Poselství prezidenta Ruské federace Vladimira Putina Federálnímu shromáždění (I.)

Občané se semkli - a my to vidíme, je třeba poděkovat za to našim občanům - kolem vlasteneckých hodnot nikoli proto, že jsou se vším spokojeni, že vše jim vyhovuje. Ne, obtíží a problémů, právě teď je dost. Ale existuje pochopení jejich příčin, a co je nejdůležitější - jistota, že společně je určitě překonáme. Ochotu pracovat v zájmu Ruska, srdečná, upřímná starost o něj – to je to, co leží v základě tohoto semknutí.

Lidé přitom očekávají, že jim budou zajištěny široké a rovné příležitosti pro seberealizaci, pro uvedení do života podnikatelských, tvůrčích, občanských iniciativ, počítají s úctou k sobě, ke svým právům a svobodám, ke své práci.

Principy spravedlnosti, respektu a důvěry jsou univerzální. Pevně si za nimi stojíme – a jak je vidět, není to bez výsledků – na mezinárodní scéně. Ale ve stejné míře jsme povinni zaručit jejich realizaci uvnitř země, vůči každému člověku a celé společnosti.

Jakákoliv nespravedlnost a lež je vnímána velmi intenzivně. To je vůbec příznačný rys naší kultury. Společnost rozhodně odmítá povýšenost, hulvátství, aroganci a sobectví, ať už je jejich nositelem kdokoli, a stále více oceňuje takové vlastnosti, jako je

odpovědnost, vysoká morálka, péče o veřejné blaho, ochota nasluchat druhým a respektovat jejich mínění.

Předvedla to i předvolební kampaň, která se konala letos. Víte, že iniciativa o návratu ke smíšenému modelu volby poslanců Státní dumy byla podpořena v Poselství z roku 2012. Byl to zásadní krok vstříc veřejnému mínění.

Domnívám se, že zaměření vývoje politického systému, institucí přímé demokracie na zvýšení konkurenční schopnosti voleb je zcela oprávněné, a my v tom určitě budeme pokračovat.

Vzrostla role Státní dumy jako zastupitelského orgánu. Celkově posílila autorita zákonodárné moci. Musíme ji podporovat, potvrzovat skutky. To se týká všech politických sil zastoupených v parlamentu.

Ale, samozřejmě, zvláštní odpovědnost spočívá na straně Jednotné Rusko, která dnes, mimochodem, slaví své 15. výročí ze dne založení. Strana má ústavní většinu ve Státní dumě, je hlavní oporou vlády v parlamentu. A je třeba tak sladit společnou práci, aby všechny závazky, sliby, které byly dány občanům, byly splněny.

Právě občané určili výsledek volební kampaně, vybrali si cestu tvořivého rozvoje země, prokázali, že žijeme ve zdravé, přesvědčené o svých spravedlivých požadavcích společnosti, v níž sílí imunita vůči populismu a demagogii a vysoce se hodnotí vzájemná podpora, soudržnost a jednota.

Nejde tu samozřejmě o nějaká dogmata, o jakousi předstíranou, falešnou jednotu, tím spíše o donucování k určitému světovému názoru – to vše v naší historii, jak dobře víte, bylo, a my nemáme v úmyslu vracet se zpět, do minulosti.

Ale to neznamená, že žonglováním s krásnými slovy a za zástěrkou úvah o svobodě si někdo může dovolovat urážet pocity jiných lidí a národní tradice.

Víte, pokud se někdo cítí vyspělejším, intelektuálně vyšším, dokonce se domnívá, že v něčem je trochu chytřejší, – pokud jste takový, ale chováte se s úctou k ostatním lidem, tak to je přirozené.

Zároveň samozřejmě považuji za nepřijatelnou i vstřícnou agresivní reakci, tím spíše, pokud to vede k vandalismu a porušení zákona. Na podobné projevy bude stát reagovat tvrdě.

Zítra máme zasedání Rady pro kulturu; určitě budeme projednávat otázky, které vyvolávají širokou diskusi, a mluvit o principech vzájemné odpovědnosti představitelů občanské společnosti a osobnosti z oblasti umění.

Ale chci zvláště zdůraznit: také v kultuře, v politice, v médiích a ve veřejném životě, v polemice kolem ekonomických otázek nikdo nemůže zakázat svobodně myslet a otevřeně vyjadřovat svůj postoj.

