Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Bezpečnostní nedostatky u všech evropských jaderných elektráren!

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Problémy jaderných elektráren v celé Evropě;
Stres-testy jaderných elektráren dopadly špatně;
Rakouští Svobodní: první výsledky stres – testů jaderných elektráren naznačují uzavření jaderné elektrárny Krško;
Areva byla vyloučena z temelínského tendru;
Německo: budou kvótové modely přenechány zákonu o OZE? Pohled na zkušenosti z EU.

  • bezpecnostni-nedostatky-u-vsech-evropskych-jadernych-elektraren

Problémy jaderných elektráren v celé Evropě

4.10.2012 mz-web.de

Bezpečnostní nedostatky ve 145 evropských jaderných elektrárnách jsou ještě drastičtější než se očekávalo. Evropský komisař pro energetiku Guenter Oertinger sice označil bezpečnostní standardy jako obecně vysoké a nemluvil ani o nutnosti některou z kontrolovaných jaderných elektráren odstavit, ale zveřeněná fakta těmto slovům zrovna neodpovídají.

Špatné hodnocení pro Německo: špatné hodnocení dostalo všech devět dosud fungujících jaderných elektráren v Německu. Všechny jsou nedostatečně chráněny proti seismickému riziku. V několika elektrárnách nebyly splněny ani platné směrnice pro ochranu před záplavami nebo pádem letadla.

Dovybavení elektráren může vyjít hezky draho: podle expertů bude zapotřebí až 25 miliard euro, aby se dovybavily všechny evropské jaderné elektrárny. „Stres – testy nám ukázaly, kde jsme silní a kde nikoli," řekl eurokomisař Oettinger. Situaci označil jako uspokojivou. Mnohem ostřejší slova však bylo slyšet z Evropského parlamentu: „Výsledky stres – testů jsou alarmující," řekl sociálně-demokratický poslanec v EP Bernd Lange a požadoval, aby jaderné elektrárny, které v testech neobstály, byly okamžitě odstaveny od sítě. Jako křesťansko - demokratický kolega Peter Liese k tomu dodal: „V ochraně obyvatel před jadernými nehodami nemůžeme dělat žádné úlevy. Radioaktivní nebezpečí se na hranicích států nezastaví. Pro Německo nejnebezpečnější jadernou elektrárnou je nyní Fessenheim, který se nachází ve Francii blízko hranic s Německem, dodal Liese.

Evropská komise chce nyní do konce roku ve spolupráci s národními dozornými orgány jednotlivých států EU vytvořit akční plány pro každý tento stát. V polovině roku 2014 se má udělat bilance, zda navrhovaná bezpečnostní opatření byly opravdu realizována. Jiné instrumenty nemá nyní Brusel v ruce. Za bezpečnost evropských jaderných elektráren je zodpovědno 14 vlád zemí EU, které využívají jadernou energii.

http://www.mz-web.de/servlet/ContentServer?pagename=ksta/page&atype=ksArtikel&aid=1349332471680&openMenu=1013016724684&calledPageId=1013016724684&listid=10188

Stres-testy jaderných elektráren dopadly špatně

Jaderné elektrárny je nutné dovybavit za 25 miliard euro

30.9.2012 n-tv.de

Evropské jaderné elektrárny při stres-testech propadly. Experti Evropské komise odhalili velké nedostatky, jejichž odstranění by stálo miliardy eur. Nedostatky se týkají prakticky všech 68 jaderných elektráren s jejich 134 reaktory. Srovnání seznamu nedostatků hodnocených jaderných elektráren dopadlo nejhůře pro francouzské elektrárny.

Kontrola evropských jaderných elektráren, kterou provedla Evropská komise, odhalila závažné nedostatky a potřebu „dovybavení" evropských jaderných elektráren ve výši 25 miliard euro. Při stres – testech bylo identifikovány stovky opatření pro zlepšení stávajícího stavu, informuje deník „Die Welt" s odvoláním na konečnou zprávu EU, kterou chce ve středu představit evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger.
„Prakticky všechna zařízení vyžadují přijetí nápravných bezpečnostních opatření, uvádí se ve zprávě, která byla zadána po loňské havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Ekologové kritizovali, že hodnotící kritéria byla nakonec velmi změkčena a především skutečnost, že z hodnocení vypadlo např. i riziko teroristických útoků.

