A jediné, co se nabízí je - ano - že se jedná o ironii!
Nejde vážení! Ne tak jak píše a referuje o Ukrajině Respekt, ne tak jak píší v téže věci Hospodářky a ne tak jak píší redakční koryfejové o týchž tématech na Aktuálně! A přidám ještě jeden argument – dnes menšinovým majitelem Respektu je občan Schwarzenberg. Jakkoli se domnívám, že do činnosti redakce zasahuje minimálně, nevěřím, že na ni nemá vliv vůbec a že by ji nechal zesměšňovat a ironizovat politické zásady na kterých stojí. Ne po tom, co zmíněné tištěné tituly, spolu s prakticky všemi dalšími, předváděly právě před rokem při prezidentských volbách a v týdnech na druhé kolo prezidentského hlasování navazujících. Však si to ještě dobře pamatujeme.
A leckoho musí napadnout, že nyní, ohledně Ukrajiny, se děje přesně totéž. Ne, ti pánové svou diskusi mysleli smrtelně vážně. Jen někteří – Honzejk, Šídlo a Mádl osvědčili více selského rozumu a nadhledu než zbylí písmáci.
Jak před rokem, tak nyní opět, ohledně Ukrajiny, jsem poukazoval na to, že novináři svou usilovnou a zoufalou jednostranností dosáhli jen toho, že jsou, v obou případech, mezi hlavními poraženými.
Že ona neuvěřitelná a leckdy vysloveně demagogická jednostrannost vede jen a jen k tomu, že ztrácí to úplně nejdůležitější, co mohou svým čtenářům a tedy zákazníkům nabídnout – totiž důvěryhodnost!
Ti z nás, co ještě kupují tištěný tisk tak činí hlavně proto, aby získali, pokud možno, co nejširší pohled na tu část života kolem nás, který je zajímá. A je jedno jestli tím zájmem jsou afery celebrit, zpravodajství a story kolem fotbalu či hokeje nebo domácí a zahraniční politika.
Ve všech případech platí železné pravidlo – pokud se, navíc opakovaně , přesvědčím, že to, co jsem koupil byla lež či pololež – končím. Jestliže ovšem nezasáhne nějaký další velký faktor. Osobně znám dva – prestiž a nostalgie. K té nostalgii se ještě dostaneme dále, kdo nechce čekat, necht si vzpomene na včerejší velmi trefnou poznámku v tomto směru od Jardy Hudce. Na příslušném místě textu ji, více méně, svými slovy zopakuji. A také tam vysvětlím tu prestiž. Protože speciálně tenhle termín, zatím, v kontextu toho, co jsem zatím napsal, vyznívá docela komicky. Jsem si toho vědom.
Ted musím odbočit a vysvětlit, co mne přimělo psát zase na tohle téma. Prostě včera mi připadlo rozumné, trošku se popídit, jak vlastně vypadá čtenost hlavních novinových titulů v zemi. Jestli čísla potvrdí, moje téze o prohře novinářů díky jednostrannému informování. Ted vypustím pasáž, kterou jsem měl přichystanou jako ilustraci. Mám k tomu docel a dobrý důvod. Troufnu si tvrdit, že se mi to bude asi hodit pro diskusi.
Na serveru Mediaguru. cz je čerstvý článek se zajímavými a přehlednými čísly na toto téma. Které vám ted, ve formě tří tabulek (viz. fotogalerie), odprezentuji a následně okomentuji:
Zdroj: http://www.mediaguru.cz/2014/03/deniky-vstoupily-do-noveho-roku-poklesem-o-8/#.UyB0M5V3sdU
Jsou to zajímavé tabulky, co říkáte? Je zcela zřejmé, že klasickým novinám opravdu asi zvoní hrana. Protože propad zaznamenaly všechny tituly. Samozřejmě, že nejmenší měl Blesk. Který je založen ze své podstaty na laciné senzaci, velkých a bombastických titulcích a co nejskandálnějších fotografiích a heslu – hlavně nepřemýšlet! To rezonuje! Ale v číslech absolutního úbytku prodejů neztratil tak úplně málo. Jenže Blesk mne zas až tak moc nezajímá.
Zajímají mne tzv. seriozní tituly. Protože zmínění pánové ze včerejší diskuse jsou právě z této sféry. Speciálně tenhle sektor dostal pořádně na budku! Vzpomínáte ještě, kdo byl tehdy v čele schwarzenberské novinářské lobby? MfD a Lidovky! Přijde vám divné , že když se rok s rokem sejde, jsou to právě tyhle dvoje noviny, které utrpěly největší ztráty ohledně odešlých čtenářů? Mně ani trochu. Dostaly jen to, co si sami svou zoufalou schwarzenberskou masáží zasloužily!
