Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

O léčivých houbách a evropské legislativě

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Houbařská sezona začíná.

Když jsem začal psát článek na téma léčivé houby, domníval jsem se, že nenarazím na žádný závažnější problém.

O léčivých houbách a evropské legislativě Emil Kalabus Houbařská sezona začíná. Když jsem začal psát článek na téma léčivé houby, domníval jsem se, že nenarazím na žádný závažnější problém. Uvažoval jsem tím způsobem, že by bylo vhodné, odpojit se alespoň na chvíli od politických a ekonomických starostí na Ukrajině, zapomenout na USA a EU na ekonomické sankce a omezení a věnovat se čistě bezelstnému koníčku, který spadá pod obor mykologie, což značí zkráceně věda, zabývající se studiem hub. Bohužel, jen jsem začal sbírat materiál k článku, okamžitě jsem na EU a omezování v této oblasti narazil a to jsem se naivně domníval, že zde žádný problém nenastane. Opak je pravdou. Nejprve tedy rozeberu problém, o který se jedná a poté budu o léčivých houbách psát. Z materiálů na které jsem narazil, jsem se dověděl následující. Evropská legislativa zacílila na přírodní preparáty. České úřady nepovolí prodávat přípravky z houby, která roste v našich lesích a má prokazatelně léčivé účinky. Zakázali nám choroše. Konkrétně ministerstvo zdravotnictví – zakázalo prodávat houbu s názvem Coriolus versicolor - česky Outkovku pestrou. Tedy přesně řečeno, přípravky z ní. Přitom tato houba obsahuje prokazatelně látky, které potlačují nádorové bujení. Tradiční čínská medicína s ní pracuje tisíce let. Zdůvodnění? Podle evropské legislativy jde o potravinu nového typu, a tudíž potenciálně nebezpečnou. Prapočátek všeho je přitom ve směrnici Evropské unie z roku 1997, která mířila proti dovozu geneticky modifikovaných potravin nebo potravin, které by třeba obsahovaly nanočástice. EU si totiž s potravinami s přírody neví rady a tak je zařadili do kategorie - Potraviny nového typu. U těch musí dovozce nebo vývozce, který se rozhodne usušenou houbu prodávat či dovážet ze zemí mimo Evropskou unii, kde se pěstuje ve velkém, prokázat, že tu potravina byla třicet let před rokem 1997, a nejde tudíž o žádnou novinku. Pokud tuto skutečnost neprokáže má zákaz prodeje. To se týká hub, bylin, kořenů atd. Houbě pochopitelně nikdo nedokáže, že byla na trhu před čtyřiceti lety. Dle některých politiků je zákon paskvil a jistě prý neměl na mysli zákaz bylinek a hub, jež na zemi rostou stovky let. Bohužel nerozhodují oni , ale Evropská unie. Zmíněné houbě nikdo nedokáže, že byla na trhu před čtyřiceti lety. Tehdy nikoho nenapadlo ji prodávat a dovážet do Evropy. To se stalo, až když studie ukázaly, že přírodní preparát tradiční čínské medicíny, který Číňané používají tisíce let může fungovat. Co tedy tato dřevokazná houba obsahuje tak zázračného, že nám ji Unie zakazuje? Houba s názvem Trametes versikolor nebo Coriolus versicorol, česky Outkovka pestrá je choroš jehož účinky byly prozkoumány v mnoha studiích na pacientech. Studia z Granadské univerzity ukázaly, že houba má schopnost zabíjet rakovinné buňky tím, že je donutí zničit samy sebe. Polysacharid PSK, který houba obsahuje, totiž brání šíření nádorových buněk v rozmezí od 22% do 84%. Houba umí zastavit buněčný cyklus a biochemické reakce v tomto procesu dovedou buňku k naprogramované smrti. Přitom houba dokáže rozeznat právě rakovinné buňky. Tato houba je považována za poklad mezi rostlinami tradiční čínské medicíny a v Číně se nazývá „ tráva Říše nebes“ nebo také „královská houba“. Její užívání bylo v minulosti výsadou císařů a obyvatel císařských paláců, neboť prodlužovala život a posilovala lidské tělo. Houba se požívá při poruchách funkce plic, odstraňuje hleny, léčí plicní infekce, působí příznivě na oslabenou imunitu. Vědecké závěry potvrzují, že houba má významné protinádorové, imunostimulační, antioxidační a hepatoprotektivní účinky. Úspěchy byly zaznamenán při léčbě rakoviny jícnu, prsu, prostaty, žaludku, střev, plic i melanomu. Zanedbatelné nejsou ani antimikrobiální a antivirové účinky. Roste i v našich porostech. Plodnice se suší při teplotě 40 – 60 stupňů C a rozemelou se na prášek. Ten se užívá na špičku nože 6x denně a zapije vodou. Po měsíci užívání je třeba zařadit čtrnáctidenní přestávku. Ze suchých plodnic je možno připravovat čaj nebo je suché žvýkat./ Ing. Pavel Valíček, DrSc/. http://hobby.idnes.cz/outkovka-pestra-trametes-versicolor-dwz-/atlas-hub.aspx?c=A100715_134329_atlas-hub_mot Dalším druhem zajímavé a léčivé houby je Boltcovitka ucho Jidášovo, latinské jméno Auricularia auricula- judae. V Evropě jsou její léčivé účinky známy minimálně 400 let. Známe ji také pod názvem „černá čínská houba“ nebo „Ucho Jidášovo“. Tuto houbu určitě všichni znáte. Pokud jste někdy navštívili čínskou restauraci, měli jste ji pravděpodobně v pokrmu. Poslední výzkumy ukazují, že houba stimuluje