My jsme pány této planety!

Asi by bylo dobré zamyslit se a podívat se na vše, co děláme, v širších souvislostech, abychom pochopili, jak je naše konání zbaveno smyslu a jak jdeme proti přírodním a neustále platným zákonům. Jak se je snažíme pokroutit tak, aby vyhovovaly NÁM. Jak jsme neuvěřitelně sobečtí a pokrytečtí v myšlení, že to MY jsme pány této planety a vše, co je na ní, patří NÁM a nikomu jinému.

Je nutné si uvědomit a nahlídnout na svět z jiného zorného úhlu a vzít v potaz skutečnost, že VŠE existovalo ještě před tím, než jsme se zde vyskytli My, "páni tvorstva". V tomto kontextu si pak můžeme položit otázku: "Komu to VŠE, co zde bylo, když My ještě nebyli, patřilo?"

Odpověď je naprosto jednoduchá, jak to již bývá.

Vše patřilo Vesmíru, který byl ještě před tím, než jsme byli My. To jeho je půda, po níž chodíme. To jeho je vzduch, co dýcháme. To jeho jsou paprsky, co nás hřejí a dávají nám život.

A tak, co je tedy naše? A co si můžeme přivlastnit?

Nic!

Vždyť nic z toho, co bylo před námi, není naše a nikdo z nás nepřiložil ruku k dílu, aby tuto nádheru, co je kolem nás, vytvořil. Jen jsme se zde vyskytli a nějakou mutací přišli k "Rozumu". (Někdy mne napadá, zda tato mutace nebyla spíše chybou než darem.)

Nic jsme neinvestovali. Nic ze sebe jsme nedali a neobětovali, abychom to, co zde nyní je (všechny hmotné zásoby nerostů, vzduch, zdroje vody apod.) mohli vydávat za vlastní a obchodovat s tím, co je VŠECH. Tedy ne jen druhu Homo-Sapiens, ale opravdu nás VŠECH!.

Byla nám dána možnost VŠEHO, co zde je využívat a mít z toho prospěch. Ale ne jen jednotlivci, ale VŠICHNI. A snad oním získaným "Rozumem" i pochopit, že VŠE bude existovat i po nás. Možná v jiné podobě a jiné formě. Možná vypleněné, vydrancované, zdevastované a zcela vyčerpané a bez živin. Ale stále bude existovat! Ovšem, již nezbude nic, z čeho by čerpaly další generace, které díky naší chamtivosti a sobeckosti budou jen druh, který jsme donutili k vyhynutí. Nebudou mít možnost obživy na zpustlé Zemi, kterou jim My dnes připravujeme a jako dáreček chystáme. Vyhynou stejně, jak to náš "Rozum" umožnil jiným. A možná i pro tuto planetu i užitečnějším druhům, než my sami jsme.

Z pohledu budoucího dění je to smutný pohled na osud společnosti, která si o sobě myslí, že je ta, co na této hroudě letící Vesmírem vládne. Ale...

Co my dnes víme, zda toto není nutný vývojový krok k tomu, abychom se stali lepšími, silnějšími odolnějšími proti pokušením vlastnit to, co nám nikdy nepatřilo a nikdy patřit nebude?

Mnozí to již začínají chápat a měnit svůj postoj k přírodě a Životu. Jsou to svým způsobem průkopníci, na které si dnes mnozí ukazují prstem a pravděpodobně jejich jména zapadnou v prach u dějin. Ale jejich děti a děti jejich dětí, budou naší nadějí a možná i onou jinou "formou života", kterou tato planeta opravdu dnes potřebuje jako sůl.

Hezký den všem "jiným formám života" přeje Vlastik Suchý