Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Bára.

Je dost nesnadné dát Báře Štěpánové nějaký realistický přívlastek, bylo by jich nejspíše tolik, že by jméno samotné úplně zaniklo. Jako herečka ehm, nic moc, jako bývalá sekretářka koloběžka V. Havla taky nic moc a dnes, jako bojovnice za svobodu? Už vůbec nic! Přesto je tato herečka z mnoha důvodů zajímá.

  • bara

     V úterním Interview na ČT24 prozradila  tajemství, v čem vidí největší chybu posledního československého prezidenta Václava Havla. Největší chybou prý bylo, že "zmetkům" ukázal svou vlídnou tvář a ti toho okamžitě zneužili. I díky nim prý už dnes nežijeme ve svobodné zemi. Jako svobodná prý jen vypadá.  Zkusme se zamyslet na těmito slovy demokratutky Štěpánové. Především, co či koho má na mysli, když říká, že Havel ukázal „zmetkům“ vlídnou tvář. Jakkoli je zřejmé a z mnoha jejích  vystoupení je jasné, že nemá ráda (přesněji nenávidí) A. Babiše a M. Zemana, pak je otázka, na koho jsou tato slova mířena, kdo jsou ti „zmetci“?

Upřímně řečeno, paní Štěpánová zřejmě nedomyslela co říká, protože éra V. Havla a jeho „vlídná“ tvář nastavená těm „zmetkům“ mohla být v období jeho prezidentské působnosti, tedy do konce let 2003. Kdo byli v té době ti „zmetci“? Kdo v tu dobu byl na politickém výsluní, kdo vyhrál volby a vládl? Pokud má paní Štěpánová na mysli „zmetky“ jako je Václav Klaus a jeho vlády (1992-1998), pak je otázka, co si představuje pod  „vlídnou“ tváří Václava Havla, nastavené „zmetkům“. Má třeba na mysli jeho „vlídnou“ tvář, když vyjádřil a aktivně podpořil humanitární bombardování Jugoslávie? Má snad na mysli jeho „vlídnou“ tvář, když  řekl, že „Mravní řád musí být východiskem,” nebo když na počátku své éry čestně a mravně koncem roku 1989 se zapřísahal:  „Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramaturga…!”

A neodpustil si ani pokrytecké pokárání, že české společnosti prý chybí mravní povědomí, které je nahrazováno lpěním na materiálních hodnotách, aby sám později restituoval své majetky, jako posedlý? Tomuto říká Bára Štěpánová „vlídná“ tvář Václava Flašky Havla? A že vlídná tvář má profláknutou morálku ji už nevadí? No a aby svůj plamenný hněv nějak zdůraznila dodala, že „On (Havel) si opravdu myslel, že když těm zmetkům, kteří tady otrávili ten život, ukáže vlídnou tvář, tak oni se zastydí. A to byl strašný Havlův omyl. On se v tomhle hrozně spletl!“ Ovšem mýlí se i paní Štěpánové, když říká úplné nesmysly. Výše se totiž zmínila, cituji „..."zmetkům" ukázal svou vlídnou tvář a ti toho okamžitě zneužili“, aby se později vyjádřila, že opět cituji: „....když těm zmetkům, kteří tady otrávili ten život, ukáže vlídnou tvář, tak oni se zastydí!“ 

To je poněkud rozporuplné trvzení, že ano? Objektivně a upřímně řečeno, „mýliti se je lidské“. Pokud tedy paní Štěpánová je schopna připustit, že to byl Havlův strašný omyl a hrozně se spletl, tak že si také sama přizná, že se spletla a že všechno co neuváženě dělá  a hlavně říká, je jeden velký omyl!