imunitní systém, celkově posiluje organismus. Zlepšuje psychický stav, snižuje vysoký krevní tlak, má antikoagulační schopnosti, zabraňuje kornatění cév a trombóze, je prevencí infarktu myokardu. Kromě toho léčí bolesti žaludku a břicha. Doporučená denní dávka je 5 – 10g suché drogy denně. Užívá se tak, že asi 3g sušených plodnic namočíme do 0,5 litru vody a necháme přes noc odstát. Potom se houba vaří až změkne a získaný odvar (přislazený medem) se pije v množství 1 – 2 šálky denně před spaním. Jinou možností je naložit 30 g plodnic do vinného octa a užívat 5 – 6 g denně. Plodnice postrádají typickou houbovou chuť, přesto jsou významnou součástí asijské kuchyně. Většinou se nekonzumují čerstvé na trh přicházejí v sušeném stavu. Avšak namočením ve vlažné vodě velmi rychle obnovují původní tvar a křupavou konzistenci. Přidávají se do různých polévek a salátů, ať již zeleninových či masových, ale rovněž do rýže, nudlí, bambusových výhonků atd. Voda užitá při vaření obsahuje mnoho léčivých látek a pije se ve formě čaje, nebo se přidává do polévek a omáček. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho_Jidášovo Léčivé účinky má také známá Hlíva ústřičná /Pleurotus ostreatus/ Plodnice mají výrazně protinádorové účinky, užívají se však i k prevenci kardiovaskulárních chorob. Hlíva se užívá k uvolnění kloubů a šlach, působí dobře rovněž proti chřipce, rozedmě plic, angíně, astmatu a nachlazení. Velmi dobré výsledky jsou při léčbě dermatóz. Např. Alergiích, vyrážkách a ekzémech, ale i u hemoroidů a křečových žil. Doporučená denní dávka je 5 -10g sušené a drcené hlívy, kterou můžeme rozpustit v čaji nebo polévce. Hlíva má výborné použití v kuchyni. Návody na přípravu naleznete hojně na internetu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlíva_ústřičná Mezi další léčivé houby, známé i méně známé patří Lesklokorka lesklá, Trsnatec lupenitý, Hnojník obecný, Žampion brazilský, Housenice čínská, Houževnatec jedlý, Choroš oříš, Rezavec šikmý a další... Bez zajímavosti není ani nejoblíbenější naše houba Hřib smrkový (Boletus edulis) Léčivé hřiby přispívají k ochraně před nádory, kandidózou i záněty. Málokdo z houbařů ví, že pravé hřiby vynikají nejen jedinečnou chutí a vůní, ale jsou i léčivé. Zvláště hřib smrkový je z tohoto hlediska dobře prostudován. V tradičním čínském léčitelství byl hřib smrkový používán jako prostředek proti houseru, bolestem v končetinách, pohmožděninám šlach a kostí, strnutí šíje a při bělotoku, proti kandidóze i rakovině V polovině minulého století se zjistilo, že tato houba obsahuje látky brzdící růst některých nádorů. Jednou z nich je např. lektin nazvaný BEL. Kromě toho obsahuje hřib smrkový také poměrně značné množství ergosterolu a peroxidu ergosterolu se širokým spektrem biologické aktivity, zahrnující protizánětlivé a protirakovinové účinky, ale také inhibiční působení proti různým bakteriím a dokonce i proti kvasince Candida albicans. Hřib smrkový obsahuje esenciální aminokyseliny i vzácný selen. Dále byly v hřibu smrkovém nalezeny polysacharidy A a B (–glukan a– glukogalaktomannan), „chránící“ cévy a působící proti zánětům. Hřib smrkový obsahuje navíc osm důležitých esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytné pro normální zdraví a růst. Jelikož si je naše tělo neumí samo vytvořit, musí je získávat z potravy. Z minerálních látek a stopových prvků je v této houbě zastoupen vysoký obsah selenu. A nejenom to. V hřibu smrkovém jsou přítomny i látky působící proti některým virům, např. výše zmíněný lektin dokonce potlačuje aktivitu enzymu HIV–1 reverzní transkriptázy. A jaké houby rostou v dubnu? Naleznete zde. http://houby.naturfoto.cz/houby-rostouci-duben.html Pokud si nejste druhem hub jisti, doporučuji zajít za znalým mykologem, či navštívit internetovou myko – poradnu. http://www.myko.cz/poradna/ Také jste se setkali s názorem, že houby jsou radioaktivní, a že by se neměly jíst? Pak věřte, že je to pěkný nesmysl. Na internetu se objevila zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě – posílána jako příloha k emailům se šířila Českou republikou, takže je načase se k ní vyjádřit. Touto problematikou se zabýval Jan Borovička biogeochemik a mykolog. Pracuje v Ústavu jaderné fyziky a v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se environmentální biogeochemií kovů, rolí hub v geochemických cyklech prvků (geomykologie) a taxonomií a ekologií velkých hub. Závěr pana Borovičky je následující: „ Je evidentní, že zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s fukušimskou havárií je nesmyslná, a z tohoto pohledu se tedy není třeba obávat jejich konzumace.“ http://borovicka.blog.idnes.cz/c/195341/Jsou-houby-radioaktivni.html Autorem článku je zdravotník, člen České mykologické společnosti. Údaje k textu, byly čerpány z knihy Houby a jejich léčivé účinky, známého autora prof. Ing. Pavla Valíčka DrSc.

Facebook komentáře