U německých jaderných elektráren kritizoval Brusel podle zprávy instalované varovné systémy před zemětřesením, které označil jako nedostatečné. Podle zprávy nebyly v německých jaderných elektrárnách plně splněny ani předepsané směrnice pro případ těžkých nehod. Srovnání seznamu zjištěných nedostatků dopadá nejhůře pro francouzské jaderné elektrárny. U nich zjistili experti EU nejvíc kritizovaných oblastí.
V Evropské unii provozuje jaderné elektrárny celkem 14 zemí. Celkem je v EU v provozu 68 jaderných elektráren se 134 jadernými reaktory.

„Identifikace několika set potřebných bezpečnostních opatření pro stávající jaderné elektrárny vyžadují investici v celkové výši 25 miliard euro v následujících letech. Oettinger chtěl výsledky konečné zprávy předložit veřejnosti již před létem, nakonec však oznámil přesunutí zveřejnění výsledků stres – testů na podzim. Oettinger chce v následujících měsících zpřísnit platnou evropskou legislativu pro jaderná zařízení.

http://www.n-tv.de/politik/AKW-Stresstest-faellt-schlimm-aus-article7355701.html


Rakouští Svobodní: první výsledky stres – testů jaderných elektráren naznačují uzavření jaderné elektrárny Krško

2.10.2012 www.ots.at

Vídeň – Využívání jaderné energie pro výrobu elektřiny je velkým problémem, řekl dnes vedoucí delegace rakouských Svobodných v Evropském Parlamentu Andres Moelzer k prvním výsledkům stres – testů EU v evropských jaderných elektrárnách, které by měly být představeny veřejnosti v tomto týdnu. „Pokud byly v téměř všech evropských jaderných elektrárnách objeveny závažné nedostatky, je to znepokojivý nález, z kterého je nutné vyvodit důsledky," dodal Moelzer.

Obzvláště znepokojivý je podle rakouského Svobodného fakt, že zpráva Evropské komise k výsledkům stres – testů kritizuje především nedostatečných varovný systém jaderných elektráren před zemětřesením. „Jak je známo, slovinská jaderná elektrárna Krško se nachází v silně seismické oblasti. V červenci 2004 došlo v regionu kolem této elektrárny k zemětřesení o síle 4,9° Richterovy škály, v roce 1976 zde bylo zaznamenáno zemětřesení o síle dokonce 6,0°. K jaderné katastrofě zde tedy může dojít kdykoli a ohroženy by byly i části Rakouska, které je od slovinské elektrárny vzdáleno pouhých 100 km, dodal Moelzer.

Vzhledem k velké poruchovosti slovinské jaderné elektrárny Krško se dá předpokládat, že testy Evropské unie objevily velké množství nedostatků v tomto zařízení, které představuje ohrožení nejenom pro samotné Slovinsko, ale i pro sousední země. Proto je potřeba toto nebezpečné jaderné zařízení co nejdříve odstavit, říká Moelzer.


Areva byla vyloučena z temelínského tendru

5.10.2012 relevant.at

Česká elektrárenská firma ČEZ vyloučila francouskou firmu Areva z výběrového řízení pro stavbu nových dvou bloků v jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Sdělil to mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Křiž s tím, že že důvodem pro vyloučení Arevy je fakt, že nesplnila podmínky zakázky. Důvody jsou podle ČEZu zákonného charakteru, detailnější informace nechtěl Kříž uvést.

Vy výběrovém řízení v hodnotě 200 až 300 miliard Kč (8-12 miliard euro) tak nadále zůstala americko–japonská firma Westignhouse a rusko–české konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Areva může proti rozhodnutí firmy ČEZ podat odvolání, proto zatím ČEZ nechce sdělovat podrobnosti vyloučení.
Ve výběrovém řízení se jedná o dodavatele pro dva nové jaderné bloky v Temelíně, kde již dva fungují. Do konce roku 2013 má být zvolen dodavatel nových bloků a má být podepsána smlouva. Tři uchazeči o dostavbu Temelína předložili své nabídky v červenci 2012.

http://relevant.at/wirtschaft/energie/737581/areva-temelin-auftrag-ausgeschlossen.story

