Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Účel světí prostředky. Je jen otázka, komu či čemu to slouží.

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Lustrační zákon. Snažím se pochopit, o co vlastně komu jde. Jedna strana usiluje o jeho zrušení, zatím co druhá o další platnost. Snažím se pochopit, co je na těchto tendencích podstatné, k čemu je to všechno dobré a prospěšné a komu nebo čemu to má posloužit. Snažím se, ale fakt nechápu.

  • ucel-sveti-prostredky-je-jen-otazka-komu-ci-cemu-to-slouzi

Na jedné straně proti záměru zrušení lustračního zákona se výrazně vymezují a protestují představitelé Konfederace politických vězňů (KPV) i s několika dalšími významnými jedinci. Konstatují, že nehodlají přihlížet pokusům ČSSD a KSČM o revizi, potažmo zrušení lustračního zákona. Tato norma totiž znemožňuje, aby se do vysokých funkcí ve státní správě dostali agenti a rezidenti komunistické státní bezpečnosti (StB). Na druhé straně, z pohledu KPV, je to právě KSČM, která podala návrh na zrušení tohoto zákona, který mj. podpořili i představitelé ČSSD, konkrétně předseda Bohuslav Sobotka. Konfederace politických vězňů, tedy bývalí političtí vězni totiž upozorňují, že Komunistická strana Československa byla zákonem č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu označena za zločinnou. Jak se uvádí v prohlášení KPV, KSČM se dosud nevyrovnala se svojí totalitní minulostí, je pokračovatelkou KSČ a stranou nedemokratickou a extremistickou. Ani po 24 letech od sametové revoluce nedošlo k právnímu narovnání ani k morálnímu odsouzení zločinů komunismu. Tolik fakta, pokud to však lze za fakta „ánblok“ považovat.

Domnívám se, že v prohlášení KPV je více demagogie než faktografie a relevantnosti. Mohu ještě chápat, že usilují o nějakou oficiální satisfakci, ale to je tak asi všechno, na co mohou mít ještě po 24 letech nárok. Jestliže, jak KPV uvádí, za 24 let nedošlo k právnímu a morálnímu odsouzení zločinů komunismu, je to snad vinou KSČM, nebo politiků, kteří od r. 1989 dodnes vládnou? Co např. věhlasný a tolik opěvovaný, oslavovaný, rovněž často „virózou“ postihovaný demokrat Václav Havel? Co Václav Klaus a další antikomunisté a demokraté? Proč se jim nevytýká nečinnost či nezájem tuto otázku konečně vyřešit, ale předhazuje se staré ohrané klišé, že KSČM je stranou nedemokratickou a extremistickou? Nemýlím-li se, i Ústavní soud nenašel důvody, proč KSČM jako zločineckou stranu zakázat. Notabene, na adresu Konfederace politických vězňů: jak dlouho ještě budete používat ubohou demagogickou berličku o tom, že KSČM je strana nedemokratická a zločinná? Čím můžete doložit, argumentovat, prokázat, že KSČM ve dnes své činnosti postupuje nedemokraticky (kromě z vašeho pohledu obehraného a demagogického tvrzení o zločinnosti KSČM)? Není to náhodou ničím nepodložená lež, resp. pomluva, tedy z hlediska práva trestný čin? Totéž platí o extremismu, ze kterého je KSČM rovněž nevybíravě osočována! V čem spatřujete extremismus, vezmeme-li přirovnání např. činnost DSSS? Co mají tyto dvě strany společného kromě toho, že jedné (DSSS) přísluší přívlastek extremismu zcela oprávněně, druhé (KSČM) pak jen jako virtuální (možná zbožný) příměr podstaty politické nebezpečnosti? Ale kde jsou fakta, argumenty, čím lze extremismus KSČM dokázat in natura? Nicméně, jak je uvedeno v titulku: Účel světí prostředky a pokud to jde, je třeba toho využít.