Relativně “dobře” z ročního zúčtování vyšlo naopak Právo, Deník a HN. Právo jako jediný celostátní titul, řekněme s nadsázkou – psal opačně,
Deník se snaží být co nejvíce regionální a velká politická témata zas až tak neakcentuje a Bakalovy HN? To je docela speciální záležitost! Přiznávám, že u těch jsem s logikou v koncích. Mají procentně nejvyšší ztráty v pultovém prodeji ze všech a podobně také největší procentní ztrátu předplatitelů… Ale nejmenší odliv v celkovém prodeji prodaného nákladu.. Zvláštní! Ono je těch podivností u těch tabulek více. Jeden by řekl, že platí následující rovnice:
celkový prodaný náklad = součet pultového prodeje + předplatné
nicméně tak to zjevně není! Nenapadá mne třetí prodejní kanál pro denní tisk, kromě rozdávání zdarma. Doufám, že poučený Kosíř mi tuto podivnost vysvětlí, protože je k nalezení u všech tiskovin z tabulek. Nicméně, vratme se k našim tabulkám. Je zcela zřejmé, že především odešli tzv. volní čtenáři. Ti, co kupují noviny na státncích a v trafikách. Tihle se prostě značným procentem rozhodli si požitek z ranních novin odpustit. A zde nepochybně fungují dva hlavní důvody:
- ekonomická situace, která leckoho z téhle skupiny nutí šetřit
-věrohodnost nakupovaného produktu.
Nemám vodítko, abych si troufl na odhad, co z obou možností platí více. Nicméně jestliže ve volném prodeji ztrácí zejména tituly, které cílí na tzv. nejvyšší příjmovou klientelu – HN +Lidovky a střední vrstvu a nejméně naopak krvácel Blesk, Sport, AHA, což jsou jasně tituly nízkopříjmových a Právo s Deníkem jsou na polovičních ztrátách co “prestižní” seriozní konkurence, tak bych dovodil zcela jednoznačně, že hlavním důvodem snížených pultových prodejů asi napjaté soukromé finance nebudou.
Máme tady ještě ovšem tabulku třetí, informující o ztrátách předplatitelů. A tady se musím vrátit k začátku článku, kdy jsem více méně citoval jeden z včerejších diskusních příspěvků, Jardy Hudce – že totiž předplatitelé jsou nostalgici a rozvinul, že také se může jednat, vedle oné nostalgie jde o věc tzv. prestiže.
Ona tabulka totiž neuvádí, kolik procent z předplatitelů jsou soukromí abonenti a kolik tvoří firemní předplatné. Když budete mít firmu a je celkem jedno jestli jde o banku , aerolinky, restauraci, úřad veřejné správy, školu – jaké noviny si asi tak předplatíte? Určitě MfD – jako střední proud. Když to bude firma dbající na dobrou pověst a odbornou informovanost? Pak určitě Hospodářky. Á když budete mít právní kancelář? Tipl bych si na Lidovky. Tihle nějaký Deník, který referuje, že se někde narodila trojčata nebo že místní baráčníci pořádají ples či Právo, evokující už svým hlavním nápisem doby dávno minulé, určitě objednávat nebudou.
A všimli jste si těch neuvěřitelně nízkých počtů předplatitelů bulváru? I to je jasná zpráva. Předplatné Blesku bych si jako firma pořídil tehdy, když bych provozoval kadeřnictví, masážní salon, solárko, nehtové studio. Prosím Kosířky, aby se na mne nezlobily, neposmívám se jim. Snažím se myslet jako podnikatel. A tudíž vyhovět převažujícímu vkusu. Kdyby to kadeřnictví mělo pánskou část, tak tam nutně bude Sport. Z pochopitelných důvodů.
Nicméně i u abonovaných odběratelů ztrácely nejvíce oba deníky, cílící na top klientelu! A že MfD ztrtaila nejméně? No jak se to vezme. Mezi ní a Právem je rozdíl procentní docela zanedbatelný. A to jsme si řekli, že ohledně předplatitelů z řad komerce bude Fronta daleko více poptávána než levicový titul.
Ale zcela signifikantní je pro mne úbytek předplatného u Lidovek a Hospodářek! Ti, kteří je odebírali a přestali, ve velké většině nemají hluboko do kapsy. Přesto odřekli! Naprosto nadpropočně! Prostě jim tyhle titul y přestaly konvenovat!
Přidám ještě tabulku čtvrtou vlastní, v níž jsem dopočítal, kolik % z celkového prodeje nyní i před rokem, tvoří předplatitelé:
Titul % předplatného 1/14 %předplatného 1/13
Blesk 2,9 4,3
MFD 53,9 50,7
Deník 69,9 68,3
Právo 39,3 38,3
AHA 0,6 0,7
Sport 10,1 10,0
LN 52,7 50,5
HN 68,2 70,7
Ta je pro mne mimořádně zajímavá! Dokumentuje jednu věc – že téměř u všech vydavatelů, díky snížení volných prodejů, vzrostl význam předplatitelského kmene! Jakkoli i ten se zmenšil.
Jistě máme zde výjimku – HN. Být jejich šéfredaktorem, asi bych z tohohle čísla nespal… Tyhle noviny nikdy nebudou produktem pro trafiku na zastávce autobusu. Ty jsou opravdu o trvalých, na prestiž dbajících předplatitelích. Pro mne se HN prostě začaly potýkat se ztrátou důvěry u těch, na kterých jim nejvíce záleží.
Naprosto nijak překvapující zjištění, že naopak největší nárůst váhy abonentů po nastalých ztrátách všech čtenářů je u MfD a LN. Po jejich zuřivě ODS a TOP obdobích, patří mezi jejich trvalé odběratele soukromě zejména ti, jimž tahle demagogicko – dogmatická stranická /polo/propaganda názorově vyhovuje a pak – nostalgici.
Těmi míním takové, jako jsem já. Kteří prostě chtějí víc informací než najdou na internetu, například komentářovou oponenturu stálého levelu To potřebuji k tomu, jaké závěry si následně udělám sám. Tohle mi internet většinou není schopen poskytnout. Komentářů halda, ale nikoli stálý level. Příliš proměnná měřítka / tedy velké cirkulující množství jiných názorů/ totiž problematizují tvorbu vlastních závěrů. Aspon já tak funguji. Potřebuji mít nějaký “stálý” normál jako vnitřní orientaci. Nicméně i tady jsou ztráty předplatitelů pankáčhujerů naprosto nepřehlédnutelné. Opět – vzhledem k váze firemních odběratelů v jejich klientském portfoliu.
Znovu se musím vrátit k včerejší dementní diskusi a bádáním nad tím, jestli bojkotovat v Česku KHL… Být Taberym a spol. určitě bych pro onu diskusi zvolil jiné téma. například – jak naše noviny přežijí do příštího ledna!
říkáte, že tištěný zpravodajský produkt není už in a že prostě odchází ze scény stejně jako kdysi psací stroje s příchodem počítačů a kopírek? Že lidé přecházejí na internet? To jistě také. Otázkou ovšem je, čemu onen čas, ušetřený listování v papíru na tom internetu věnují. Dost sotva to bude nahrazeno tím, že by tam četli Taberyho, Šídla a spol. Až na pány z Aktuálně, jsou jejich komentáře, analýzy a úvahy v neplaceném segmentu portálu k vidění moc nejsou…
A statistiky vývoje počtů zákazníků, navštěvujících placené stránky jsem jaksi nedohledal. Tím nechci říci, že neexistují.
Ale být Taberym a spol. určitě bych řešil něco úplně jiného, než tu nebetyčnou ptákovinu.
Protože ona placená internetová žurnalistika asi náhradu za ztracené klasické čtenáře hned tak nevygeneruje. Viz toco zanělo před 3/4 rokem na specializované mediální konferenci IAC 2013v Praze.
Například tohle:
V Česku je v současné době podle Jakuba Ungera z Centrum Holdings zhruba 8 tisíc lidí, kteří si předplácí některý z online titulů. Ungr odhadl, že pokud by digitální předplatné rostlo současným tempem a náklad tištěných novin by klesal i v budoucnu stejně rychle jako doposud, došlo by v roce 2029 k tomu, že by v Česku byl stejný počet digitálních předplatných, jako náklad tištěných novin. Jenže – jestliže dnes je náklad deníků v Česku okolo jednoho milionu, v roce 2029 by poklesl na 100 tisíc.
Centrum Holdings už rok vydává placený deník Insider. Lidé jsou ochotní podle Ungra platit za fakta z byznysu a za odlišnost.
A také toto:
Vydavatelství Economia, které vydává v elektronické podobě deník Hospodářské noviny, zaznamenalo v únoru v průměru 3494 prodaných vydání HN za den, každý týden v průměru 975 vydání týdeníku Ekonom a 2057 vydání Respektu.
zdroj: http://www.lupa.cz/clanky/iac-2013-tistena-media-jsou-na-krizovatce-a-internet-je-podhodnocene-medium/
Dost zdrcující čísla! A právě mne napadlo – není takhle náhodou ta disporporce v tom vzorečku o celkovém prodaném nákladu, kterou zminuji v textu výše , dán těmi, kteří přešli na elektronická vydání???
Jestliže ano… tak být Taberym a spol. jdu s předstihem na rekvalifikační kurz! Protože za Karlhujerství zaplatili velmi a velmi. A ted to všechno násobí nesmyslnou jednostranností ohledně Ukrajiny.
Netuším, jestli Kosa bude existovat za rok. Podobně nemám zdání, jestli mne výrazně nedostane Alzheimer, či zda i za rok budou veřejně dostupná čísla o vývoji prodaných titulů. Jestliže všechno klapne, pak se velmi rád k tomuhle tématu opět vrátím. S dalším srovnáním. jakkoli rozhodně nemůže být stejné. Vydavatelství MfD převzal Babiš, Ringiera Křetínský. Což znamená zásadní proměny novin i jejich redakcí. Mohu posuzovat pouze Lidovky. Ty jsou výrazně jiné než před rokem. Nesrovnatelně! Méně demagogie, více reálných kauz. Ale tak nějak bez chuti a bez zápachu. A ohledně Ukrajiny jsou občas až překvapivě věcné…
zdroj:http://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/03/12/kdyz-blbstvi-kvete/
