Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Diskuze na téma konspirace díl III.

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Úvod do problematiky konspiračních teorií

(přehled s četnými příklady)

Lic. Daniel Solis, LLM

2. 9. 2011

Díl III.

Komu slouží propaganda: (Vojensko-průmyslový komplex)

„Ze všech nepřátel veřejné svobody, je válka, patrně tím, kterého je nutno se obávat nejvíce, protože obsahuje a rozvíjí semeno všech ostatních. Válka je matkou armád, z těch pocházejí dluhy a daně… známé nástroje, jak dostat širokou většinu pod nadvládu úzké menšiny… Žádný národ si nemohl zachovat svobodu uprostřed kontinuálního válčení.“

James Madison, Political Observations, 1795“

 

President Spojených států amerických, (a bývalý armádní generál) Dwight D. Eisenhower řekl ve svém proslovu na rozloučenou, proneseného 17. ledna 1961 následující slova:

„Toto spojení enormního vojenského aparátu a rozsáhlého zbrojního průmyslu je v amerických dějinách něco nového. Totální vliv – hospodářský, politický, ba dokonce duchovní – lze cítit v každém městě, každém státě, v každé kanceláři federální vlády. Chápeme nutnost pro tento vývoj, ale nesmíme ignorovat jeho vážné dopady. Náš boj, zdroje, životní prostředky jsou ve hře; tak jako samotná struktura naší společnosti. Ve vládních výborech musíme stát proti záměrnému či nikoliv, získávání neoprávněné moci vojensko-průmyslového komplexu. Existuje potenciál pro katastrofální nárůst nemístné moci a tento potenciál bude přetrvávat. Nesmíme nikdy dopustit, aby váha této vazby ohrozila naše svobody, nebo demokratický proces. Nesmíme nic považovat za samozřejmost. Pouze obezřetná a informovaná veřejnost může uvést do patřičných mezí ohromnou průmyslovou a vojenskou obrannou mašinérii našimi mírovými metodami a cíli, tak aby bezpečnost a svoboda mohli vzkvétat bok po boku.“

Podobná teze byla formulována roku 1936 v knize Fascism and Big Business autora Daniela Guérina, o podpoře těžkého průmyslu fašistickou vládou, kterou lze definovat jako neformální a proměnlivá koalice skupin s nároky na psychologické, mravní a hmotné zájmy o kontinuální rozvoj a údržbu vysokých stavů výzbroje pro udržování koloniálních trhů a z důvodů vojensko-strategických koncepcí vnitřních vztahů.

V roce 1956 tvrdil sociolog Charles Wright Mills ve své knize The Power Elite, že třída vojenských, obchodních a politických elit, hnaná společnými zájmy tvoří skutečné vládce státu a nachází se fakticky mimo demokratickou kontrolu. Friedrich Hayek zmiňuje ve své knize z roku 1944, The Road to Serfdom nebezpečí podpory monopolistické organizace průmyslu vycházející z poválečných pozůstatků takto:

Jiným prvkem, který po této válce pravděpodobně posílí tendence tímto směrem, budou lidé, kteří během války okusili moc autoritativní kontroly a nebudou schopni se smířit se skromnějšími rolemi, které budou muset zastávat v dobách míru.

Hayek, F.A., "The Road to Serfdom," London: Routledge, 1976.

Podle železného zákona oligarchie by tedy tyto struktury, které fungují od první světové války a upevnili se během druhé světové války, studené války, jen aby se etablovali během války v perském zálivu a uplynulém desetiletí, následující jedenácté září, svoji moc nebudou chtít omezit, ale naopak neustále upevňovat. Je jen logické, že s prostředky a zázemím, kterým disponují, jim se jim nikdo a nic postavit do cesty.

„Od té doby co jsem vstoupil do politiky, svěřovali se mi lidé se svými názory především soukromě. Jedni z největších mužů ve Spojených státech, v oblasti obchodu a výroby, se bojí někoho, se bojí něčeho.  Vědí, že tam někde je síla, tak organizovaná, tak nenápadná, tak pozorná, tak provázaná, tak dokonalá, tak pronikavá, že když ji odsuzují, tak hovoří raději šeptem.“

(Woodrow Wilson's The New Freedom: A Call for the Emancipation of the Generous Energies of a People, New York and Garden City: Doubleday, Page & Company, 1913).

Myslet si naivně, že tyto struktury nejsou schopny učinit cokoliv, co je v jejich zájmu, by bylo prostoduché. Útok na Libyi, kterého jsme byly posledního půl roku svědky, je toho jenom důkazem.

Oblíbenou metodou, jak začít válku a přitom získat veřejnost na svoji stranu je technika útoku vedeného pod falešnou vlajkou.  Přehled nabízí zamyšlení Antonína Baudyše jr na stránkách http://baudysjr.blog.respekt.ihned.cz/c1-46303190-false-flag

Za zmínku by zde také stála doktrína asymetrického boje (Asymmetric warfare), ale její popis by byl nad rámec tématu i kapacity publika.