Co je však zarážející, že celá řada exponentů Konfederace politických vězňů se rekrutuje jako intelektuálové, tedy vysokoškolsky vzdělaní lidé.. Zde narážím na poukazování, že agenti pracovali jak pro potřeby StB, tak KGB, že zájmové skupiny operovaly po celém území Československa, působily ve všech sférách společnosti , tedy v armádě, v ekonomice, v politických kruzích, v kultuře, sportu, a podobně. Nepochybuji o tom, že je to pravda. Nepochybuji, že na to spousta lidí doplatilo, mnozí s trvalými následky. Jenže a to není nepodstatné, to se psaly roky 1948-1989! Přesto nejsou ve světle současného přetechnizovaného dění ve světě schopni pochopit nesmyslnost svého tvrzení (byť na to mají svaté právo).

Jestliže se dnes někdo snaží operovat činností agentů v období výše uvedených let, jestliže vezmeme v potaz úroveň techniky a vybavenost nejen agentů, ale všech bezpečnostních složek v té době, je to ve srovnání s realitou dnešních dnů až úsměvné, s čím a v jakých podmínkách pracovali. To pak nutně vyžadovalo aktivní osobní činnost agentů a spolupracovníků StB, protože informace nebylo možné jinými způsoby získávat. Proto byla činnosti agentů taková, jaká byla. Zda musela být či nikoliv, viz dále.

Píše se konec roku 2013, žijeme ve 21 století. I krtek, zalezlý v zemi ví, že i na jejich vyhubení se již používají zcela jiné prostředky, než před 40-50 léty. Nechci být indiskrétní, ale je možné, aby tyto skutečnosti nezaregistrovali členové Konfederace politických vězňů? Vždyť už jen obyčejná televize, telefony, počítače, notebooky, tablety, internet a celá řada jiných běžných věcí (i v domácnosti) technického charakteru napovídá, že se „cosi“, já bych řekl mnohé, ve světě (ale i u nás) výrazně změnilo. Nepředpokládám, že vzhledem k jejich IQ (ale připouštím jisté zdravotní indispozice) si nejsou vědomi ve světě probíhající vědecko-technické revoluce, že se létá do kosmu, že jsou vyvinuty kontinentální, řízené střely s dalekým doletem, že i naše armáda používá techniku, která ve srovnání s před 40-50 léty nemá obdoby.

Vrátím-li se však k samotné podstatě tohoto článku, tedy činnosti agentů a spolupracovníků StB, případně KGB, nemohu si odpustit poněkud nechápavý postoj členů KPV. To proto, že by si měli, resp. mohli uvědomit realitu tehdejších let s dneškem. Chápu, že v rámci činnosti těchto složek docházelo i k nežádoucím, otevřeně říkám odsouzení hodným věcem ( například tělesné a fyzické metody vyslýchání apod.), nicméně bylo to dáno dobou. Nebo chce snad někdo zpochybnit, že takové metody v tu dobu nebyly používány podobnými bezpečnostními orgány v USA, naším vzorem demokracie? Nebo v jiných západních rovněž „demokratických státech“? Proč členové KPV se stejnou intenzitou nekritizují tyto „demokratické“ státy, kde jsou ještě dodnes praktikovány zakázané způsoby výslechů formou tělesných mučení? To není omluva činnosti našich agentů do r. 1989, to je jen doklad o tom, že takové věci se děly nejen u nás, ale i jinde ve světě. A jak jsem zmínil, ve světě se dějí dodnes.

Jiná věc ovšem je, budeme-li se zabývat obsahovou stránkou činnosti agentů a spolupracovníků STB v porovnání s dneškem. Nepochybuji o tom, že řada bývalých politických vězňů má své vlastní zkušenosti, včetně možných trvalých následků. Připouštím, že metody získávání informací nebyly vždy humánní, mnohdy i nelidské. Jak jsem však již zmínil, získávání informací bylo dílem úrovně techniky a potřeb orgánů. Podle toho také byly informace získávány. Zmínil jsem, že se píše rok 2013. Pokud si někdo myslí, že se již agenturní cestou nezískávají žádné informace, že neexistuje špionáž, pak je na velkém omylu a žije mimo realitu. Zmínil jsem také, že dnes prakticky každý (až na výjmky) používá počítač, notebook, internet, telefon, tablet atd., tedy technické zařízení, které lze zcela běžně z kteréhokoliv místa na světě sledovat, monitorovat, zaznamenávat informace o činnosti, pohybu, kontakty, obsahy hovorů a SMS zpráv atd., atd. Zcela logicky není třeba získávat informace způsoby, které byly uplatňovány ve zmíněných předlistopadových ( lépe řečeno poválečných) letech.

