– Jak to, že když v Izraeli má skoro každý ruční zbraň, tak se nenašlo 10 chlapů, aby se bránili…?
– MOSSAD má přece na každé ulici v Gaze několik placených donašečů, chlubili se s tím už před léty… co ti hoši dělali, že tu přípravu neviděli…?
– Jak je možné, že hranice, jež je moderně hlídána, kamera na každém kroku, byla tak snadno proražena – co dělaly pohraniční hotovostní jednotky…?
– Jak to, že tak snadno obsadili tankovou brigádu v kasárnách a že vojáci se nechali postřílet jako králíci…?
– Jako veterinář jsem musel základní vojenskou službu prodělat na letišti a měl jsem coby velitel družstva psovodů na starosti ostrahu části letiště, byli jsme obyčejní základáci, ale útoku bychom si všimli…
– Jak to, že chytili v pyžamu bývalého velitele divize Golani-ALONI NIMRODA, velitele jižního křídla obrany Izraele, vždyť už za nás existovaly poplachové telefony a signály, on chrápal jak medvěd a nikdo mu v době mobilů ani nezavolal a neměl žádnou osobní ochranu… to jako fakt?
Celé to na mně působí jako ze strany Izraele perfektně sehrané divadlo, kdy obětovali pár tisíc lidí a vojáků (včetně generála, který se možná znelíbil) a získali tak záminku PRO ÚTOK NA ÍRÁN, PROTOŽE TEN FINIŠUJE S JADERNOU BOMBOU.
Zkuste se na to vše podívat s odstupem, toto byla jen má osobní úvaha.
MVDr. Miroslav Šafář, člen předsednictva Národní demokracie
Komentáře