Německo: budou kvótové modely přenechány zákonu o OZE? Pohled na zkušenosti z EU

1.10.2012 blog.100-prozent-erneuerbar.de

Neuběhne ani jeden den, aby liberální politici nebo jiní hospodářsky liberální aktéři z oboru vědu, správy, sdružení nebo médií nekonfrontovali alternativu, vyhovující nárokům tržně hospodářské efektivity, se zákonem o obnovitelných zdrojích energie (EEG). Touto alternativou má být tzv. kvótový model. Tento návrh může překvapit zasvěcené lidi. Vzniklá diskuse totiž není ani nová, ani k ní nechybí mnohé analýzy. Ale jaké jsou přesné rozdíly mezi tzv. Kvótovým modelem a systémem pevných výkupních cen energií?

Ve skutečnosti patří oba podpůrné modely k nejdůležitějším vyzkoušeným zákonným regulačním prostředkům v členských státech Evropské unie, které mají umožnit zavedení a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Zatímco systém pevných výkupních cen (anglicky feed-in-tariffs – zkráceně FIT) zaručuje provozovatelům obnovitelných zdrojů energie pevnou výkupní cenu na pevně stanovenou dobu – povětšinou na dobu dvaceti let – za jednu kilowatthodinu a tím kalkulovatelné příjmy během této doby (jako v případě německého zákona o OZE), kvótové modely předepisují výrobcům energie závazný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovém výrobním portfoliu. To znamená, že zde legislativa nestanovuje cenu za ekologickou elektřinu, ale minimální podíl, který musí výrobce elektřiny a vybraní koneční spotřebitelé ročně splnit. Místo zaplacení bonusu za obnovitelnou energii dostávají výrobci energie certifikáty za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto certifikáty se dají obchodovat na certifikačním trhu.

Poptávka po certifikačních trzích vzniká zase na základě státem stanovené kvóty pro certifikáty zelené elektřiny, které musí každý producent elektřiny minimálně doložit. Při nesplnění této kvóty dostane producent elektřiny pokutu. Zásobovatelé elektřinou jako např. Městské závody mohou ekologickou elektřinu sami vyrábět, odebírat od jiných firem nebo získat odpovídající certifikáty pro zelenou elektřinu. Velká Británie, Belgie a Švédsko sází na tyto kvótové modely (anglicky: utility obligations nebo renewable portfolio standards9. Systémy se stanovenou výkupní cenou zelené elektřiny naopak existují např. V Německu, Španělsku, Irsku nebo Francii. Itálie měla dříve kótový model, rozhodla se ale v roce 2005 na základě negativních zkušeností pro model FIT.

V případě kvótového modelu spolu stojí v soutěži všechny způsoby výroby obnovitelné elektřiny. Podpora nespecifikovaná pro způsob výroby zelené elektřiny vede k tomu, že se prosadí nejpříznivější a tím – na první pohled – také nejhospodárnější oproti drahým způsobům výroby zelené elektřiny. Profitovat na tom mají v první řadě spotřebitelé formou příznivých cen elektřiny. Na základě zprávy zveřejněné na začátku roku, vypracované v rámci evropského výzkumného projektu RE-Shaping na téma uspořádání evropského trhu s obnovitelnými energiemi, byly země s nejvyšší efektivitou (Německo, Španělsko, Portugalsko a Irsko) během posledních sedmi let však ty, ve kterých se používal systém pevných výkupních cen pro onshore větrné elektrárny. Tato zpráva Re-shaping celkově potvrzuje, že že systémy pevných výkupních cen mají vyšší indikátor pro účinnost podpůrné politiky při současně nízkých profitech investorů. Velmi příhodným příkladem toho je Irsko, které přešlo v roce 2006 od systému veřejné soutěže na systém pevných výkupních cen a hned poté se velmi výrazně urychlila výstavba větrných elektráren.

V literatuře k podpůrné politice obnovitelné energie se najdou časté poukazy a argumenty pro to, proč systémy pevných výkupních cen zelené elektřiny dosud fungovaly lépe než kvótový systém. Již v roce 2008 Mezinárodní energetická agentura IEA poukázala na to, že průměrné náklady výkupních tarifů jsou podstatně nižší než než kvótových systémů, a sice 0,09 až 0,11 dolarů oproti 0,13 až 0,17 dolarů na kilowatthodinu. Tak mohlo Německo v roce 2007 vyrobit už čtyřikrát vice obnovitelné elektřiny než Velká Británie. Britský konečný spotřebitel však platil mnohem vyšší částku za podporu obnovitelné energie: na jeho vyúčtování stálo 0,056 centů, zatímco na vyúčtování německého spotřebitele to bylo pouze 0,045 centů.

