Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Analýza programu Pirátů ve vztahu k EU a NATO

Poměrně často se nyní setkáváme s prezentací názorů alternativních politických stran či hnutí na kolektivní obranu - vesměs ovšem v rámci EU a NATO. Se zájmem jsem se seznámil i se stanoviskem Pirátů. Po opakovaném pročtení jejich prohlášení jsem došel k poznání, že je třeba věnovat se tématu obecně a detailněji. A to zdaleka nejen kvůli obsahu samotného prohlášení, nýbrž i kvůli - v současnosti bohužel - běžné praxi i některých dalších stran, řadících se k alternativě, ke které patří záměrně nejasné (gumové) formulace, které umožňují různý výklad jejich stanovisek a programových bodů. Často jsou totiž diametrální rozdíly mezi ústními projevy jejich představitelů a volebním programem.

  • analyza-programu-piratu-ve-vztahu-k-eu-a-nato

K prohlášení Pirátů jako takovému:

1. O pojmenování nebezpečí, jež nás (spolu s EU a NATO) ohrožují, jsem se nic konkrétního nedověděl. To samozřejmě komplikuje naši obranu.,

2. Z NATO vystupovat nechtějí, současně ale nechtějí, „aby se NATO pasovalo do role automatického vykladače spravedlnosti, jehož kroky se nesmí podrobovat věcné kritice“.

Každému soudnému člověku je v současnosti ale jasné, že NATO je přesně takovým „automatickým vykladačem světové spravedlnosti, jehož kroky se nesmí podrobovat kritice“. A pokud to dotyčná strana opravdu nechce, pak jí zbývá jediné - usilovat o vystoupení ČR z této organizace. To, že by se kvůli Pirátům vedení NATO a zejména síly, které tuto organizaci zneužívají, „polepšily“, nepřichází ani na okamžik v úvahu.

3. Piráti se odvolávají na článek č. 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří:

- o pomoci účastníků této smlouvy smluvní straně či stranám v případě jejich napadení nějakou akcí jiného státu;

- o tom, že každá ze smluvních stran podnikne neprodleně na pomoc napadené smluvní straně takovou akcí, jakou bude považovat za nutnou, vč. použití ozbrojené síly (podle dikce této smlouvy to ovšem může být též třeba jen protestní nóta. Krom toho máme s pomocí západních spojenců již z minulosti své zkušenosti);

- o tom, že každý takový útok a veškerá učiněná opatření budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti a budou ukončena, jakmile RB přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti (tedy žádné větší válčení).

4. dále je v jejich stanovisku odvolávka na čl. 42 a příp. i další Smlouvy o EU. To celou věc již posouvá do poněkud jiné roviny, neboť Smlouva o EU:

a/ připouští použití i vojenských prostředků pro mise vedené mimo území Evropské unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. (to ovšem může být každá agrese, kterou NATO či EU prohlásí za posilující mezinárodní bezpečnost. S tím, jak tito „obránci míru“ se svými armádami na ruských hranicích „zastavují ruského agresora“, který je čistě na svém území, máme již všichni dostatek zkušeností).

b/ dále se v tomto článku hovoří o společné obranné politice, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne. (aniž by se řešilo to, co nastane, pokud k takovému rozhodnutí nedojde);

c/ Některým členským zemím se přitom připouštějí různé výjimky či odchylky podle jejich smlouvy v rámci NATO či podle ustan. čl. 43 a 44 Smlouvy o EU.

d/ Přesto ale i v této smlouvě se uvádí, že pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Opět se ale zmiňuje zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a její zohlednění.

Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci NATO, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění. Ustanovení čl. 5. Washingtonské smlouvy se tedy jeví být i nadále jako klíčové.

5. Je třeba si přiznat, že:

a/ Západ a zejména USA potřebují zbrojit. Je na tom postavena jejich ekonomika. Trump při nástupu sliboval zvýšit v USA zaměstnanost. Ta se může (a bude) ve stávajících podmínkách USA projevovat zejména ve zvyšování zbrojní výroby a dále v obnově jejich rozpadající se infrastruktury, (pokud na její obnovu Trump někde sežene peníze, jako nyní oněch 40 mld.UDS v Saudské Arábii. Tedy „America first“ v praxi;

b/ zájmy USA a Evropy jsou dlouhodobě rozdílné. Prakticky jediné, co je dosud spojovalo, byl dlouhodobý záměr útoku na Rusko. Nyní se k němu Trump staví odtažitě, zmiňovaný rozpor v zájmech tak vystupuje na povrch a dochází k rozkolu mezi USA a EU;

c/ USA již 200 let nevedou žádné obranné války, pouze války útočné (a že jich už bylo)! Evropa naopak vypráví o tom, jak se chce bránit. NATO ale k obraně Evropy před nájezdy migrantů (vč. teroristů) prý není určeno. Do boje s teroristy se též nehrnulo a ani nadále nehrne. K čemu tedy NATO je?