        Světlý okamžik hérečka měla, když se vyjadřovala k upálení Jana Palacha. „Já si myslím, že Jan Palach chtěl svým činem vyburcovat společnost, ale já si kladu otázku, co si Palach představoval, že ti lidé budou dělat?“ Ano, ta otázka, co si Palach představoval, že lidé budou dělat, je naprosto na místě a klade si ji mnoho občanů, protože na jeho čin nenacházejí vysvětlení. Jsou sice lidé, kteří by  na tuto otázku uměli „fundovaně“ odpovědět, problém je v tom, že pro ni to není až tak důležité. Paní hérečka má totiž mnohem důležitější problémy, např., že  „změnit režim ze svobodného na totalitní je jednodušší, než změnit totalitní režim ve svobodný, se ukazuje do dneška, neboť z oněch čtyřiceti let  těžké komunistické totality se vzpamatováváme do dneška!“ Předpokládám, že tím myslí především sebe a své kolegy z

pražské kavárny, protože jinak většina občanů se z totality již dávno vzpamatovala.  

     Přesto se V. Havla emocionálně zastává a říká, že „Dnes Václavu Havlovi lidé nasazují psí hlavu a my, kteří si ho vážíme, tak jsme nazýváni velice hnusně, ale on šel tomuto národu sloužit. Podle mě měl jinou představu o svém svobodném životě!“ No to zcela nepochybně,   v tom lze dát herečce mimořádně zapravdu. Ovšem i ona a ti, co jsou údajně tak hnusně nazýváni (jak  konkrétně však neuvedla) mají naprosto zcestnou představu o svobodném životě!  Ostatně, paní hérečka to sama deklaruje když veřejně volá po „svobodě“. Jen zcela nechápu a jistě nebudu sám, po jaké svobodě volá nebo touží, kde na současné společnosti vidí nedostatek svobody a jaké konkrétní představy má o svobodě. Všichni její kolegové volají po svobodě, varují před ohrožením demokracie, ale nikdy nikdo nekonkretizoval či přesně nevyjádřil, co vlastně chtějí!

     Aby toho nebylo málo, tak hérečka Štěpánová nostalgicky zavzpomínala na své dětství. „ Já jsem byla malá holka a měla jsem sen, že pojedu do Paříže. Já jsem chtěla cestovat, chtěla jsem číst, chtěla jsem svobodně žít, já jsem toho vlastně moc nechtěla. Ale aby to nevypadalo jen na ty duchovní hodnoty, já jsem se taky chtěla hezky oblékat, chtěla jsem ty jogurty a tak podobně,“ přiznala.  Ano, byla to těžká doba, jí se z toho zřejmě naprosto nic nesplnilo, chudince. Jako malá holka chtěla cestovat a nemohla, chtěla číst,  nesměla, chtěla svobodně žít, byla utlačovaná, nikam nesměla, byla věčně zavřená doma, chtěla se hezky oblékat, osud byl krutý, chodila v otrhaných hadrech a ani toho jogurtu je nebylo dopřáno, chudince!“ Ovšem pro úplnost je třeba dodat, že jak říká, toho vlastně ani moc nechtěla, že? Skromnost sama! A co dnes? Kupodivu prý mnoha lidem jen  ty jogurty a lepší oblečení stačí. Báře zřejmě ne.  O svobodu mnoha lidem prý také vůbec nejde. Lidem prý stačí, když jim někdo zvedne důchody o tisíc korun. Svobodu si klidně nechají ukrajovat. „Myslím si, že už vůbec nežijeme ve svobodné zemi, že to jenom tak vypadá,“ sdělila dáma.

      Jen na okraj, jestli pro hérečku dnes není tisícikoruna nic, chtěl bych  ji vidět jako stařenku na důchodu, jak bude obracet každou korun, protože si nemyslím, že zrovna ona bude mít nějaký mimořádný důchod! O té svobodě už toho bylo řečeno dost. Ostatně, problémem svobody jsem začal a problémem svobody i skončím. Zatímco velká většina občanů si na svobodu neztěžuje, což neznamená, že by nebyly důvody, rozhodně však netvrdí, že svoboda není. Svoboda se jen nedostává hérečce Štěpánové a její kolegům. Své vystoupení uzavřela zvoláním, že „demokracie je křehká“. Já k tomu dodávám: „A Bára blbá!“

Jiří  B a ť a , 16. ledna 2019

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 Origenes 2019-01-16 20:13
Komentáře pana Bati dávají vždycky smysl. Jen zamýšlet se a psát články nad takovou hloupou havloidní krávou je asi škoda času a energie.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře