Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Stephan Haube: Kdo volí Zelené, volí válku

  • zeleni
Nejvehementněji ze všech se války v Lybii zastávali Zelení, ale i v levicové straně „Die Linke“ se mírová politika patřičně ořezává.Válka v Lybii byla teprve tři dny starou událostí, když se hned 22. března 2011 v novinách Süddeutsche Zeitung ozval Joseph (Joška) Fischer.

Podle Fischera „Westerwelle příliš rychle zkrotl“, při hlasování v Radě bezpečnosti. Tím prý je nárok na stálé křeslo v nejvyšším grémiu OSN „definitivně zmařen“.

 

Údajně jsou zde dotčeny „bezprostřední německé a evropské bezpečnostní zájmy“ a názor, že se „nejlidnatější a hospodářsky nejsilnější stát EU může držet mimo“ je prý naivní.

Na stejný nápěv zanotoval krátce na to také šéf poslaneckého klubu zelených v Evropském parlamentu, Daniel Cohn-Bendit, když si stěžoval na „německý specifický přístup“. Westerwelle prý „nemá porozumění pro lidi, kteří se snaží revoluční cestou osvobodit.“

Nejoriginálněji přicválal do tábora podporovatelů války Lothar Bisky. Spolupředseda evropských levicových partají ve štrasburském parlamentu hlasoval – na rozdíl od většiny své vlastní frakce – pro bezletovou zónu NATO, ale odmítl nasazení vojenských prostředků. Tento jeho tanec mezi vejci měl pak za následek určité vnitrostranické protesty.

Fischer a Cohn-Bendit se ovšem žádného popotahování obávat nemuseli. Tzv. malý sjezd Zelených válku v Lybii z humanitárních důvodů odkýval a pro uklidnění svědomí k usnesení připojil obvyklý dodatek o tom, že „nasazení vojenských prostředků musí být přísně vázáno mezinárodním humanitárním právem a ochranou lidských práv a použití vojenských prostředků musí být přiměřené.“

Kaddáfímu se ale v minulosti zelení dvořili. Čtyři zelení poslanci spolkového sněmu jej v roce 1982 navštívili v jeho beduínském stanu, mezi nimi i Otto Schily, který později přeběhl k SPD. „Máme společnou ideologii, to znamená myšlenky Zelené agendy, a zdá se, že jsme založili společné hnutí!“ pochvaloval si plukovník zelené kvarteto.

Zelená odbornice na odzbrojení, paní Angelika Beer (toho času u pirátské strany) připustila, že poté „zaslíbenou zemi“ navštívila ještě dvakrát nebo třikrát. Kaddáfího pozvání z roku 1992 pro paní Beer a pro Gregora Gysiho, které lybijská tajná služba přiznala magazínu ARD „Report“, zatím z nezávislých zdrojů potvrzeno nebylo.

Magazín COMPACT, 5/2011, p.23, přeložil Pavel Křivka

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře