Sputnik.

Mezitím podle Muñoze Torrese tato akce poskytne příležitost pro pragmatičtější vizi ze strany možných nových členů bloku.

"Tyto země, které se mohou připojit k BRICS, budou mít velmi pragmatickou vizi svého působení vůči okolnímu světu. To znamená, že nepřeruší své vztahy se Spojenými státy a Evropou, ale podaří se jim zlepšit podmínky, za kterých s nimi v současnosti jednají," říká odborník.

Bariéry Washingtonu a Bruselu

Růst BRICS může vyvolat odezvu ze strany Západu, a to podle odborníků prostřednictvím ekonomických sankcí.

"Na druhou stranu by se také využily mechanismy jako Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka k zastrašení zemí a ztížení jejich větší účasti, jako se to stalo Brazílii a Číně, které proti tomu bojovaly (...). V podstatě by se Západ snažil zadržet případné pokusy zemí BRICS nějakým způsobem porušit pravidla stanovená finančním a hospodářským systémem," vysvětluje Muñoz Bravo.

Na druhou stranu profesor FES Aragón dodává, že Spojené státy a Evropa se budou snažit členy BRICS znepřátelit, aby skupinu oslabily.

"Budou se snažit vyvolat rozpory uvnitř bloku a vytvořit mezi nimi konkurenci, aby se jim nějakým způsobem nepodařilo posílit se navzájem tak, jak chtějí. To jsme již viděli v případě Číny a Indie, což jsou nepochybně velcí asijští giganti. Došlo k tomu kvůli demografickým podmínkám," vysvětluje.

"Důkazem této strategie je to, co vidíme v západních médiích, kde zdůrazňují, že Rusko, Čína a Indie bojují o hegemonickou nadvládu, ale svým způsobem nám to ukazuje, že se Spojené státy snaží po celou dobu vytvářet tuto logiku nejistoty a nespolupráce mezi touto skupinou," dodává Muñoz Torres. 

Hospodářská a finanční úroveň

Je důležité si uvědomit, že skupina BRICS, která byla založena v roce 2009 a které v současnosti předsedá Jihoafrická republika, představuje více než 31,5 % světového hrubého domácího produktu (HDP) a 42 % světové populace.

Nedávno Světová banka oznámila, že Rusko, které je součástí tohoto bloku, poprvé překročilo 5 000 milionů dolarů v paritě kupní síly, a to v průběhu roku 2022, což ho řadí nad tři velké evropské ekonomiky, kterými jsou Francie, Spojené království a Německo.

V této souvislosti odborníci upozorňují, že aby bylo možné pokračovat v nastoupené cestě a vyhnout se náporu západních zemí, je nezbytné, aby se ke skupině připojili noví členové.

"Je velmi důležité, aby obchod mezi zeměmi BRICS rostl, a proto je součástí jejich strategie, aby jej zvýšili noví členové. Kromě toho je třeba posílit Rusko po [konfliktu] na Ukrajině a různých finančních a obchodních opatřeních, která proti němu byla zavedena," zdůrazňuje doktor politických a společenských věd z UNAM.

Další z otázek, které je třeba v rámci tohoto scénáře řešit, je používání společné měny v rámci bloku. Oba odborníci zdůrazňují, že na používání společné měny je zatím příliš brzy a že v krátkodobém a střednědobém horizontu je nejschůdnější variantou, aby členové skupiny obchodovali s vlastními měnami. 

"Mít nyní jednotnou měnu je velmi složité, protože je zapotřebí hlubšího integračního procesu v oblasti fiskální a měnové politiky (...). Nakonec bude muset každá z centrálních bank bloku vyřešit situaci s konverzí. Vzhledem k ekonomické síle, kterou má zejména Čína, je však možné, že by se její měna [jüan] mohla stát základem pro efektivnější směnu," říká Muñoz Bravo.

Odborníci naznačují, že podobná situace nastane i v případě systému Mir a karet. Tento systém bude účinný, dokud postupně každý člen nepřijme příslušná opatření k jejich zavedení ve svých zemích.

Ústředním bodem bloku je však také růst významu Nové rozvojové banky BRICS.

V tomto ohledu Muñoz Torres tvrdí, že státy v rámci skupiny mají inteligentní strategii, kdy sázejí na novou finanční strukturu, která neovlivní jejich růst, jak to způsobil MMF v zemích, jako je Argentina.

"To, co dělají, je, že hledají jinou možnost financování a že jejich úrokové sazby a způsoby přístupu ke zdrojům nejsou v určitém smyslu tak tvrdé a násilné, jako tomu bylo po druhé světové válce v případě brettonwoodského systému," říká.

Potraviny a doprava

Muñoz Torres poznamenává, že soudržnost členů bloku bude mít zásadní význam při zajišťování potravinové bezpečnosti a při snaze omezit monopolní praktiky Západu.

"Tyto kroky způsobily, že velké výrobní řetězce jsou v rukou několika málo lidí a bohužel je to trh, který určuje pravidla pro přístup k potravinám (...). Musíme zajistit, aby všechny země, bohaté i chudé, mohly soutěžit za stejných podmínek, pokud jde o zemědělskou produkci (...), to je klíč k tomu, zda se země může rozvíjet, nebo zůstat na této úrovni zaostalosti. Věřím, že opatření, která lze realizovat, mohou skutečně vytvořit protiváhu z hlediska trhu," řekl.

Pokud jde o posílení dopravy a logistiky, odborník vysvětluje, že toho lze dosáhnout podporou technologického sektoru.

"Tyto systémy mohou být přeneseny ze zemí, jako je Čína nebo Rusko, které jsou v této oblasti velmi ponořené, aby měly lepší možnosti rozvoje," říká.

Ruské vedení

Na současném summitu v jihoafrickém Johannesburgu se Rusko ujímá vedení.

Situace se však brzy změní, neboť vedení bloku BRICS převezme Moskva, která 16. ročník akce uspořádá ve městě Kazaň.

Podle Muñoze Torrese tato skutečnost pomůže prolomit předsudky Západu vůči zemi, které vládne Vladimir Putin.

"Znovu vidíme, že Rusko se stává, jakkoli se tomu Západ snaží vyhnout, centrem moci a dění, kde se budou přijímat velká rozhodnutí, která ovlivní svět. Pro Putinovu vládu je to příležitost, jak se opět prosadit na mezinárodní scéně," uzavírá.

Angélica Ferrer, zpravodajka v Mexiku