Co je však horší, dnešní člověk si ani neuvědomuje a tedy neví, kolik informací o jeho osobě zcela nevědomky získává řada organizací, institucí, orgánů, ale i jednotlivců. Existuje sice zákon o ochraně osobních dat, ale mají-li se získat nějaké pro stát důležité informace, zákazy a příkazy jdou stranou. Má-li někdo potřebu sledovat člověka, děje se to způsoby, o kterých nemá člověka ani tušení (satelity, družice, kamery a pod.), notabene tyto informace lze získávat např. i na WC nebo v hotelovém pokoji při zdokumentování nevěry pro potřeby zkompromitování. Dnes je téměř každý člověk nejen nějakým způsobem sledován či monitorován, ale není vyloučeno, že není i „nějakým agentem“ nebo spolupracovníkem BIS či jiných bezpečnostních složek státu. Není proto od věci si položit otázku, zda pro současnost jsou bývalí agenti a spolupracovníci StB skutečně natolik nebezpeční, zda je třeba se jejich účasti ve státní správě obávat, jak na jejich adresu uvádí KPV. (Notabene, kolik takových lidí ve státní správě pracuje? Dva, tři, pět? Jsou schopni ohrozit stát a demokratický režim?) Vždyť tito lidé jsou i věkem mnohdy mimo společenské dění a pokud jsou ještě v aktivním věku pak je úsměvné se domnívat, že oni sami mohou být nějakým způsobem pro společnost nebezpeční. Lidé jsou vystaveni „neškodnému“ sledování shora, zdola a ze všech stran dnes a denně. Pravda, bez viditelných následků ovšem jen do doby, pokud nebudou takové informace „v případě potřeby a zájmu státu“ (nebo někoho jiného) použity.

Proto se mi zdá demagogické a neopodstatněné tvrdit, že existence bývalých agentů a spolupracovníků StB může ohrozit bezpečnost a funkčnost státu! Vždyť i v této době ještě existují ve světě metody, odporující základní listině lidských práv a jiných zákonů a norem v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací. V žádném případě nechci způsoby šetření, vyšetřování lidí a způsoby získávání informací v inkriminované době obhajovat. Chci v této souvislosti jen poukázat na nesmyslné a neopodstatněné tvrzení, že KSČM je strana nedemokratická a extrémistická jenom proto, že život země a společnosti v inkriminovaných létech byl veden způsobem odpovídající době a situaci ve státě, v Evropě i ve světě. Vždyť existence železné opony, studené války, ale i nebezpečí vypuknutí III. světové atomové války a jiné skutečnosti, to byly dostatečné důvody, které vyvolávaly potřeby a nutnost ochrany státu, jeho občanů a také stávajícího politického režimu, ať už byl jakýkoliv. Činnost KSČ v té době byla přiměřená potřebě, vyvolané politicko - militantním stavem a situací v rozdělené Evropě, jak byla vytvořena vítěznými mocnostmi po ukončení II. světové války.

Zatím co se v Německu občané již dávno vyrovnali s minulostí nacistického a fašistického období a následků II. světové války,u nás se jisté kruhy snaží podobné události demagogicky a účelově nadále přiživovat. Nabízí se otázka, co je tím sledováno? Návrat komunistického režimu je nereálný, KSČM svou činností nejeví žádné znaky nedemokratické a extremistické strany. Naopak, jsou zde jiné politické strany a lidé, kteří zcela evidentně významně škodí společnost a státu, těm se však podobného odsudku nedostává. Obávám se proto, že KPV již nejde jen o morální satisfakci, ale nejspíš i záměr, jak se ještě jako hrdinové totality více zviditelnit, posílit antikomunistické tendence a od státu v rámci možností třeba vyzískat nějaké další finanční zadostiučinění. Poznamenávám, že je to jen moje domněnka, zatím ale jiné vysvětlení, vzhledem k výše popisovaným skutečnostem, nenacházím. Pokud se mýlím a bude mi to relevantně vysvětleno, předem se omlouvám!

 

Podpořte CFP QR Kód ŽLUTÁ oranžová

 

Facebook komentáře