Cestování do zahraničí

„Během stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít lidé, kteří mají brannou povinnost, k cestování do zahraničí souhlas. Když člověk ještě nevykonává mimořádnou službu, souhlas mu může dát příslušné krajské vojenské velitelství. Vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo obrany.“

Média začala balónkovat možnosti mobilizace v České republice, první pokusné balóny jsou již od čtvrtka vypouštěny i ve většině zemí Západu! Půjdete bojovat za Fialu proti Rusku?

Média v EU začala vypouštět mezi obyvatelstvo pokusné balóny o případné mobilizaci

„Ve čtvrtek začaly v západních médiích objevovat první pokusné balóny testující veřejné mínění o případné mobilizaci. Americká síť MSN převzala [2] článek CNN Prima News o tom, jak by vypadala mobilizace v ČR.

PŘEHLEDNĚ: Rusy čeká mobilizace. Jak by vypadala u nás a kdo by šel bránit zemi jako první?

Branná povinnost

Brannou povinnost mají v Česku všichni muži i ženy ve věku 18 až 60 let. A to na základě branného zákona. Tito lidé mohou být mobilizováni, a tedy musí plnit úkoly ozbrojených sil. Zejména se jedná o povinnost podrobit se odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Když se tak stane, tito „obyčejní lidé“ jsou nazýváni „vojáky v záloze“. Ještě před tím je ale čeká výcvik.

Kdy se obyčejný člověk stane vojákem v záloze?

Muži i ženy ve věku 18 až 60 let před tím, než by začali plnit povinnosti ozbrojených sil v případě mobilizace, musí projít přípravou. Ta se provádí formou vojenského cvičení.

„Pokud bude občan odveden, nejprve projde přípravou či výcvikem podle svého budoucího zařazení. Potom bude zařazen k vojenskému útvaru nebo vojenskému zařízení pro plnění konkrétních úkolů. Všude, kde to bude potřeba, bude předcházet potřebný výcvik. Armáda pro tyto situace a stavy udržuje dostatečné zásoby výstroje, výzbroje, munice a dalšího vybavení,“ vysvětlil CNN Prima NEWS jeden ze zástupců tiskového oddělení ministerstva obrany Petr Sýkora.

Kdo by kdy šel do boje, kdyby se Česko ocitlo ve válce?

Poté by přišla řada na „obyčejné lidi“, kteří jsou ve věku 18 až 60 let podle branného zákona, tedy na vojáky v záloze.

„Věkové ročníky jsou podle situace z hlediska strategických postupů. Plánovači vědí, kolik bude potřeba vojáků, kolik lidí bude potřeba k obsluze techniky a podobně. Česko i jiné země disponují mobilizačními zásobami. Naši vojáci disponují technikou, kterou mají na vojenských útvarech, a v případě mobilizace se začne používat i mobilizační technika, která je ve skladech,“ dodal pro CNN Prima NEWS bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Česká republika má konkrétní mobilizační plán, kde je aktivace vojáků přesně popsána. Tyto informace ale nejsou veřejné.

Kdo má výjimku a kdo nemusí vykonávat mimořádnou službu?

K výkonu mimořádné služby se nepovolávají poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Výjimku mají také příslušníci bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru i zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v bezpečnostním sboru.

K odvodnímu řízení a do mimořádné služby se nepovolává ani těhotná žena. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem, do mimořádné služby ale nenastupují. Stejně tak žena nebo muž pečující o dítě do 8 let. Ti jsou ale povoláni k odvodnímu řízení. Stejná pravidla platí i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.“

Zdroj: https://malinova.blog.pravda.sk/2022/09/22/nevedela-som-ze-aj-zeny-maju-brannu-povinnost/

(krátené)

.