Jak zabít světovládu lichvy

Mnohokrát jsem různými slovy popisoval, jak se jako žáby pomalu v hrnci ohříváme, ještě vícekrát jsem upozorňoval, že každá mince má dvě strany a skoro pokaždé jsem nabádal, že se máme naučit odmítat totalitní diktát. Provokoval jsem, přinášel návrhy a taky jsem se blogově pohádal. Chtěl jsem vyvolat diskusi a zaujetí se nějakým tématem všechny, co tady na alternativu chodí, ať už patří mezi normální lidi nebo státem placené analytiky nebo jen obyčejné, hloupoučké trolly. A protože s menšími nebo většími přestávkami tady svými myšlenkami přispívám už poměrně dlouho, byl by koncem roku čas se ohlédnout, s jakým že to výsledkem.

Nevím proč tomu tak je, ale objektivně musím přiznat, že vážně nic moc. Navíc, jak tak nad tím člověk uvažuje, čím to může být způsobeno a co dělá špatně, uvědomí si, že i na to "nic moc" stačí jeden výpadek elektřiny a nezbude vůbec nic. A tak je to s námi všemi e-pisálky - je toho tolik, co bychom chtěli říci a píšeme sice jak o závod, ale přitom je TAK SNADNÉ vše, co jsme kdy napsali zrušit, znepřístupnit nebo omezit. Všechno úsilí a čas zmizí v nenávratnu jediným otočením vypínače. Zmizí články, zmizí údaj o autorech a jejich myšlenkách. Zůstane jen prázdná plocha, do které my všichni budeme zmateně klikat myší, kroutit hlavou a drbat se ve vlasech, než nám dojde, že to všechno je pryč. Vstaneme ze židle, podíváme se z okna, ...a tam na nás bude blikat nápis "Hlupáku, vítej v Novém světovém řádu".

Kdysi dávno, až do vynálezu kamenných tabulek, lidé zapisovali zásadní události přímo do skal. Nutno přiznat, že to byl zcela jistě nejtrvalejší způsob předávání informací, protože skály se, nám lidem, ničí velmi obtížně. Problém přenosu zapsaného, z místa na místo, lidé vyřešili zavedením zmíněných, větších i menších, kamenných tabulek. Tyto měly sice výhodu přenositelnosti, ale už nebylo tak neřešitelné tyto kamenné písemnosti poškodit, když na to přišla vhodná doba. Příchod dřevěných tabulek, plátna, papyrusu a nakonec papíru vše zjednodušil - jak zápis informací a jejich přemístitelnost, tak i jejich trvalé znehodnocení. Za pomoci ohně bylo snadné, jako nikdy předtím.  Inu pokrok.

Dnes zapisujeme informace do virtuálního prostoru a k jejich zobrazení potřebujeme zdroj elektrické energie plus nějaké zařízení tuto energii spotřebovávající.  Tohle jsou značně omezující podmínky a když jednu z nich nesplníme, nic nezapíšeme a ani si nic nepřečteme. Navíc, změnit, znepřístupnit nebo dokonce zničit elektronicky zapsané informace ve virtuálním prostoru je neuvěřitelně jednoduché. Chce se skoro říci, že stačí jediné lusknutí prstů a jsme bez informací.

Předešlé, krátké genezi písemnictví zajisté schází faktografie, ale jedině díky tomu, že jsme se neztratili v datech, geografii a jménech, dodává předešlý odstavec jistý nadhled. Pozorní si všimli, že jsme se, co by lidstvo, postupem věků dostali z informačních hodnot trvalých, přes hodnoty pomíjivé až k hodnotám virtuálním a fiktivním. Prý se tomu říká vývoj. ...pokrok.

...ale budiž! Jedná se přeci "jen" o duševní potravu a když na to přijde, mnoho lidí ji nepotřebuje vůbec. Prohlídnou obrázky bulvárních deníků, prolistují reklamní letáky a mají celý den o čem mluvit. Nemusíme s tím všichni souhlasit, ale je pravdou, že v jistém ohledu pro nás informace nejsou životně důležité.

A co je pro nás tedy životně důležité? Nevíte?

No, nejnebezpečnější oligarchové to vědí velmi dobře - ano, jsou to potraviny. Potraviny, které si buďto vypěstujeme, když máme kde nebo zakoupíme, když máme za co.

Asi nemá cenu psát celou genezi vývoje výměny zboží - tu každý zná. Je ale na místě si povšimnout, jakým nápadně podezřelým způsobem kopíruje vývoj předávání informací. Také prošla od hodnotných výměn (zboží za zboží) přes pomíjivé (zboží za plíšky a papírky) k fiktivním (zboží za elektronický signál) a také se tomu prý říká vývoj a pokrok, jen s tím zásadním rozdílem, že tento vývoj už má přímý vliv na naše bytí či nebytí.

...a když už tedy věc stojí na "být, či nebýt", nebude jistě od věci si položit několik zásadních otázek:

Co myslíte, jak těžké je vynulovat elektronická bankovní konta? A co myslíte, jak náročné je udělat měnovou reformu, uhradit státní dluh, zavést novou daň, uzákonit válečnou půjčku, zabavit nebo přemístit Bity v něčí prospěch nebo účty zablokovat a držet lidi v šachu, když budou existovat JEN virtuální peníze ve formě elektronického signálu? Ano, správně, jde to opravdu zase na to jediné lusknutí prstů. Na jediný podpis psychopata.

Když já osobně vidím, jak si nevědomí lidé sami a zcela dobrovolně pod sebou řežou větev, jak se s úsměvem na rtech chytají do pasti přikládáním čipových karet k platebním terminálům, jímá mnou hrůza z neodvratného a chce se mi na ně křičet:

"Copak nevíte, že když nebudete používat hotové peníze, tak ty zaniknou a vy se ocitnete plně v moci psychopatů? Cožpak jste se úplně zbláznili, že jste uvěřili řečem politiků a bankéřů? To fakt nevidíte dál, než na dnešní nákupní vozík? Vážně chcete život svůj i životy vašich potomků vložit do rukou korporacím? To opravdu nevíte, že vás budou moci vypnout na to jediné lusknutí a v ruce vám zbude jen kousek barevného plastu bez hodnoty? Pozbyli jste snad už zcela rozumu?"

...a tak tohle zoufale křičím aspoň tady, jako trosečník na pustém ostrově, marně volající o pomoc.

Není to sice nepodstatné a ano - vše souvisí se vším, ale zapomeňme prosím na chvíli na fanatické islámské zabijáky ve službách USA, na výuku dětí k perverzi a pedofilii a obchod s nimi, na všudypřítomné špehování, na jedy v potravinách, na rozkradený stát plný bezdomovců i na čtvrt století trvající vládu uctívačů americké idiocie i na obchodníky v bílých pláštích se stetoskopy kolem krku. Na chvíli se posaďte a představte si, co může malý počin odmítnutí placení kartami v konečném důsledku znamenat a zvažte, zda to nemůže být signál i pro něco mnohem většího. Jestli náhodou tento malý krok pro člověka opravdu nemůže být oním pověstným velkým pro celé lidstvo.

Jedinou neznámou zůstává, jestli tuhle nepatrnou drobnost jsme ochotni obětovat. Zda necháme tu malou sněhovou vločku dopadnout tak, aby strhla lavinu, která může smést všechno zlé. Lavinu, kde poprvé v historii oběťmi nebudeme my, ale ti, kteří po celá staletí dusí lidstvo. Lavinu pozitivních událostí, která odpoví na otázku, položenou na úplném začátku tohoto čtení.

Všem dobrým lidem přeji dobrý rok 2016