Tyto výsledky se tedy dají shrnout takto: spolehlivější elektřina formou systému výkupních cen je vhodnější pro zajištění dalšího růstu objemu obnovitelného proudu – především v případě, když se jedná o širší centrum způsobů výroby obnovitelné elektřiny. Kvótové závazky a obchodovatelné certifikáty pro zelenou elektřinu často trpí volatilitou své hodnoty a vyžadují tak další rizikové prémie, které se odrazí v kalkulaci. Ty vedou nejenom k nižší efektivitě ve smyslu politicky žádaného rozvoje obnovitelných energií, ale jsou také ekonomicky méně efektivní. I když novější výzkumy ukazují, že v zemích s kvótovým systémem – zřejmě placením pokut v případě nesplnění závazků – efektivita zvyšuje, emožňuje kvótový systém mnohem vyšší zisky při výrobě elektřiny v onshore větrných elektrárnách, což je způsobeno rizikovými prémiemi a zisky invetorů díky tržnímu postavení, tzv. Windfall profits (zpráva Re-shaping, strana 16).

Další výhodou systému pevných výkupních cen je, že že jsou zde integrovány všechny technologie výroby obnovitelné elektřiny pomocí technologicky specifických výkupních tarifů, zatímco kvótové modely, jak již bylo zmíněno, upřednostňují pouze aktuálně nejvýhodnější technologii. Technologicky specifické výkupní tarify neumožní zisky investorů z tržního postavení, které jsou nakonec na vrub konečných spotřebitelů a zbytečně zvyšují cenu elektřiny. Kromě toho nemají inovativní technologie šanci na další rozvoj, protože nejsou impulsy k tomu, do nich investovat.

Britský kvótový model vedl například k přemrštěné podpoře onshore větrných elektráren, protože rozdíly v nabídce nebyly nijak zohledněny, jak dokazuje zpráva Jager a Rthmann z Ecofysu pro rok 2006. Spočítané výrobní náklady na výrobu elektřiny byly pro uvedený příklad v tozmezí 16 až 35 € na megawatthodinu, zatímco průměrné tržní ceny v té době (v roce 2006) dosahovaly cca. 50€7MWh. Vládou stanovená nákupní cena za certifikáty ve výši 46,5€7MWh již stačila k finanční realizaci onshore větrného projektu ba i v případě, že se pro tuto realizaci použila pouze část prostředků. Britský kvótový model trpí podle autorů zprávy nejenom na technologicky nespecifikovanou podporu a nedostatečně zohledněným rozdílným větrným režimem, ale přináší také signifikantní rizika, vycházející z podstatných důsledků změny vládní politiky a organizace a rozvoje trhu s konvenční a obnovitelnou elektřinou.

Technologicky uniformní kvótové modely jsou podle názorů autorů studie Re-shaping vk aždém případě vhodné k tomu, aby stimulovaly rozvoj technicky zralých technologií pro výrobu zelené elektřiny jako např. Onshore větrných elektráren nebo biomasy. Důvod je jednoduchý: výnosy z elektřiny v technologicky uniformním kvótovém modelu jsou pro etablované technologie výroby obnovitelné elektřiny povětšinou vysoké, zatímco pro nákladnější technologie jsou příliš nízké. Pro méně zralé technologie s potenciálem dalšího učení jako např. Fotovoltaika zavedly některé státy s kvótovým modelem také technologicky specifické minimální ceny nebo další výkupní ceny pro malá zařízení.

Na základě různorodosti rizik dominují na trzích regulovaných kvótovým systémem velcí aktéři. Jestliže se nyní požaduje ve jménu hospodářské soutěže, redukce nákladů zavedení kvótového modelu, pak to může mít v první řadě zajímavé důvody politického zájmu. Protože mnoho středně velkých a malých podniků, které dosud ve společenství se soukromými investory představovaly pohon energetické změny/revoluce, se stávají stále více vážným konkurentem etablovaných hráčů.


Facebook komentáře