K čemu je vlastně RB OSN, když nevidí genocidu na Ukrajině?

Posláním OSN, také nazývané Spojené národy, je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Na udržování míru a bezpečnosti na mezinárodní scéně dohlíží Rada bezpečnosti OSN. Proto je také RB jeden z nejdůležitějších orgánů OSN, která určuje, zda je mír ohrožován agresí a činí opatření - vysílá pozorovatele, mírové jednotky a v krajním případě nasazuje sílu. V souvislosti se situací ve východní části Ukrajiny, tj. Luhansku a Doněcku Rada bezpečnosti (dále jen RB) je však otázka, zda se RB situací na Ukrajině vůbec zabývala. Protože se však RB OSN oficiálně k situaci na Ukrajině nevyjádřila lze se domnívat, že místní válka nemá z jejich pohledu charakter agrese, která by ohrožovala mír v Evropě a proto zřejmě na místo válečných událostí nevyslala ani pozorovatele, ani mírové jednotky (o nasazení síly nemluvě). Zda je to správné a odpovídá to dané situaci je otázka! Navzdory těmto skutečnostem RB nezaujala žádné odpovědné stanovisko k událostem na Ukrajině, kde se situace vyhrotila přesto, že proti zákonným lidským právům občanů byla použita vojenská síla vlastní regulérní armády Ukrajinské republiky proti vlastním občanům. K nasazení sil UA (včetně dobrovolných oddílů žoldáků) proti vlastnímu obyvatelstvu, tj. Ukrajincům, byl dán pokyn či rozkaz od samotného prezidenta Petro Porošenka. Tuto válečnou aktivitu nelze vyhodnotit jinak, než jako již výše zmíněnou g e n o c i d u , neboť podle autora Raphaela Lemkina z r. 1943:

… genocida neznamená nezbytně okamžité zničení národa, s výjimkou masového vraždění všech členů národa. Úmyslem je spíše projev koordinovaného plánu různých akcí cílených ke zničení esenciálních základů života národnostních skupin, s cílem zcela zničit skupiny samotné. Úmyslem takového plánu je desintegrace politických a sociálních institucí, kultury, jazyka, národního cítění, náboženství a dokonce individuálních životů osob patřících k takové skupině.

Při hlubším a morálně odpovědném posouzení událostí na východě Ukrajiny je na 100% možné se ztotožnit s konstatováním R. Lemkina. Otázkou zůstává, na jakých principech pracuje RB, když na ukrajinské skutečnosti zatím oficiálně nezareagovala. Otázkou je, zda je zapotřebí, aby se na RB někdo (občan, orgán, vláda) oficiálně obrátil a písemnou formou informoval o skutečnostech na Ukrajině, které naplňují podstatu genocidy a současně požádal o adekvátní stanovisko nebo zákrok. Nebo zda orgán RB sám od sebe nebo jak uzná za nutné, by měl sledovat události ve světě, tedy i na Ukrajině a dle toho reagovat. Skutečnosti však nasvědčují tomu, že RB zatím na události seriozně nereaguje. V opačném případě by muselo již dávno dojít k opatření, tj. k zastavení válečného konfliktu.

Nečinnost RB totiž způsobila, že např. jen v Luhansku, ale zřejmě stejně tak i v Doněcku, kde povstalci sváděli několik měsíců líté boje s vládními vojsky a dobrovolnými žoldáckými oddíly, zůstalo po jejich „osvobozeneckém řádění“ město a oblast zničené do té míry, že by se mohlo stát kulisami apokalyptického filmu. O tom, že to nejsou nesmyslná fakta svědčí více než pět set mrtvol, které leží jen v místní (luhanské) márnici. Při identifikaci mrtvol je možné jen rozpoznat, zda jde o muže nebo ženu. Zčernalé pozůstatky osob, jen vzdáleně připomínají lidi, konstatuje pracovník márnice, který mrtvé fotí a příbuzní nezvěstných se jimi pak probírají a snaží se rozpoznat své příbuzné. To nesvědčí o běžných obětech nějakých místních přestřelek, ale o krutosti ukrajinské armády, resp. dobrovolníků-žoldáků (viz požár, při němž uhořelo několik desítek nevinných civilistů!). Tyto oběti a následky bojů usvědčují P. Porošenka z nelidskosti, krutosti a bezohlednosti, za což by měl být postaven před mezinárodní soud jako válečný zločinec podobně jako Miloševič!

Není známo, že by se o události na Ukrajině kromě OBSE zajímal jiný vrcholný světový orgán, tedy ani OSN a její RB s výjimkou EU a NATO! Vzhledem k tomu, co se na Ukrajině v souvislosti s válkou v Doněcku a Luhansku děje, je přístup RB OSN velmi nezodpovědný, protože tato válka si údajně vyžádala více jak dva tisíce životů na obou stranách. O co méně je aktivní RB OSN, o to intenzivněji, na pokyn USA, vyvíjejí činnost politici z EU a NATO se svými sankcemi. Mrtví a následky bojů nemají u politiků EU a NATO, stejně jako mnoha evropských států, členů EU, v jejich plánech místo.