Český Donald Trump

"Politicky nekorektní" miliardář a podnikatel se postavil proti hlubší integraci do EU a je na cestě stát se příštím premiérem České republiky.

Andrej Babiš, bývalý ministr financí slovenského původu, který ostře kritizoval migrační politiku otevřených dveří německé kancléřky Angely Merkelové, vede před sněmovními volbami, které se budou konat 20. října.

Babiš, jeden z nejbohatších lidí v zemi, se prezentuje jako neideologický reformátor orientovaný na výsledky. Sliboval, že bude Českou republiku řídit jako firmu, po letech její zkorumpované a neschopné správy. Požaduje návrat suverenity a svrchovanosti z Evropské unie a odmítá euro; říká, že by to byla "další věc, do které by se Brusel pletl." Řekl také, že plánuje snížit vládní výdaje, zabránit lidem, aby "byli parazity" v systému sociálního zabezpečení a že bude bojovat o české zájmy v zahraničí. Babiš je často označován jako "český Donald Trump".

Babišovo proti-systémové hnutí ANO (které znamená "Akce nespokojených občanů" a je také českým výrazem pro "souhlas") je středové, technokratické a pro-podnikatelské. ANO, které odmítá politické nálepky, přilákalo voliče z levice i pravice a oslabilo zavedené strany. Babiš uvedl, že ANO chce nahradit levici a pravici "zdravým rozumem".

Nedávné průzkumy ukazují, že podpora ANO vzrostla na 30,9 %, zatímco se podpora pro sociální demokraty snížila na 13,1 %. Proruská Komunistická strana Čech a Moravy má 11,1 %; vlastenecká Občanská demokratická strana má 9,1 %. TOP 09, jediná strana otevřeně obhajující EU, nepřekročí 5 % nutných pro vstup do sněmovny parlamentu; má podporu pouze 4,4 % českých voličů.

Babišův přístup k EU je pragmatický: "Dávají nám peníze, takže naše členství je pro nás výhodné." Nechce, aby Česká republika opustila EU, ale je proti tomu, aby se země připojila k eurozóně:

"Žádné euro. Nechci euro. Nechceme u nás euro. Všichni ví, že bankrotuje. Jde o naši suverenitu a svrchovanost. Chci českou korunu a nezávislou centrální banku. Nechci další věc, do které by se Brusel pletl."

Babiš vyjádřil opoziční postoj vůči masové migraci: "Přestal jsem věřit v úspěšnou integraci a multikulturalismus." Vyzval Merkelovou, "aby se vzdala své politické korektnosti a začala jednat" k zajištění evropských hranic:

"Výměnou za miliardy eur by měla prosadit dohled nad řeckou a tureckou schopností zastavit tok uprchlíků. Jinak bude spoluzodpovědná za další budoucnost obyvatel Evropy. Z jejích posledních slov je ale bohužel jisté, že si paní Merkelová vážnost situace v Německu a v dalších státech EU buď nechce přiznat, nebo fakt neuvědomuje. Nevím, co je horší."

Babiš obvinil Merkelovou za džihádistický útok z prosince 2016 na vánočním trhu v Berlíně:

"Bohužel, migrační politika je zodpovědná za tento strašlivý čin. Byla to ona, kdo nechal migranty vstupovat do Německa a do celé Evropy v nekontrolovaných vlnách, bez dokladů, a proto nikdo nevěděl, kdo skutečně jsou. Řešením je mír v Sýrii a návrat migrantů do jejich domovů. V Evropě pro ně není místo."

Babiš odmítl nátlak Evropské komise, která zahájila řízení pro porušení práva proti Čechům, Maďarům a Polákům za to, že odmítli splnit plán EU na přerozdělení migrantů. V srpnu 2016 Babiš ve tweetu uvedl:

"Nebudu respektovat kvóty. Situace se změnila. V Evropě vidíme reakce migrantů. V Turecku je diktátor. Musíme reagovat na potřeby a obavy občanů své země. Musíme se postarat o bezpečnost občanů ČR. I za cenu sankcí."

V červnu 2017 Babiš zopakoval, že Česká republika nebude přijímat příkazy od nikým nevolených byrokratů v Bruselu:

"Musíme bojovat za to, co zde naši předkové vytvořili, jestli bude v Bruselu víc muslimů než Belgičanů, to je jejich problém. To ale já u nás nechci. Nebudou nám říkat, kdo by u nás měl žít."

Babiš vyzval EU, aby vytvořila systém, jak oddělit ekonomické migranty od legitimních žadatelů o azyl: "EU musí říct: Nemůžete k nám přijít, být nezaměstnaní a okamžitě začít brát sociální dávky."

V rozhovoru pro český deník Právo Babiš uvedl:

"Nemáme povinnost a podle mě v této chvíli ani nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Odpovědností politiků je v prvé řadě zaručit bezpečnost našim občanům a až pak uvažovat o případné solidaritě s uprchlíky. ČR má svých problémů víc než dost – OKD, lidi žijící na hranici chudoby, samoživitelky... Západoevropští politici stále opakují, že je naší povinností vyhovět migrantům s ohledem na jejich lidská práva. A co práva Němců nebo Maďarů? Proč mají Britové akceptovat, že z bohatství, které tvořily generace jejich předků, mají žít lidé bez vztahu k této zemi a kultuře? Lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury?"

"Potíž je ale v tom, že veřejnoprávní média v některých zemích lidem vymývala mozky, nemluvila o problémech s přistěhovalci a podobně jim lhali politici. To jen napětí mezi domorodým obyvatelstvem a přistěhovalci zvětšuje. Přece není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci."

"Je vyloučeno, aby se původní obyvatelstvo přizpůsobovalo uprchlíkům. Tato nesmyslná politická korektnost musí skončit, nemůžeme kvůli ní přehlížet skutečné problémy... Uprchlíci by se měli chovat jako hosté, tedy slušně, a rozhodně by si neměli například vybírat, co chtějí jíst. Evropa a zejména Německo prožívají krizi identity. Nejenom v Německu očividně existuje značný rozdíl mezi zveřejněným míněním mediálních a politických elit a veřejným míněním."

"Uprchlíci z Blízkého východu přišli do Evropy náhodně, a navíc je řada z nich nepoužitelná. Mnoho z nich také není příliš gramotných, z německých politiků znají jen dva – Merkelovou a Hitlera."

Soeren Kern je vedoucím pracovníkem v Gatestone Institute v New Yorku.