Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Volby a vlády

Máme po volbách a média jsou plná komentářů - kdo volby vyhrál a jaká vláda z nich vzejde. Jenže to všechno jsou jen hrátky pro naivní lidi, kteří si myslí, že volbami se něco může změnit. Situaci přesně vystihují

nápisy na zdech, které se objevují: Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. Bohužel, Petr nebo Pavel, každá vláda musí poslouchat skutečné vládce tohoto světa. Toho malého, našeho, ale i vládce celého světa. U nás to není tak vidět, jsme příliš malí a kočírovat naše vlády má za úkol Evropská unie.

Princip takových voleb si osvětlíme na americkém příkladu. U nás je to stejné, jen náš píseček je příliš malý.

Spojené státy jsou výspou demokracie. Americká demokracie náš vzor. Američané dokonce svoji demokracii vyvážejí. Někam na lafetách děl a tanků, jinam s plným pytlem peněz prostřednictvím MMF a SB. Výsledek je stejný - Irák nebo Argentina a Mexiko.

Základem americké demokracie jsou dvě politické strany, bojující o vítězství ve volbách. Už to je podezřelé, že by ve státě měli lidé jen dva názory. Větší pravděpodobnost je, že to jsou jediné dva povolené názory.  Ale je to výhodné, protože dvě strany je možno lehce ovládat. I u nás byly činěny pokusy zavést systém dvou stran.

K volební kampani strany potřebují peníze. A banky i podniky peníze rády věnují. Vždyť ty peníze se jim mnohonásobně vrátí. Třeba na předražených vládních zakázkách. S tím máme zkušenosti i u nás - i u nás je demokracie. V takovém systému je úplně jedno, kdo bude prezidentem. Bush nebo Obama - jsou z jednoho kotce a placeni z jednoho žoku peněz. Nový prezident má jedinou starost. Jestli bude více podporovat zbrojařskou nebo naftovou lobby. Pro občana je to prašť nebo uhoď. Chleba lacinější nebude.

Volební kampaň mediálně zajišťují v médiích samozřejmě soukromé společnosti a ty preferují stávající režim. I jim se ta podpora vrátí.

Soukromé instituce nikým nevolené ovládají stát.

U nás je to trochu jinak. Kromě dvou velkých máme i pár menších stran, které se mohou dostat do sněmovny. Ale s těmi si ty velké snadno poradí. Stačí rozdat pár korýtek a je to hotovo. Viděli jsme, jak Martin Bursík za třicet stříbrných odhodil program své strany. Malé strany musí podporovat dominantní stranu a ta v dobrém rozmaru tu a tam podpoří i něco z programu těch malých - ovšem  - jen když to nekoliduje s jejími zájmy. Ale toto podlézání velké straně se tentokrát těm malým nevyplatilo. Vypadly z parlamentu, aby je nahradily jiné, nové strany.

V podstatě to je jedno, která strana volby vyhraje. Politika obou hlavních stran je stejná - musí být - podléhají stejným lidem. Jde jen o to, jak rychle se všechno změní. Jak rychle se "zprivatizují"  poslední zbytky státu. Jak rychle stát odevzdá důchodový systém, zdravotnictví do soukromých rukou. Měli jsme jedinou volbu - volit menší nebo větší zlo. Ale vždycky zlo.  Povedlo se - zlo zvítězilo.

Když se u nás stávající strany zdiskreditují, vytvoří se ihned strany nové - dříve to byla čtyřkoalice, dnes je to TOP09 a VV. Jejich jediným cílem je ubrat hlasy neposlušným velkým stranám. Nevadí, že jsou to strany na jedno použití, které nepřežijí další volební kolo. Účelu je dosaženo. O historii vzniku těchto stran mluvil Topolánek na jednání se členy Americké obchodní komory. Podle Topolánka mají (tyto strany) stát vedle sebe, a nikoliv proti sobě - společný je nepřítel. Bližší údaje zde.

Loni padla vláda ODS. Připravovaly se předčasné volby. V předvolebních průzkumech měla ČSSD 35% hlasů, ODS 20%. To by byla pro ně katastrofa, to nemohli připustit. Posloužil jim opět přeběhlík z ČSSD, poslanec Melčák. Podal stížnost k ústavnímu soudu aby nedopustil předčasné volby - prý by přišel o poslanecký plat. To byla poslední Melčákova pomsta proti ČSSD - byl to přímo nůž vražený do zad. Ústavní soud si zahrál na deux ex machina a nepovolil předčasné volby protože pan Melčák by přišel o svůj nárok. Můžeme se dohadovat, proč ústavní soud rozhodl tak jak rozhodl, proč se rozhodl zasahovat do politiky. Dnes už známe odpověď, ale s ní padají iluze o nezávislosti a nestrannosti ústavního soudu. Ten se stal přímým účastníkem volebního boje.

V nastaveném čase se bleskurychle vytvořily 2 nové pravicové strany. A vyvstávají další otázky. Vytvoření takové strany stojí peníze a to hodně peněz. Kde se vzaly? Pan Kalousek by měl dost peněz z dob jeho působení na ministerstvu obrany. Ale Radek John? Z platu redaktora na Nově se nová strana vytvořit nedá. Takže ještě jednou - kdo to všechno platil? Druhá otázka je závažnější - co za to budou chtít? Podle Topolánka jsou Věci veřejné mafiánský projekt lidí (z okruhu ODS) ovládajících situaci v Praze. Že se mluví o podnikatelských i jiných mafiích je asi na místě.

Nové strany měly dost času se etablovat a po následné mediální masáži bylo úkolu dosaženo. Pravice, která by neměla loni šanci, slavně zvítězila a bude mít 4 roky na to, aby bohatí byli ještě bohatší a chudí ještě chudší.

Tak se dělají volby v demokratické České republice. Voliči jsou jen pasivními účastníky boje o koryta a lukrativní zakázky. Dokonalý příklad spolupráce politiků s "podnikateli".

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře

Související články