Svět potřebuje Rusko

Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak nynější skupina G8.

G8 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky.

Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod.

V roce 2014 bylo Rusko zbaveno členství ve skupině G8 v reakci na „anexi“ Krymu. Skupina G8 se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět lze mluvit o skupině G7.

Evropští politici nemohou mít žádný zájem o to, aby G8 zůstávala ve formátu G7, protože světové společenství potřebuje Rusko, prohlásil německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier německému listu Neue Osnabrücker Zeitung.

Politika nátlaku na Rusko se vyčerpala, už dávno je načase, aby se přešlo ke konstruktivnímu dialogu, aby bylo konečně možné najít východisko ze situace na Ukrajině, nebezpečné pro celou Evropu, prohlásil šéf německé diplomacie v interview pro list Neue Osnabrücker Zeitung.

Zatímco se Západ dohaduje nad Ruskou účastí v G8, Rusko v současné době projevuje zájem o jiné formáty protože formát „osmičky" nebyl pokaždé produktivní.

Zajímavější je pro Moskvu novější skupina G20 nebo seskupení BRICS, sdružující kromě Ruska Brazílii, Indii, Čínu a Jižní Afriku.

G20 je skupina největších ekonomik světa představovaná ministry financí a guvernéry centrálních bank.

Ekonomiky G20 představují celkově 85 % světového hrubého domácího produktu, 80 % mezinárodního obchodu a dvě třetiny světové populace.

Dalo by se souhlasit s komentářem k článku o G7  pana Vařeky, který napsal: „Myslím, že Rusko dává jasně najevo, že Západ vůbec nepotřebuje. Před 20 roky by zbavení členství Ruska v G8 fungovalo, dnes je svět zase někde jinde a jsou zde jiné a daleko progresivnější a perspektivnější alternativy.

 Co říci o G7? G7 sdružuje nejzadluženější země světa. USA, 1. místo, Japonsko 2. místo, Itálie atd. Co říci o uskupení BRICS, nejdynamičtěji rozvíjející se současné ekonomice na světě? Jejich HDP loňského roku přesáhl v ekvivalentu 60 bil. USD, takového HDP celý slavný Západ nikdy nedosáhl a ani nedosáhne. Mám obavy, že Rusko nás už skutečně nepotřebuje.

 Nyní jde o to, zda my potřebujeme Rusko. Obávám se, že my Rusko potřebujeme.“

Americký prezident Barack Obama chce na nadcházejícím summitu skupiny sedmi velkých světových ekonomik (G7) v Bavorsku vyzvat vedoucí představitele Evropské unie k zachování sankcí uvalených na Rusko kvůli agresi vůči Ukrajině. Napsala to ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na oficiální americké činitele. Summitu se neúčastní Rusko, skupina G7 s ním loni ukončila spolupráci, ale Rusko o návrat ani neusiluje.

Evropský tisk si ale všímá jedné věci. Zatímco evropští podnikatelé strádají kvůli sankcím zavedeným proti Rusku, uzavírají jejich američtí konkurenti s Ruskem nové výhodné dohody, píše německý časopis Spiegel.

Novináři si všímají toho, že obrat zboží mezi USA a Ruskem se zvýšil, a mezi Ruskem a Německem se naopak snížil.

Zástupci evropských strojírenských podniků si zase stěžují, že američtí konkurenti obcházejí vlastní sankce.

„Američané činili silný nátlak na Evropu a požadovali zavedení tvrdých sankcí. Přitom je třeba zdůraznit, že sami svůj obchod s Ruskem v loňském roce rozšířili", prohlašuje Frank Schauff, ředitel moskevské Asociace Evropského průmyslu.

Novináři z časopisu Spiegel se zmiňují i o dalších rusko-amerických dohodách: v loňském roce společnost Boeing a výrobce titanu Avisma prodloužily smlouvu o spolupráci do roku 2022. V lednu společnost Energomaš uzavřela smlouvu s americkým výrobcem kosmických přístrojů a nosných raket Orbital Sciences na výrobu 60 motorů pro rakety Antares.

Velké německé společnosti se naopak v současné době nacházejí pod dvojím tlakem: na jedné straně musí bojovat se sankcemi EU a na druhé se musí vyrovnávat s přeorientováním Ruska na Východ.

Jak oznámil časopisu Spiegel zástupce společnosti Siemens, mohla by smlouva uzavřená mezi Ruskem a Čínou na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Moskvou a Kazaní připadnout před konfliktem na Ukrajině Němcům. Teď o ní ale mohou pouze snít.

Znovu připomenu. Evropští politici nemohou mít žádný zájem o to, aby G8 zůstávala ve formátu G7, protože světové společenství potřebuje Rusko, prohlásil německý ministr zahraničních věcí.

Svět potřebuje Rusko ať se nám to líbí nebo ne. Bez Ruska se neobejdeme při řešení ukrajinské krize, při řešení války v Sýrii a do budoucna, při společném boji s IS. Bez Ruska se neobejdeme při uplatňování zákonů, v ekonomickém a sociálním rozvoji, v energetice, v otázkách životní prostředí, v otázkách zahraničních záležitosti a politiky, v právu, v řešení problému terorismu nebo obchodu.