Stejně jako několik dalších záblesků, tato studie nabízí částečný pohled na etnické složení francouzské populace. Statistický závěr - s odpovědí na neustálou otázku: kolik muslimů je ve Francii? - By byl vnímán, jako diskriminační a pobuřující. Vzhledem k tomu, v "integračním modelu" Francie se nikdo neodvažuje identifikovat lidi podle jejich původu, podle jejich náboženství, podle jejich barvy kůže nebo pleti, nebo podle jejich náboženství a jakékoliv porovnávání subsaharského obyvatelstva- například jejich úroveň vzdělání, úroveň vzdělání jejich dětí, typ pracovních míst, které jejich rodiče mají, jak často chodí do mešity. Nebo zda strávili nějaký čas ve vězení- je nezákonné, diskriminační a rasistické. Subsaharská populace musí zmizet ze souhrnu údajů o francouzském lidu.
Tato studie však poskytuje některé důležité informace. V roce 2015, 7,3 miliónů lidí narozených ve Francii mělo alespoň jednoho z rodičů přistěhovalců (11% populace). Z těchto 7,3 miliónů lidí, 45% jsou evropského původu, z nichž většina jsou děti přistěhovalců, které přišly do Francie ze Španělska (8%), nebo z Itálie (8%) již v roce 1930, nebo z Portugalska v roce 1970 atd. Dá se předpokládat, ačkoli to není uvedeno ve studii, že tito lidé jsou křesťanského původu.
Další skupina se skládá z Afričanů. 42% ze 7,3 miliónů dětí narozených ve Francii imigrantským rodičům má africké pozadí, zejména ze severní Afriky. Oni přišli z Alžírska (15%), Maroka (11%), Tuniska (5%) a subsaharské Afriky (11%). Ačkoli to také není uvedeno ve studii, zdá se, že velká většina z nich jsou muslimové.
Další skupina, děti z tureckých rodin migrantů, představuje 4% ze 7,3 miliónů. Tito lidé jsou klasifikováni jako Asiaté, nejsou zahrnuti do africké a muslimské skupiny. Většina z nich jsou Turci a také pravděpodobně muslimové.
Na závěr by se proto dalo předpokládat, že 46% z potomků přistěhovalců jsou muslimové a 45% jsou křesťané. Zbývajících 9% pochází z východní Asie, nebo Ameriky.
Kritizujíc omezené údaje z této studie, Michéle Tribalatová, francouzská demografka, publikovala některé osobní závěry na zpravodajském portále Atlántico. Za prvé, Tribalatová vyjádřila lítost nad tím, že "neexistují údaje o počtu obyvatel cizího původu po dvě generace". Ale zároveň uvedla, že není tak těžké si je sama sestavit.
"Přidáme-li dvě generace (přistěhovalců a dětí přistěhovalců), tak nám to dává celkem 13.5 miliónů, neboli 20,4% populace. Máme zde tedy něco více než jednoho občana z pěti cizího původu, přes dvě generace, v roce 2015."
Na otázku Gatestone Institutu, jak přišla k číslu 13,5 milionu, odpověděla:
"Velmi jednoduše: přidala jsem populaci migrantů z roku 2015 (6,2 milionu) k 7,3 milionu přistěhovalců z INSEE a vyšlo 13,5 milionu."
Ve svém článku v deníku Atlántico, Tribalatová uvedla, že důležitější než data z roku 2015, je tempo růstu, které vedlo k číslům v roce 2015. Tribalatová vypočetla své vlastní odhady tohoto růstu s výchozím bodem v letech 1986, 1999 a 2011 a přišla s modelem úchvatně rychlého růstu počtu migrantů více než dvou generací: 13,2 miliónů přistěhovalců z roku 2015, 12,1 miliónů čtyři roky dříve a 9,8 miliónů v roce 1999. Jinými slovy, 19,2% v roce 2011 a 16,8% v roce 1999. Populace francouzských osob cizího původu se proto zvyšuje při pohledu na dvě generace o 9% jen mezi lety 2011 a 2015.
Za stejné období, počet francouzských dětí narozených ve Francii rodičům narozeným ve Francii vzrostl pouze o 2,6%, píše Tribalatová.
V důsledku toho, francouzská populace se významně zvyšuje jen kvůli migraci. Ale jaké migraci? Křesťanské nebo muslimské? Tribalatová pokračuje:
"Ukázala jsem, že průměrná roční míra růstu počtu imigrantů byla téměř na nule v letech 1975 a 1999. Ale to je již jiný příběh, než v letech 1999-2015. Populace subsaharského původu je ta, která roste rychleji. Za čtyři roky (2011-2015), při pohledu na dvě generace (přistěhovalců a dětí přistěhovalců) se zdá, že subsaharská populace vzrostla o 43%. Tato populace je velmi mladá. V roce 2015, 80% dětí subsaharských přistěhovalců byly mladší 25 let" (zdůrazňuje autorka.)
Tyto závěry jsou potvrzeny další studií Národního ústavu pro statistiku a ekonomická studia (INSEE) s názvem "Demografie potomků přistěhovalců" (Démographie des descendants d'immigrés), publikované v roce 2014.
"Subsaharská africká a turecká populace roste velmi rychlým tempem (což by mohlo vést až ke zdvojnásobení za méně než 10 let pokud to bude pokračovat). Celková plodnost žen narozených v Turecku je přibližně 3, stejně jako pro ženy v subsaharské Africe. Je to blíže k počtu 3,5 pro ženy narozené v severní Africe, zatímco je to jen 2 pro ženy narozené v Evropě, zejména ve Francii."
Jinými slovy, v případě, že lze muslimskou populaci ve Francii dnes odhadnout na zhruba 6 milionů, mohla by vzrůst na 12 milionů v roce 2020-2025.
Toto číslo ještě nebere v potaz muslimskou populaci, která se přistěhovala do Francie ze severní Afriky v 60. letech a začátkem 70. let 20. století. Je jich několik miliónů - nikdo neví, kolik přesně. Oni se stali Francouzi velmi brzy a pro demografy, jejich vnoučata a pravnoučata se již nepovažují za přistěhovalce. Tito muslimové jsou spíše začlenění do statistik jako francouzští občané narození francouzským rodičům. Jsou to muslimové, ale ne podle statistik.
Francouzská muslimská populace může rychle vzrůst na téměř 15-17 miliónů, ale nikdo to nemůže a ani nebude nikdy přesně vědět, pokud se nezmění zákon zakazující oficiální sběr etnických dat.
O těchto otázkách se otevřeně nemluví v tvrdé předvolební prezidentské debatě, která zuří ve Francii. Toto téma není politicky korektní. Ale v dnešní době, kdy se šíří islamismus, se váhy naklání ve prospěch Marine Le Penové.
Yves Marnou je novinář a autor se sídlem ve Francii. Pracoval po dvě desetiletí pro deník Le Monde, před jeho odchodem do důchodu.
napsal Yves Mamou
Překlad původního textu: France's Muslim Demographic Future
Překlad: Martin Gudbier, Josef Zbořilzdroj:https://cs.gatestoneinstitute.org/10444/muslimska-demograficka-budoucnost-francie
