Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Česká gramatika podporuje genderové stereotypy.

Hodnocení uživatelů:  / 16
NejhoršíNejlepší 

Čeština je těžký jazyk. I JÁ s nim mám někdy (či spíše často) problémy. Zejména zájmena, jak by řekl klasik, ale také psaní tvrdého a měkkého "y,i".

Psaní "y,i" závisí od rodu (ženský, mužský), životnosti (životné a neživotné) a jednotného či množného čísla.

Zvláště pak psaní "y,i" podle rodu je minimálně genderově nevyvážené, neřkuli z pohledu rodu ženského nespravedlivé.

  • ceska-gramatika-podporuje-genderove-stereotypy

 Tvrdé  "y" bych proto již dávno "v kontextu nové genderové bezpohlavní či multirodové ideologie" zrušil. (Pozn.: V češtině se "i" či "y" ve slovesech v minulém čase píše podle pohlaví-rodu.) Vždyť jak k tomu přijdou  genderistky, když "muži byli, ženy bylY", ale "muži a ženy byLI". To je jasná jazyková diskriminace a podpora genderového stereotypu, že ženy jsou podřízeny mužům :-)

A jak chceme pouze dvěma Y,I rozlišovat dnes již více než 70 rodů či pohlaví. Jaké "ičko" použijeme, když budeme psát třeba o tzv. fluidech, transgenderech, či genderqueer lidech, u kterých se rod či pohlaví mění v čase?

Prostě tvrdé "y" bych v rámci genderové jazykové korektnosti zrušil  a tím pomohl nejen dyslektickým dětem, genderistům v tzv. rodovém vyrovnání, ale vůbec nám všem v omezení psaní s hrubkama. 

I v jiných jazycích řeší genderoví fundamentalisté problém jazykové genderové nekorektnosti, která podporuje genderové stereotypy. Tak například ve španělštině, když chcete říct, že dívky jsou spolu tak řeknete (i píšete) chicas son juntAs, zatímco když jsou spolu kluci tak se to řekne: chicos son juntOs.

To vše by bylo ještě OK, ale když jsou spolu dívky(ženy) a kluci(muži) tak se to řekne: chicas(mujeres) y chicos(hombres) son juntOs, což se už ale genderistkám a feministkám nelíbí, takže navrhují, aby se holkám a klukům, kteří jsou spolu neříkalo juntOs, ale genderově neutrálně juntEs. Tedy: chicas y chicos juntEs.

Nebo zabití člověka (muže i ženy) se ještě donedávna ve španělštině říkalo jen homicidio (odvozeno  od homme - muž, člověk), což je opět genderově nevyvážené. a tak zavedly španělsky mluvící genderistky a feministky nový pojem femicidio (od femme-žena), což je zabití ženy mužem a aby toho nebylo málo zabití ženy ženou se řekne feminicidio.

Ale zajímalo by mě jak chtějí genderoví "jazykovědci-hispanisté" pokračovat v pojmenovávaní zabíjení mezi jednotlivými pohlavími (rody), když dnes již máme přes 70 rodů či pohlaví.

V češtině je "naštěstí" vražda i zabití, abychtakřekl "genderově neutrální".

Jak je vidět, po zásazích genderistek a feministek se mění i jiné jazyky, tak proč by se neměla genderově upravit i čeština. A začal bych vypuštěním tvrdého "y".

Jestli si myslíte, že jako Slovák nemám právo o revizi pravopisu českého jazyka mluvit, tak si přečtěte článek publikovaný na portálu pedagogicke.info viz. níže.

Mimochodem "y" bych vypustil i ze slovenčiny. 

-----------------------------------

Josef Bouška: Čeština pro 21. století: Aby jsme jí zachránily, musí se zjednodušit

Pokud má naše spisovná mateřština - zejména v psané podobě - zůstat živým jazykem, musí se podstatným způsobem změnit. Jazyk, s nímž ani rodilí mluvčí neumí zacházet, postrádá smysl.


Z článku v AKtuálně.cz vybíráme:

A přesně v té situaci se psaná čeština nachází. Místo živoucího prostředku vzájemného dorozumění se stala vysokým uměním pro hrstku zasvěcených, a ani oni se neobejdou bez konzultací s akademickou elitou v ÚJČ. Není normální, aby se televizním hitem stala "show", kde známý herec předčítá školní text a statisíce dospělých lidí před obrazovkami smolí přepis, aby zjistili, jak mizerně ovládají vlastní řeč. Spisovná čeština představuje stejně ohrožený druh jako bílí nosorožci, jen si to moc neuvědomujeme, protože už každý máme tento stav za přirozený a nevyhnutelný.

Vypustit z povinného učiva přechodníky je fajn, ale krom malinké úlevy pro studenty to nic neřeší. Kdo z běžné populace přechodníků užívat nechce, ten jich zkrátka neužívá, kašlaje na momentální osnovy. Problém spočívá spíš ve výrazivu, s nímž pracujeme často. Změna musí přijít zde.

Kdykoli zazní požadavek na úpravu pravidel češtiny, začíná nemalá část laskavých čtenářů hlasitě křičet, lomit rukama a posílat autora do blázince i horších míst. Pravopis však není posvátná kráva. Ať se to komu líbí či nikoliv, jedná se o uměle vytvořené předpisy, které mají sloužit jazyku a lidem, co ho používají. Nyní však neslouží, spíše vládne, a to v čím dál větším odtržení od reality.
 
 

Facebook komentáře