Jacques Attali: Čelíme evropské politické krizi a cestou kupředu je pevnější politické sjednocení

Podrobnosti

ze světa / Evropa|

20. červen 2011|

Jacques Attali|

8507 x

„Řecká finanční krize už není ani řecká, ani finanční. Je to politická krize celé Evropy a její řešení už nemůže být finanční, ale politické. Není jen věcí Atén, ale Bruselu. Ano, je skutečně především problémem německo-francouzským, protože banky těchto dvou zemí jsou dotčeny nejvíc.“

 

Horkému tématu se na serveru The New York Times věnuje Jacques Attali, někdejší (a zakládající) prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

„Řecko své dluhy nikdy nezaplatí. Početné záchranné plány, i když zatím uspěly v tom, že odvrátily bankrot, selhaly, pokud jde o očištění účtů od dlouhodobých pasiv.

Je třeba postavit se faktům tváří v tvář – a tato fakta jsou přitom známa již dlouho: Žádný projekt společné měny nemůže existovat bez toho, že by byla oblast podřízena jedné dominantní zemi, nebo bez nějaké formy federalismu (jako tomu je ve Spojených státech).

Současnou krizi nelze vyřešit tím, že by Řecko Eurozónu opustilo, jak navrhují někteří. To by během pár dní podkopalo evropský bankovní systém a zvýšilo veřejný dluh jiných evropských zemí.

A z Řecka se nedočkáme žádného zázraku – jako by se třicet let nevalné politiky dalo napravit za pár měsíců!

Když jsou teď důsledky oné politiky očividné, mělo by být snadné zaměřit se na chyby, které nás do současné situace dovedly. Neměli jsme dovolit, aby se Řecko stalo členem ekonomické a monetární unie na základě zfalšovaných dat. Neměli jsme dovolit, aby dluh země s tak slabými ekonomickými základy rostl takovým způsobem. Měli jsme již dávno vnutit Řekům zavedení efektivních fiskálních a ekonomických institucí.

Během posledních více než deseti let, co máme společnou měnu, jsme mohli ustavit finančního ministra EU, který by účinně kontroloval ekonomickou politiku každé členské země.

Evropské vlády mohly udělat víc pro to, aby zajistily, že břímě budou sdílet evropské banky. Rozsah odměn, které v současné době vyplácejí svým obchodníkům a manažerům, svědčí o tom, že si to mohly dovolit.

Protože je cestou ven z ekonomické krize inovace a růst, mohla Evropa rozvinout program na podporu masivních investic do evropského průmyslu a „nakopnout“ železnice, telekomunikace, program na výrobu elektrických aut. Měli bychom se držet odvážných evropských rozhodnutí.

Na tohle vše je, bohužel, příliš pozdě.

Pokud necháme Řecko zbankrotovat, euro zmizí. Bude zpochybněn samotný základní princip Evropské unie. Stoupne znovu nezaměstnanost, včetně Německa, které doteď profitovalo z podhodnoceného eura.

Pokud necháme Řecko zbankrotovat, stojí před námi ekonomická a politická krize horší než ta z roku 2008.

Proto musíme změnit perspektivu, s níž na věci hledíme. Musíme přestat přemýšlet o řeckém problému a začít uvažovat o problému Evropské unie. Řešení existují. Potřebujeme jen politickou odvahu, abychom zavedli následující opatření:

• založit evropské ministerstvo financí;

• zahájit „evropský Bradyho plán“ (pojmenovaný po americkém ministru financí, který vyjednával s Latinskou Amerikou restrukturalizaci dluhu v osmedsátých letech minulého století), který by zahrnoval vydávání obligací evropského ministerstva financí, které by pomohly dostat Řecko, Portugalsko a Irsko a financovaly evropské investice;

• uvalit evropskou daň z přidané hodnoty s mírnou sazbou (jednoprocentní), která by zvětšila nezbytné finance pro splácení dluhu.

Největší světová ekonomika, evropská, nemůže konkurovat světu, jemuž vládne Amerika a Čína, bez toho, že by současnou krizi aktivně řešila a jednala jako sjednocená politická entita.

Ve zkratce: řešení ekonomických obtíží, jimž Evropa čelí, je politické.

Jas http://www.ezurnal.cz/generate_page.php3?page_id=9323

Komentáře