d/ Krom toho existují zásadní rozdíly mezi zbraněmi určenými k ochraně vlastního území před aktuálními hrozbami a mezi zbraněmi určenými např. do pouště na druhém konci světa. Tady nejde zdaleka jen o to, dosáhnout požadované výše peněz určených každoročně na zbrojení, nýbrž (a především) o to, k jakému účelu a tedy jaké zbraně za tyto peníze mají být pořízeny. Zda svým druhem a parametry jsou vůbec určeny k naší ob-raně a jsou schopné tuto roli plnit či nikoliv. Zda si za tyto naše peníze pořídíme pro-středky na naši vlastní obranu nebo jen zvýšíme zaměstnanost v americkém zbrojním průmyslu, který bude vyrábět další zbraně pro expanze pod americkým velením (Ame-rica first! Nebo snad opět Pax americana?).

6. Dotyčná strana by proto měla blíže rozvést svoji představu, jak chce dosáhnout svého předsevzetí, jež se týká „podpory vzniku fungující společné evropské obrany“.

Mimochodem, neměli bychom si nejprve ujasnit, zda se jako EU vůbec chceme bránit a před čím? Za situace, kdy vedení EU prokazatelně spolufinancuje navážení migrantů vč. teroristů do Evropy, je to připomínka více než aktuální. Nemá totiž smysl financovat výzbroj proti něčemu, čemu se bránit nechceme či co je nám ve spolcích, jako je NATO či EU, zakázáno.

7. Bohulibý je i úmysl Pirátů financovat náklady na zbrojení přímo z rozpočtu EU. Co to je komu platné, když do toho rozpočtu musí dát příslušné peníze stejně jednotlivé členské země vč. ČR? Na úkor investic či financování jiných potřeb u nás doma. Chápeme to?

8. Celé stanovisko Pirátů (stejně jako některých dalších stran alternativy) tedy nevybočilo z obvyklé praxe u nás. Nejprve bychom si totiž měli posoudit reálná (nikoliv propagandou uměle vytvořená) rizika, pak si zvolit prostředky, jakými se chceme (a vůbec můžeme) bránit a pak připravit pro ně rozpočet a zajišťovat zdroje. Děláme to ovšem přesně opačně, což platí i pro Piráty. Říká se tomu přepřahání vozu před koně. Teď již nám chybí jen začít soutěžit s dalšími zeměmi EU, kdo rychleji, lépe a radostněji splní či přeplní požadavek vynaložit na zbrojení požadovaná 2% ročního HDP. Lhostejno, co se za to nakoupí a komu to bude fakticky sloužit a k čemu. Obdobné soutěže jsme již u nás zažili v 50. letech. Tehdy jejich předmětem ale bylo alespoň plnění a přeplňování plánu výroby oceli, těžby uhlí či stavby bytů.

9. Je třeba si položit i další otázky, zejména pak tu, zda vůbec stojíme o „ochranu“ ze strany USA, které nejprve naše ohrožení záměrně vytvoří a pak vybírají výpalné za ochranu. Připomíná to některé americké filmy z Chicaga 20-30 let min. století. Fakticky ale půjde o to, aby zvýšení zaměstnanosti v USA zaplatili ze svých kapes evropští občané. Proč to tedy neříci přímo? A ještě k tomu k výrobě zbraní na další americké expanze po světě, nikoliv pro naši obranu. Zvýší se tak pouze ohrožení světa, a to za našeho přispění.

10. Zaujal mne též výklad Pirátů o „sdílených hodnotách“. Piráti tyto „hodnoty“ totiž zapomněla rozvést. Jsem proto přesvědčen o tom, že zejména tato pasáž hodně voličů této strany odradí, když si uvědomí, co se za těmi „hodnotami“ skrývá. Vraždění lidí po desít-kách a stovkách tisíc po celém světě, ničení celých států, obydlí, infrastruktury, historických a kulturních památek. A nově i navážení lidí jiných kultur, jiného způsobu života, ne-ochotných k asimilaci, vč. teroristů do Evropy. Tohle, že máme sdílet? Či co jiného v tomto případě můžeme sdílet?

Jaroslav Tichý

Aliance národních sil

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 Jaroslav Martínek 2017-06-11 19:54
Naprosto souhlasím ! Piráty rozhodně nevolit .
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře