Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Gerard Gallucci: Srbsko odevzdalo dotazník ke vstupu do EU

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 Gerard Gallucci

 31. ledna odevzdala srbská vláda své odpovědi na dotazník ke vstupu do EU.  Je to masivní dokument dostupný online. Rychlý pohled na tento dokument naznačuje, že se Bělehrad nebojí prosazovat svůj setrvalý nárok na Kosovo bez ohledu varování EU z loňského listopadu, že se tento dotazník netýká Kosova „podle rezoluce RB OSN č. 1244."

 

Bělehrad odpověděl velmi přímým způsobem na otázku (č. 150, Politická kritéria), která se týkala vztahů s Kosovem a úsilí „o zajištění efektivní spolupráce v záležitostech týkajících se EU." Tato otázka vypadala téměř jako „chyták", který měl Srbsko přinutit, aby souhlasilo s plánem „Pětky" (tj. Německa, Itálie, Francie, USA a Velké Británie) použít EULEX a Mezinárodní civilní úřad (ICO) k tomu, aby Priština získala kontrolu nad celým územím Kosova. Bělehrad však opět potvrdil, že podle srbské ústavy „Kosovo a Metohije je integrální součástí území Srbska, která má status podstatné autonomie v rámci svrchovaného státu Srbsko." V odpovědi se poznamenává, že rezoluce RB OSN č. 1244 „stvrzuje svrchovanost a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie" a Srbska jakožto nástupnického státu. Bělehrad také upozornil na své rozhodnutí z února 2008 prohlásit za protiprávní veškeré akty „Prozatímních institucí samosprávy v Kosovu a Metohiji v souvislosti v jednostrannou deklarací nezávislosti." Bělehrad řekl, že „aktivně" spolupracuje ve věci Kosova s UNMIK, KFOR, EULEX a OBSE při zlepšování „celkové situace a kvality života všech občanů, kteří tam žijí." Srbsko je prý připraveno „začít dialog mezi Bělehradem a Prištinou, který bude probíhat za podpory a prostřednictvím EU tak rychle, jak to bude možné," aby se dosáhlo „udržitelného a trvalého řešení ... přijatelného pro obě strany." V celém dokumentu se o Kosovu píše jako o „autonomní provincii".

V kapitole Politická kritéria je tam, kde se doplňují údaje, např. o počtu obyvatel, poznámka, že odpovědi nezahrnují Kosovo (pravděpodobně kvůli tomu, že Srbsko nemohlo provést na Kosovu v roce 2002 sčítání lidu). V ostatních oblastech poskytuje dokument čísla z Ministerstva pro Kosovo a Metohiji (str. 162) a od administrativního personálu pro Kosovo (str. 166).

V kapitole Ekonomická kritéria dokument zahrnuje Kosovo ve všech oblastech jako je např. plánování silničního rozvoje (str. 131), ale opět upozorňuje na to, kdy údaje o Kosovu nejsou dostupné (jako je např. počet mostů na str. 128 a silničních nehod na str. 138-9). V 29. kapitole o clech, Bělehrad upozorňuje (v odpovědi na otázku č. 25), že v souvislosti s Kosovem jsou cla upraveny podle „zvláštních podmínek", dokud bude rezoluce RB OSN č. 1244 „neúčinná".

V 31. kapitole o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice vyjadřuje Bělehrad svůj postoj vůči Kosovu a EULEX zcela jasně. Srbsko tvrdí, že souhlasilo s rozmístěním EULEX „jakožto mise s neutrálním statusem v rámci Dočasné správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), aby poskytl podporu při prosazování právního státu a soudního a celního systému." Srbsko považuje EULEX „za pokus EU prosadit právní stát" v Kosovu „a podpořit místní orgány samosprávy, včetně místních orgánů kosovských Srbů, v dosažení evropských standardů v oblasti policie, soudnictví a cel." Souhlas s rozmístěním mise EULEX je ospravedlněn také z části tím, že Kosovo je „velmi nestabilní oblastí na Balkáně." Pro Srbsko je „největší hrozbou národní bezpečnosti ilegální a jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova."

24. kapitola o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti podrobně popisuje spolupráci Srbska s UNMIK, EULEX a KFOR. Odpovídá také na otázku EU o soudní spolupráci s EULEX, když tvrdí, že Srbsko „pracuje na dosažení právní spolupráce s misí EULEX v občanských a trestních záležitostech a pokouší se nalézt možné řešení ve věci ustavení funkčního právního systému na severu Kosova a Metohije, otevření soudu v Kosovske Mitrovici, účast soudních funkcionářů srbské národnosti jako součásti právního systému EULEX, účast soudních zaměstnanců srbské národnosti v soudnictví EULEX,  prosazování práv a pravidel v soudnictví na severu Kosova a Metohije ... s ohledem na rezoluci RB OSN č. 1244." Protože tam ve skutečnosti žádný „právní systém EULEX" neexistuje - spíše tam fungují nařízení UNMIK - smysl tohoto je jasný: Srbsko souhlasilo s EULEX jako neutrální misí, která by měla rozvíjet místní instituce kosovských Srbů, aby byly vytvořeny/povoleny v součinnosti s kosovskými Albánci.

Toto není vyčerpávající analýza dotazníku, možná však dostatečně naznačuje, že prezident Tadić  - nikoliv překvapivě  - nemohl ignorovat nebo se vzdát Kosova, i když se snaží udělat vše možné, aby Srbsko přiblížil k členství v EU. Evropská unie se bude muset do jisté míry rozhodnout, zda Srbsko vzhledem k pokračujícímu sporu o Kosovo vyloučí z Evropy nebo se posune dále a - společně s USA nebo bez  - uzavře se Srbskem (a Tadićem) schůdnou dohodu.

Gerard Gallucci působil ve funkci regionálního představitele OSN (UNMIK) v Mitrovici od července 2005 do října 2008, kdy na svůj post rezignoval. Gallucci je velmi kritický k roli, kterou v Kosovu sehrává mezinárodní společenství. Situaci v Kosovu se pravidelně věnuje na svém blogu Outside The Walls.

 

Zdroj: http://outsidewalls.blogspot.com/2011/02/kosovo-eu-questionnaire.html, překlad Karel Hyka

 

 

 

 

Podpořte CFP QR Kód ŽLUTÁ oranžová

 

Facebook komentáře