Po této exkurzi, která nás vedla od úvahy nad psychologicky-podmíněném vnímání konspiračních teorií, přes původ pachuti této hypnotizující formule v propagandě, která je všudypřítomná a slouží zájmům finančních elit, držících opratě světového hospodářství pevně ve svých rukou, prostřednictvím kontroly nad dolarem, až po jejich prodlouženou ruku, vojensko-průmyslový komplex. Propojuje se nám zde tedy psychologická manipulace veřejného mínění s nárokovanými zájmy finančních a vojensko-průmyslových kartelů, majících zásadní vliv na státní správu prostřednictvím pečlivě vybraných a dobře opečovávaných politických elit.

Stojíme zde tedy na rozcestí mezi, na jedné straně konspirační teorií, která je moderním kladivem na čarodějnice v rukou vykořisťujícího nekorporativního systému, sloužícím k útlaku svobodného bádání a svobody projevu, tak jako k potírání kritiků režimu odhalujících a poukazujících na jeho nezákonné, protizákonné či neetické postupy a praktiky - a na druhé straně konspirační teorií, která popisuje jednotlivé metody, spojitosti, události a hrozby, zločiny těch, kteří si systém osvojili a používají jej k páchání zločinů, vykořisťování a v konečném důsledku redistribuci majetku pomocí socializace ztrát a privatizace zisků.

Jako centrální téma dění spojeného s pojmem „konspirační teorie“ v obou významech lze identifikovat snahu o docílení zisků prostřednictvím války (teritoriálních, materiálních, politických, atd.). Proto se právě v této oblasti nacházejí nejbohatší líhniště konspiračních teorií a proto je zde tento koncept pomocí propagandy široce zesměšňován. Války se plánují, organizují a provádějí za zády občanů a jsou jim posléze prezentovány jako nevyhnutelnosti a priority národní bezpečnosti. Veřejnost se ale válkám instinktivně brání a snaží se proniknout mlhovou clonou propagandy a odhalit skutečné souvislosti a příčiny válek.

„Protože obchod ignoruje státní hranice a výrobce trvá na tom, že jeho trhem je celý svět, vlajka jeho národa jej musí následovat a dveře národů, které jsou mu zavřeny, musí být vyraženy.  Ústupky získané finančníky musí být zajištěny ministry státu, i kdyby měla suverenita neochotných národů být při tomto procesu zlomena. Kolonie musí být získány nebo založeny, proto aby žádný vhodný kousek světa nezůstal přehlédnut nebo nevyužit.“

Woodrow Wilson. Přednáška přednesená v r.  1907 (citace z knihy Williama Applemana Williamse, The Tragedy of American Diplomacy).

Od dob takovýchto projevů se rétorika dozajista změnila, ale praxe zůstává stejná. Proto lze komploty považovat za něco konstantního. A to déle než od dob vypálení Říma nebo vraždy Julia Cézara…

(Přehled konspiračních teorií zde: http://encyclopedia.thefreedictionary.com/List+of+conspiracy+theories).

Pro větší srozumitelnost tedy termíny diferencujme na konspirace jako předsudek a na termín komplot, který vyjadřuje spiknutí elit proti zbytku společnosti.  V literatuře je tento typ konspirační teorie nazýván „deep politics“ zavedl jej Peter Dale Scott, profesor na University of California.

V této optice si lze připomenout ságu rodiny Bushů, popsanou například ve článku, No Such Thing as Paranoia - On the culture of conspiracism zde: http://www.villagevoice.com/2004-05-18/news/no-such-thing-as-paranoia/1/

K rozáhlým finančním operacím zaměřeným na obě strany válečného konfliktu a tím zaručujícím maximalizaci zisku, je zapotřebí spolehlivý a rozsáhlý aparát zpravodajských služeb. Další díl se bude věnovat tomuto zásadním aspektu mezinárodního komplotu vydávaného za "konspirační teorii"

 

Příloha

Výdaje na zbrojení:

World Military Spending

http://www.globalissues.org/article/75/world-military-spending

 

Background paper on SIPRI military expenditure data, 20101

http://www.sipri.org/research/armaments/milex/factsheet2010

 

FPI Hides Massive Military Spending Growth By Framing DOD Budget As Percentage Of GDP And Total Federal Spending

http://thinkprogress.org/security/2011/07/28/281841/fpi-hides-massive-military-spending-growth-by-framing-dod-budget-as-percentage-of-gdp-total-federal-spending/

 

U.S. Defense Budget Request for the year 2012

http://comptroller.defense.gov/defbudget/fy2012/FY2012_Budget_Request_Overview_Book.pdf

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře