PROHLÁŠENÍ MNK (www.mnk.cz)

ŽÁDOST OBČANŮ MORAVSKÉ NÁRODNOSTI
o zákonné uznání moravské národnosti a o obnovení územní identity Moravy jako evropské historické země a moravského Slezska.

Naše žádosti odůvodňujeme následujícími skutečnostmi:

      Zákonné uznání moravské národnosti.

   •   Při sčítání lidu, domů a bytů v České republice v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti v tehdejším Československu 1 363 313 občanů, v roce 2001 se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku k moravské národnosti přihlásilo 380 474 občanů a v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo 630 897 občanů České republiky. Takže Moravané nevymřeli, ale existují.
   •   V odst. 2, čl. 3 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky je uvedeno: „Každý má právo svobodně se rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoliv ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování“.
   •   Politické reprezentace Slovenské republiky od vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 uznávají na Slovensku mimo jiné národnosti, také národnost českou i moravskou, a tím také svébytnost národa českého i moravského. Všechny národnostní menšiny mají na Slovensku stejná práva i povinnosti.
   •   Naopak v České republice je občanům moravské národnosti odmítán jak národní statut, tak i práva národnostní menšiny a jsou považováni za občany většinové společnosti České republiky, což většinou vede k jejich přezírání a k zařazování pod českou národnost.
   •   Dosavadní odmítání existence svébytného moravského národa ze strany představitelů České republiky, odůvodněné chybějící jazykovou a kulturní odlišností od národa českého je zpochybnitelné, neboť i když Rakušané mluví německy, jsou přijímáni světovým společenstvím jako samostatný národ. Stejně tak to platí pro Brazilce, kteří nejsou Portugalci a rovněž Argentince, kteří nejsou Španělé atd.
   •   V mezinárodním paktu o občanských a politických právech, který je součástí právního pořádku České republiky se v odst. 1, čl. 1 uvádí: „Všechny národy mají právo na sebeurčení“ a v odst. 3, čl. 1 se uvádí: „Státy smluvní Paktu, včetně těch států, které jsou odpovědny za správu nesamostatných a poručenských území, budou podporovat uskutečnění práva na sebeurčení a budou toto právo respektovat v souladu s ustanovením Charty Organizace spojených národů“.
   •   Svébytnost moravské národnosti by měla být mimo jiné uznána i novelizací zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Zde, vedle národního společenství občanů české národnosti a národnostních menšin žijících v České republice, by byli uvedeni i občané národnosti moravské, jako příslušníci svébytného  národního společenství. Ve všech prezentovaných údajích o národnostním složení obyvatel České republiky, by vedle počtu občanů české národnosti, měly být uváděny i počty občanů s moravskou národností. Je paradoxem dějin a politického vývoje, že ačkoliv Moravané žijí na daném území více jak tisíc let, nejsou uznáni ani jako národ, ani jako národnostní menšina a probíhá jejich skrytá, zato intenzivní čechizace! (Česká republika, Český rozhlas, Česká televize, Česká akademie věd, České dráhy, čeští reprezentanti, atd. Proč nepoužít výrazu Republika Čechy a Morava?).
   •   Odvoláváme se na platné Usnesení Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky ze dne 9. května 1990 o obnovení moravsko-slezské samosprávy, kde FS ČSFR:
      Považuje zrušení Moravskoslezské země od 1. ledna 1949 za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.
      Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlivost napraví.
      Vyzývá zároveň vládu ČSFR, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.
   •   Jako příslušníci svébytného moravského národa žádáme, aby ve školách na Moravě a v Moravském Slezsku se vyučoval dějepis, zeměpis a občanská nauka podle vlastních výukových programů, s důrazem na morálku, vlastenectví a historická specifika Moravy a Moravského Slezska.
   •   Rovněž žádáme, aby regionální studia České televize a Českého rozhlasu v Brně a v Ostravě nesla název Moravská (Moravskoslezská) televize a Moravský (Moravskoslezský) rozhlas.
   •   Jelikož prosazovaný název Česko je matoucí a poplatný pouze pro území historických Čech, nelze jej používat pro označení celé republiky, která se skládá ze tří historických zemí – Čech, Moravy a části Slezska, neboť Morava a Slezsko, nejsou žádné Česko!  Proto žádáme přijetí nového názvu pro náš stát – Republika Čechy a Morava.

      Obnovení územní identity Moravy a Moravského Slezska.

   •   V preambuli Ústavy České republiky je uvedeno: „My občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,….“.
   •   V preambuli Smlouvy, mezi čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a nově vznikajícím Československem, podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, a kterou byla uznána svrchovanost Československa, se uvádí: „Čelné mocnosti spojené a sdružené ze strany jedné a Československo ze strany druhé, hledíce k tomu, že spojení, které kdysi trvalo mezi bývalým královstvím českým, markrabstvím moravským a velkovévodstvím slezským ze strany jedné a mezi ostatními územími bývalého mocnářství rakousko-uherského ze strany druhé, navždy a zcela přestalo, hledíce k tomu, že národy Čech, Moravy a části Slezska, jakož i národ Slovenska, z vlastní vůle rozhodly se spojit, a že se skutečně spojily trvalým spolkem za tím účelem, aby vytvořily jednotný, svrchovaný a samostatný stát s názvem Československá republika“.
   •   Více jak osm set let bylo území Moravy identifikováno územně samosprávnými útvary, střídavě s více či méně rozsáhlými pravomocemi, ať již jako samosprávné Moravské markrabství v rámci přemyslovských a lucemburských soustátí, rakouského mocnářství, resp. Rakousko-Uherské monarchie nebo jako Moravskoslezská země v Československé republice, a to až do jejího zrušení komunistickým režimem v roce 1949. Paradoxem tzv. „sametové revoluce v roce 1989“ je, že nově vzniklá vládní garnitura nenašla společnou vůli k obnově zemského zřízení a de facto znovu uzákonila komunistické dělení státu na kraje.
   •   Proto Moravský národní kongres, o. s. požaduje zákonné obnovení historické územní identity Čech, Moravy a Moravského Slezska, včetně obnovení samosprávných zemských sněmů. Za tím účelem navrhuje novelizaci Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a novelizaci ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., tj. Ústavy České republiky stanovením skutečnosti, že Republika Čechy a Morava je tvořena zeměmi Českou, Moravskou a zemí Moravskoslezskou, které se dělí na okresy a obce. Naplnila by se tak symbolika státního znaku České republiky, který je tvořen českým lvem, moravskou a slezskou orlicí. Čtvrtým zemským subjektem by bylo hlavní město Praha.
   •   K určení území výše uvedených zemí navrhujeme využít územního vymezení České církevní provincie a Moravské církevní provincie, které již po staletí respektují historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Moravská země by byla územně ztotožněna se správním působením Arcibiskupství olomouckého (olomoucké diecéze) a Biskupství brněnského (brněnské diecéze) a Moravskoslezská země by byla ztotožněna se správním působením Biskupství ostravsko-opavského (ostravsko-opavské diecéze). Česká země by byla poté tvořena historickým územím Čech, respektive spojeným územím českých církevních diecézí. 
   •   Moravský národní kongres, o.s. rovněž požaduje novelizaci vládního usnesení č. 707 ze dne 26. října 1998, kterým vláda České republiky rozhodla o vymezení územních statistických jednotek NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistique) na území České republiky. Tímto usnesením byla celá Česká republika zařazena do NUTS I, což je pro naši republiku ekonomicky nevýhodné. Proto Moravský národní kongres navrhuje vytvořit na území České republiky dvě NUTS I – zvlášť pro území Čech a zvlášť pro území Moravy s Moravským Slezskem, což by umožnilo efektivnější čerpání dotací z Evropských fondů.
   •   Moravský národní kongres, o. s. proto navrhuje zrušení 14 nesystémových krajů v naší republice, které nerespektují historické zemské hranice, které jsou příliš drahé, rozlohou, ekonomickým výnosem i počtem obyvatelstva nevyvážené a podává podnět k obnovení zemského samosprávného principu v našem státě.

Dáno v Brně, v předvečer nastávajícího jubilejního roku 2013, kdy si budeme připomínat 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, dne 1. prosince 2012. 

Za petiční výbor MNK – zmocněnec petičního výboru:

PhDr. Alena Ovčačíková, Fa.M., Černá cesta 11, 772 00 Olomouc – Klášterní Hradisko