Opakuji, když mluvíme o solidaritě a jednotě, máme na mysli vědomou, přirozenou konsolidaci občanů v zájmu úspěšného rozvoje Ruska.

Lze vůbec dosáhnout významných strategických cílů v rozdrobené společnosti? Mohou se řešit tyto úkoly s parlamentem, v němž místo produktivní práce soutěží ambice a neplodné půtky?

Lze se důstojně rozvíjet na vratké půdě slabého státu a moci bez vlastní vůle, řízené zvenčí, moci, která ztratila důvěru svých občanů? Odpověď je jasná: samozřejmě, že ne.

V poslední době jsme viděli mnoho zemí, v nichž taková situace otevírala cestu dobrodruhům, převratům a v konečném důsledku anarchii. Všude stejný výsledek: lidské tragédie a oběti, úpadek a zbídačení, chaos, zklamání.

Obavy vyvolává také to, že ve světě, dokonce i v zdánlivě nejvíce prosperujících zemích a stabilních regionech, vzniká stále více nových trhlin a konfliktů na politické, národní, náboženské, sociální půdě.

To vše se napojuje na těžkou migrační krizi, s níž se setkali, například, evropské a další země. Dobře víme, jaké důsledky způsobují tzv. velké otřesy. Bohužel, v naší zemi v minulém století jich nebylo málo.

Blížící se rok 2017 je rokem stého výročí Únorové a Říjnové revoluce. To je významný důvod se znovu podívat na příčiny a samotnou povahu revoluce v Rusku. Úkol nejen pro historiky a vědce – ruská společnost potřebuje objektivní, poctivou, hlubokou analýzu těchto událostí.

Jsou to naše společné dějiny, a chovat se k nim je třeba s respektem. O tom psal vynikající ruský, sovětský filozof Alexej Fjodorovič Losev. "Známe celou trnitou cestu naší země, napsal, víme o únavných letech boje, nedostatku, utrpení, ale pro syna své Vlasti to vše je blízké, nedotknutelné, drahé."

Jsem si jistý, že absolutní většina našich občanů sdílí přesně takový pocit Vlasti a poučení z historie potřebujeme především k usmíření, k upevnění veřejného, politického, občanského porozumění, kterého se nám podařilo dnes dosáhnout.

Je nepřípustné vtahovat rozbroje, zlobu, zášť a hořkost minulosti do našeho dnešního života, spekulovat ve svém vlastním politickém a jiném zájmu na tragédiích, které se dotkly prakticky každé rodiny v Rusku, ať už naši předkové stáli tehdy na kterékoli straně barikády. Je třeba mít na paměti: jsme jednotný lid, jsme jeden národ, a Rusko máme jen jedno.

Vážení kolegové!

Smyslem celé naší politiky je péče o lidi, navyšování lidského kapitálu jako hlavního bohatství Ruska. Proto je naše úsilí zaměřeno na podporu tradičních hodnot a rodiny, na demografické programy, zlepšení životního prostředí, zdraví lidí, rozvoj vzdělávání a kultury.

Víte, nemůžu neříct pár slov o tom, co se skutečně děje, co zde máme, čeho jsme dosáhli. Přirozený přírůstek obyvatelstva pokračuje.

Demografové mají takový pojem "koeficient porodnosti", ten v roce 2013 činil v Rusku 1,7, což je více než ve většině evropských zemí. Pro srovnání uvedu: Portugalsko – 1,2, Španělsko a Řecko – 1,3, Rakousko, Německo, Itálie – 1,4, v České republice to bylo 1,5. Jedná se o data za rok 2013. V roce 2015 celková míra porodnosti v Rusku bude ještě trochu vyšší, jen o něco málo, ale přece jen vyšší – 1,78.

Budeme pokračovat se změnami v sociální oblasti, aby se přibližovala k lidem, k jejich potřebám, byla stále modernější a spravedlivější. Sociální odvětví musí přilákat kvalifikované lidi, talentovanou mládež, takže budeme zvyšovat i platy odborníků, zlepšovat podmínky jejich práce.

Podotýkám, že zájem o studium na lékařských a pedagogických školách neustále roste, i když ještě nedávno soutěž o příjetí byla téměř nulová. V roce 2016 se o jedno místo na pedagogické obory ucházelo 7,8 zájemců, a podle údajů posledního přijímání na rozpočtová místa se v roce 2016 na lékařské vysoké školy hlásilo již téměř 28 osob na jedno místo. Lze jen popřát všem mladým profesionálům zdraví a úspěch v jejich práci v budoucnu.

Dobře si vzpomínám, jak jsme svého času diskutovali s kolegy o projektech rozvoje špičkové lékařské péče, jakož i sítě prenatálních center, která jsme u nás vůbec neměli. Nyní, v roce 2018, jich v Rusku bude již 94.

Takže dnes naši lékaři zachraňují novorozence i v nejtěžších případech. I podle těchto ukazatelů jsme se dostali na úroveň vyspělých zemí.

Podle údajů, ještě z roku 2015, dosahovaly ukazatele kojenecké úmrtnosti v Rusku 6,5 na tisíc živě narozených dětí, a v evropském regionu Světové zdravotnické organizace činil tento ukazatel 6,6, to znamená, že u nás už tehdy byl o něco lepší. Během prvních 10 měsíců roku 2016 se Rusko dostalo na úroveň 5,9.

Za posledních deset let se 15krát zvýšil objem vysocetechnologické lékařské pomoci. Stovky tisíc složitých operací se provádí nejen v předních federálních centrech, ale i v regionálních nemocnicích. Jestliže v roce 2005, kdy jsme zahájili tento program, vysocetechnologickou lékařskou pomoc dostávalo v Rusku 60 tisíc lidí, v roce 2016 už to bude 900 tisíc. Takže je potřeba jít ještě dál. Ale stojí za to porovnat: 60 tisíc a 900 tisíc – rozdíl je to značný.

V příštím roce musíme zavést mechanismy stabilního financování vysocetechnologické pomoci. To umožní dále zvyšovat její dostupnost, zkracovat lhůty čekání na operace.

Celkově vzato, to je třeba rovnou říci, problémy ve zdravotnictví obecně zůstávají, je jich stále ještě velmi mnoho. A především se týkají primární péče. Jejímu rozvoji je třeba věnovat prioritní pozornost.

Občané se často setkávají s frontami, s formálním, lhostejným postojem k sobě. Lékaři jsou přetíženi, je těžké dostat se k požadovanému odborníkovi. Velmi často se

stává, že kliniky jsou vybaveny nejmodernějším zařízením, avšak zdravotnický personál jednoduše nemá kvalifikaci, aby ho používal.

Od příštího roku na základě federálních a regionálních zdravotních center a vysokých škol bude zavedena pravidelná rekvalifikace lékařů. Při tom specialista s pomocí vzdělávacího certifikátu si bude moci sám vybrat, kde a jak zlepšit svou kvalifikaci.

Budeme i nadále navyšovat taktéž úroveň informatizace zdravotnictví, aby se pacient mohl komfortně a jednoduše objednat k lékaři, aby se zlepšilo vedení dokumentace. Je třeba osvobodit lékaře od rutiny, od vyplňování spousty zpráv a potvrzení, poskytnout jim více času na přímou péči o pacienty.

Také s pomocí informačních technologií bude výrazně zvýšena účinnost kontroly nad trhem životně důležitých léků. To umožní zbavit se padělků, včetně těch tvařících se jako nové léky, zamezit předražování při nákupech léků pro nemocnice a polikliniky.

V průběhu příštích dvou let doporučuji připojit k vysokorychlostnímu internetu všechny nemocnice a kliniky naší země. Umožní to lékařům i ve vzdáleném městě nebo obci využít možnosti telemedicíny, rychle získat konzultaci kolegů z regionálních nebo federálních klinik.

Chtěl bych na to upozornit Ministerstvo komunikací. Ministr nás ujistil, že tento úkol je naprosto realistický, proveditelný.

Řekl jsem to teď z tribuny, celá země nyní bude tuto záležitost pozorně sledovat.

S ohledem na geografii, obrovská, někdy těžko přístupná území, Rusko rovněž potřebuje dobře vybavenou leteckou záchrannou službu. Již od příštího roku program rozvoje letecké záchrannéu služby pokryje 34 regiony země, které získají finanční prostředky z federálního rozpočtu.

Především je to Sibiř, Sever a Dálný Východ. Na tyto cíle (poslanci o tom vědí, byla to také i vaše iniciativa) bude v roce 2017 na nákup leteckých služeb v rámci projektu rozvoje zdravotního letectva vyčleněno (v druhém čtení by to mělo projít) 3,3 miliardy rublů.

(pokračování)